Trh, stát a občanský sektor

Přednosti a selhání trhu Trh je samoregulační systém – D a S, zisk a ztráta alokují vzácné zdroje Tržní mechanismus je postaven na dobrovolné kupní smlouvě mezi prodávajícím a kupujícím Ideální model tržní ekonomiky – model rovnovážný – Paretovo optimum Paretovo optimum nelze mechanicky aplikovat na VeP Politická moc je předpokladem efektivní tržní směny

Přednosti trhu Schopnost maximalizovat ekonomickou efektivnost Sklon k inovacím Opakování úspěšných experimentů Rychlá adaptace na změny podmínek Opuštění neúspěšných nebo zbytečných činností Prosazování preferencí jednotlivců

Selhání trhu při užití jiných kriterií než kriteria ekonomické efektivnosti Zmenšení nerovností v rozdělování statků Zachování institucionálních hodnot Lidská důstojnost Kultivace a uplatnění lidského potenciálu Udržitelný způsob života Existence veřejných statků Existence externalit Nedostatečná konkurence na trhu Informační asymetrie mezi prodávajícím a kupujícím Měnící se preference účastníků tržní směny Důsledky neregulované konkurence Zanedbávání budoucnosti

Přednosti a selhání správy Politická moc je jednoduše uplatnitelným nástrojem regulace Kontrola prostřednictvím moci může být užita jako přímé donucení, nebo jako metoda ustanovení pravidla, jímž je třeba se řídit.

Přednosti státu Efektivnější pokud se nerozhoduje na kritériu ekonomické efektivnosti Příprava a realizace rozhodnutí politického charakteru Tam, kde transakční náklady tržního systému jsou neúměrně vysoké a intervence státu je dokáže snížit V zajištění kontinuity a stability žádoucích služeb tam, kde selhává trh Tam, kde užití nástrojů práva a veřejné správy nemá rozumnou alternativu Centralizace x decentralizace

Selhání státu Analýzy nedostatků volebních systémů Rozděleno do 5 problémových okruhů Selhání totalitárních poltických systémů Selhání přímé demokracie Selhání reprezentativní demokracie Selhání typická pro výkon správy Selhání vlastní decentralizovaným soustavám

Přednosti a selhání občanského sektoru Občanský sektor je institucionalizovaným vyjádřením života občanské společnosti. Tvoří jej organizace, které jsou formou dobrovolného sdružování občanů sdílejících společné hodnosty a ochotných spolupracovat na společném díle Občanský sektor potřebuje dobrou informaci o lidských potřebách, protože je má uspokojovat tam, kde nejsou uspokojovány nebo jsou uspokojovány pouze neadekvátně

Organizace občanského sektoru se objevuje tam, kde se neuplatňuje dobře ani trh ani stát Organizace občanského sektoru tvoří nezbytný institucionální rámec, umožnění občanům sdružování, společné ovlivňování veřejných záležitostí

Funkce občasného sektoru 2 základní fce: Sociální fce (jeho prostřednictvím se realizují činnosti, o něž lidé projevují zájem a v nichž se chtějí realizovat Politická fce(upevňuje s politická soudržnost a rozvíjí se politická kultura dané společnosti)

Přednosti občanského sektoru Občanský sektor je lepší než trh i stát v regulacích činností: Generují buď minimální, nebo vůbec žádný zisk Vyžadují vcítění do potřeb ostatních a ochotu jim pomoci Vyžadují celostní přístup Předpokládají efektivní okamžitou pomoc jednotlivcům Vyžadují dobrovolnou práci

Občanský sektor se lépe uplatňuje tam, kde srovnatelné transakční náklady na regulaci a vlastní výkon stejné činnosti by byly při uplatnění trhu nebo státní intervence nepřiměřeně vysoké

Selhání OS Nedostatečná kapacita pro řešení rozsáhlých úkolů Absence občanských iniciativ tam, kde by byly potřebné Zvýšená citlivost na osobnostní charakteristiky účastníků Hrozba byrokratizace činnosti organizací občanské společnosti Nejistota a nestabilita OS

Trh a stát Stát vykonává k trhu 3 fce: Zabezpečuje podmínky pro dobré fungování tržního mechanismu (minimalizuje negativní důsledky monopolu, odstraňuje negativní nebo kompenzuje pozitivní externality, zabezpečuje dostatečné množství veřejných statků) Zabezpečuje spravedlivé fungování tržního mechanismu přerozdělováním důchodů v zájmu větší důchodové a majetkové rovnosti Zajišťuje vnitřní a vnější stabilitu ekonomiky prostřednictvím hospodářské politiky

Trh a stát – nesnadné partnerství Vzájemné přizpůsobování reprezentantů státu a podnikatelských kruhů se odehrává v těchto oblastech: Stát vykonává obecný dohled nad podnikatelskými aktivitami a reguluje je Tato regulace je limitována ohledem na možné negativní důsledky těchto regulací Představitelé podnikat. Kruhů aktivně vyjednávají s představiteli státu a prosazují přitom svoje zájmy

Stát a občanský sektor Historický kontext Evropa je neziskovému sektoru mnohem méně nakloněn než USA Důležitá je připravenost lidí převzít v rámci aktivit OS díl starostí o veřejné záležitosti na svá bedra Občanská lenost snižuje disponibilní příjem občanů, neboť mnohem více povinností ve starosti o veřejné záležitosti na sebe musí převzít stát. Jeho péče však přijde mnohem dráže a nebývá tak účinná a cílená.

Trh a občanský sektor Málo problémů – firmy i neziskové organizace jsou neseny soukromou iniciativou a i v tomto smyslu pociťují podobná omezení a řeší podobné problémy. Sponzorství Může ovšem docházet ke zneužívání této formy činnosti