Mitóza Nepřímé dělení Mitóza Je nejčastější způsob, kterým se dělí jádra tělních (somatických) buněk Období života buňky od jejího vzniku až po zánik.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
OBECNÁ BIOLOGIE MITÓZA
Advertisements

Vítejte ve světě buněčného cyklu
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Buněčné dělení.
M I T Ó Z A.
1 Chromosom Milada Roštejnská Helena Klímová. Obsah Chromosom Stav chromosomů se během buněčného cyklu mění Eukaryotní DNA je sbalena do chromosomu Interfázový.
Kolchicin.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
EUKARYOTA.
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Omnis cellula e cellula (každá buňka je z buňky)
Buněčný cyklus je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení doba trvání cyklu se nazývá generační doba buněčný cyklus.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Kontinuita života: R. Virchow: „buňka z buňky, živočich z živočicha, rostlina z rostliny“ Buněčný cyklus: 1. Buňka zdvojí svůj obsah 2. buňka se rozdělí.
 Je to genera č ní doba bu ň ky. Pr ů m ě rn ě trvá 6 hodin a ž 9 dn ů.  1953: Howard, Pelc  Interfáze = G1 + S + G2 fáze  Mitóza ( č i meióza) = M.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Chromozóm, gen eukaryot
Buněčné dělení.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_527.
RNDr.Radek Trojanec, Ph.D. Laboratoř experimentální medicíny (LEM)
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
EUKARYOTA.
SOMATOLOGIE.
Profáze, metafáze, anafáze, telofáze
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Genetika.
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková
Test pro kvintu B 15. prosince 2006
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_533.
Rozmnožování buněk.
BUNĚČNÝ CYKLUS A BUNĚČNÉ DĚLENÍ
Profáze (časná) Chromozomy (každý sestává ze 2 chromatid) kondenzují. Vně jádra se tvoří mitotické vřeténko mezi dvěma centrozomy, jež se replikovaly a.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Buněčný cyklus, buněčné dělení a jeho abnormality seminář VZ prezenční
Buněčný cyklus.
Dělení buněk.
Buněčné dělení Základy biologie
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
Semiautonomní organely a cytoskelet
SLOUŽÍ K:  NEPOHLAVNÍMU ROZMNOŽOVÁNÍ  K RŮSTU MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ  K REGENERACI MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Redukční dělení – meiosa
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Cytogenetika Zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů na buněčné úrovni.
Rozmnožování buněk
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Cytogenetika Zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů na buněčné úrovni.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
BUŇKA – základ všech živých organismů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Rozmnožování buněk - meióza
Buněčná stěna, buněčné jádro
Mitóza, Meióza Test pro kvinty podzim 2006.
Meióza - vznik buněk s redukovaným počtem chromozomů ( 2n -> n)
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Živočišná Buňka.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
3. cvičení Buněčný cyklus.
Buňka: životní projevy
Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_BUŇKA 3_P1-2
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
3. cvičení Buněčný cyklus.
Buněčné dělení – část 1. Markéta Láchová, 7. E.
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Mitóza Nepřímé dělení

Mitóza Je nejčastější způsob, kterým se dělí jádra tělních (somatických) buněk Období života buňky od jejího vzniku až po zánik tím, že se rozdělí na 2 buňky dceřinné, se nazývá buněčný cyklus Z jedné mateřské buňky vzniknou 2 buňky dceřinné, které mají v jádrech stejný počet chromozomů jako měla buňka mateřská Buněčný cyklus má 2 hlavní fáze: interfázi a buněčné dělení

Interfáze Má 4 fáze: G1 - probíhá syntéza RNA a bílkovin S - probíhá replikace (zdvojnásobení množství DNA) G2 - buňka dokončí svůj růst a připraví se k dělení M - vlastní dělení buňky

Mitóza

Mitóza Má 4 fáze Profáze Metafáze Anafáze Telofáze

Profáze Na začátku profáze se v jádře objeví chromozomy vzniklé spiralizací a kondenzací vláken DNA, každý chromozom je tvořen dvěma sesterskými chromatidami, jež jsou spojeny v místě zvaném centromera Rozpouští se jaderná membrána Vytváří se dělící vřeténko, které je tvořeno mikrotubuly V živočišné buňce se na tvorbě vřeténka podílí centrozom Rostlinná buňka centrozom nemá a dělící vřeténko se vytváří mezi protilehlými póly buňky

Dělící vřeténko

Profáze

Metafáze Tvorba dělícího vřeténka je dokončena Chromozomy se připojují v místě centromer na vlákna dělícího vřeténka a shromáždí se v rovníkové (ekvatoriální) rovině buňky Zde vytvářejí tzv. metafázní destičku

Metafáze

Anafáze Dochází k podélnému rozštěpení chromozomů v oblasti centromer a tím k oddělení jednotlivých chromatid Jednotlivé chromatidy jsou taženy kontrakcemi vláken dělícího vřeténka k opačným pólům buňky Chromatidy se stávají samostatnými chromozomy nově vznikajících jader

Anafáze

Telofáze Chromozomy jsou nahloučené u pólů buňky Dělící vřeténko zaniká Shluky chromozomů jsou uzavřené nově se vytvářejícími jadernými membránami Obě nová jádra mají stejný počet chromozomů jako mělo jádro mateřské buňky Chromozomy se začnou postupně despiralizovat (nemůžeme je pozorovat) Na rozdělení jádra navazuje bezprostředně rozdělení celé buňky, které se nazývá cytokineze

Telofáze

Zdroje Literatura: ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, 797 s. ISBN 80-718-3268-5. ZÁVODSKÁ, Radka. Biologie buněk: základy cytologie, bakteriologie, virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2006, 160 s. Edice Biologie pro gymnázia. ISBN 80-869-6015-3.

Elektronické zdroje: LORDJUPPITER, Spindle apparatus.svg. In: Commons wikimedia [online]. 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Spindle_apparatus.svg YMAISchprophase.jpg. In: Commons wikimedia [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schprophase.jpg YMAI, Schmetaphase.png. In: Commons wikimedia [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schmetaphase.png

YMAI, Schanaphase. png. In: Commons wikimedia [online]. 2007 [cit YMAI, Schanaphase.png. In: Commons wikimedia [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schanaphase.png YMAI, Schanaphase.png. In: Commons wikimedia [online]. 2007 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schtelophase.png VAN HEESBEEN, Roy, ProphaseIF.jpg. In: Commons wikimedia [online]. 2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:ProphaseIF.jpg VAN HEESBEEN, Roy. ProphaseIF.jpg. In: Commons wikimedia [online]. 2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prometaphase.jpg

VAN HEESBEEN, Roy, Anaphase IF. jpg. In: Commons wikimedia [online] VAN HEESBEEN, Roy, Anaphase IF.jpg. In: Commons wikimedia [online]. 2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commonsv z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anaphase_IF.jpg VAN HEESBEEN, Roy, Anaphase IF.jpg. In: Commons wikimedia [online]. 2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:TelophaseIF.jpg MYSID, Major events in mitosis.svg. In: Commons wikimedia [online]. 2006 [cit. 2014-03-27]. Dostupné pod licencí Wikimedia Commons z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Major_events_in_mitosis.svg