KLASICKÁ SOCIOLOGIE 19. STOLETÍ

https://www.youtube.com/watch?v=ZK1O6jJh3GQ

Historický a společenský kontext 19. století – zánik tradičních struktur, přeměna charakteru společnosti „generalizace trhu“ (Karl Polanyi) – trh se stává organizujícím principem celé společnosti

Velká transformace a generalizace trhu Tradiční společnost: výrobky, pracovní síla i půda mimo trh, soběstačné domácnosti, ekonomika NENÍ samostatným systémem 1815 – 1845 Velká transformace – přeměna tržního systému Tržní společnost: přeměna půdy a práce ve zboží, hlavním imperativem zajištění živobytí

Tržní společnost Člověk (práce) a příroda (půda) jen jako zvláštní druhy materiálů Dynamika vývoje, garant pokroku = strach z hladu + hrabivost druhých Svoboda? Nahrazení stavovského členění třídami

Auguste Comte (1798 – 1857) Cílem reforma společnosti, obnova morálních hodnot a stability Nahrazení teologie a metafyziky vědou – sociologií Zákon tří stádií: Stadium teologické/fiktivní Stadium metafyzické/abstraktní Stadium pozitivní/ vědecké – poznání univerzálních zákonů

Sociální statika x sociální dynamika Sociální statika – sociální řád, organizace, harmonie Pilíře: stát, rodina, náboženství Sociální dynamika – pokrok, žádoucnost změn Problém kontrolované změny = rozdíl mezi tradiční a moderní společnosti Zamýšlené i nezamýšlené důsledky jednání

Comtův odkaz – pořádek a pokrok

Herbert Spencer (1820 – 1903) Vojenská x průmyslová společnost Vojenská: dominantní aktivitou válka, tvrdá vojenská disciplína Průmyslová: autonomie, osobní svoboda, individualismus Společnost = sociální organismus, který se z jednodušších forem rozvíjí ke složitějším (sociální darwinismus)

Ferdinand Tönnies (1855 – 1936) Pospolitost x společnost Pospolitost: rodinné soužití, kladné citové vazby, spolupráce Společnost: soupeření o zisk, neosobní vazby, chladná kalkulace Komunitní studie

Émile Durkheim (1858 – 1917) Mechanická x organická solidarita Mechanická: tradiční společnost, navzájem podobné celky bez dělby práce, normy, kolektivní vědomí Organická: rozvoj dělby práce, vzájemná provázanost Předmětem sociologie sociální fakta (nadindividuální, donucovací ráz) Náboženství – uctívání vlastní společnosti (kategorie posvátné x profánní určuje společnost) Sebevražda – sociálně podmíněné jednání https://www.youtube.com/watch?v=z9W0GQvONKc

Max Weber (1864 – 1920) Ideální typy (moc tradiční, charismatická, legální; jednání tradiční, afektivní, hodnotově racionální, účelově racionální) Sociologie jako nehodnotící věda – popis a vysvětlení sociálních jevů Chápající sociologie (subjektivní smysl jednání) - interpretativní paradigma Kolektivní pojmy neexistují bez individuálního jednání Teorie byrokracie – podmínka moderní společnosti https://www.youtube.com/watch?v=ICppFQ6Tabw

Karl Marx (1818 – 1883) Organizace výrobních sil – základna společnosti Ostatní (věda, náboženství, politika, právo…) – nadstavba společnosti Sociální revoluce nutností (třídní boj vykořisťovatelé x vykořisťovaní) Cílem socialismus - komunismus

Základní teoretické koncepce Durkheim funkcionalismus (konsensus ve společnosti, každá instituce má funkci - Parsons, teorie sociální směny) Marx teorie konfliktu (moc pouze na úkor druhých –Mills, Bourdieu) Weber interpretativní sociologie (každodenní život - Mead, Berger, Luckmann – sociální konstrukce reality)

„na okraji“ Sociologie není jen věda bílých mužů Ibn Chaldún – 14. století, Tunis, filozofie dějin, věda o společnosti Harriet Martineu – 19. století, Spojené království, široký záběr

Dostupná doplňková literatura Keller, Jan: Dějiny klasické sociologie. Slon, Praha, 2004.

Sociologické směry a jejich základní představitelé - pozitivismus Doba života Teorie Saint - Simon (1760-1825) Společnost je organismus Auguste Comte (1798-1857) Sociální statika x sociální dynamika

Strukturální funkcionalismus Představitel Doba života Teorie Emile Durkheim (1858-1917) dělba práce, společenská solidarita, anomie, sebevražda Talcott Parsons (1902-1979) AGIL model Robert K. Merton (1910-2003) dezintegrovaná společnost

Teorie konfliktu Představitel Doba života Teorie Karl Marx (1818-1883) teorie tříd, proroctví zániku kapitalismu Ralf Dahrendorf (1926-2009) Třídní konflikt, analýza společnosti informací George H. Homans (1910-1989) sociální učení, teorie směny Pierre Bourdieu (1930-2002) model sociálního prostoru, reprodukce sociálních nerovností

Symbolický interakcionismus Představitel Doba života Teorie George H. Mead (1863-1931) sociální behaviorismus, významný druhý, play x game, self Max Weber (1864-1920) rozumějící sociologie, legální panství, byrokracie, mocenská autorita Florian W. Zaniecki a William I. Thomas (1882-1958); (1863-1947) definice situace, sebenaplňující se proroctví James S. Coleman (1926-1995) Teorie racionální volby, vězňovo dilema

Fenomenologická sociologie Představitel Doba života Teorie Alfred Schütz (1899-1959) svět každodennosti (lebenswelt), konstrukce prvního a druhého řádu Harold Garfinkel (1917 - 2011) Etnometodologie Erving Goffman (1922-1982) dramaturgická sociologie, stigmatizovaná identita Peter L. Berger a Thomas Luckmann (1929 - 2017), (1927 - 2016) Sociální konstrukce reality

Kritická teorie frankfurtské školy Představitel Doba života Teorie Karl Mannheim (1893-1947) sociologie vědění, analýza ideologií Herbert Marcuse (1898-1979) Spravedlivá společnost Erich Fromm (1900-1980) Společenský charakter člověka Jürgen Habermas (1929) kolonizace životního světa Anthony Giddens (1939) dvojitá strukturace

Dotazy?