Leninova vláda (1917-1922)

Charakter leninského režimu „Diktatura proletariátu“ byla ve skutečnosti diktaturou strany (Stalin z ní pak učinil diktaturu jediného člověka). Vládli byrokraté a revolucionáři, kteří neměli s dělnictvem nic společného. Proletariát revolucí nic nezískal a za nového režimu byl vykořisťován více než za carské vlády.

Občanská válka (1918-1920) Jedna z nejkrvavějších válek v dějinách. Rudá armáda (Trockij) – skvělá organizace, kontrola center Ruska a průmyslu. Proti ní 3 skupiny: Bělogvardějci – nesourodá skupina (demokraté, bývalí carští důstojníci ad.) Neruské národy – Poláci, Finové, pobaltské národy ad. Intervenční vojska (USA, Japonsko, Británie, Francie + podpora čs. legií) Tyto skupiny nekoordinované, ovládaly jen periferie, nedokázaly se shodnout na uspořádání Ruska.

Teror proti nepřátelům režimu Nejprve pouze teror vůči jednotlivcům. Po pokusu o atentát na Lenina v srpnu 1918 nastolen masový teror. Metody teroru – popravy, deportace, rukojmí, gulagy (Leninova myšlenka; první vznikly již roku 1919). Lenin vše inicioval a schvaloval. Neprojevil žádné slitování a nepozastavil se nad tím, že likviduje vlastní zemi a národ.

Nástroj teroru - Čeka „Mimořádná komise pro boj proti kontrarevoluci a sabotáži“. Založena již v prosinci 1917, předchůdkyně NKVD a KGB. Podřízena politbyru, později pouze vůdci SSSR. Stala se hlavním činitelem ve státě a měla Leninovu plnou podporu. Měla absolutní moc zatýkat, soudit a popravovat nepřátele režimu.

Oběti leninského teroru Jiné politické strany (eseři, menševici, demokratičtí ministři Prozatímní vlády…). Carská rodina (vyvražděna v červenci 1918) a přívrženci carismu. Pravoslavná církev (obviněna z odmítání pomoci při hladomoru, majetek vyvlastněn, církev podřízena státu). Inteligence (vyhnanství nebo deportace – zničení kulturní elity Ruska; ztráta tvůrčí svobody). „Kulakové“ a rolníci zatajující potraviny. Zámožné vrstvy obyvatelstva. Neruské národy SSSR.

Proměny ruské společnosti Obrovská vlna vyvlastňování (podniků, bank, továren, domů, cenností…). Kolektivizace půdy a budování kolchozů. Plánované hospodářství. Hladomory, ožebračování vlastního státu. Ateismus, snaha vymýtit náboženství. Potlačení kulturní rozmanitosti Ruska, vznik „společnosti jediné dimenze“ (uniformita, jednotná ideologie, autorita strany).

Kominterna Leninův cíl – světová proletářská revoluce. 1919 založena Kominterna (Komunistická internacionála) – snaha rozšířit revoluci do dalších zemí. Pokusy – tzv. republiky rad (Bavorsko, Maďarsko, Slovensko) – neúspěšné, komunismus se v Evropě zdiskreditoval. Druhá linie – komunistické strany v jednotlivých zemích, podřízené Kominterně.

KSČ 1921 založena Komunistická strana Československa – vyčlenění ze sociální demokracie, opozice vůči státu. Kominterna usilovala o bolševizaci KSČ = podřízení Kominterně a bolševické ideologii. Bolševizace dovršena 1929 – v čele strany Klement Gottwald a mladí komunisté oddaní Moskvě. KSČ měla původně podporu levicových intelektuálů obdivujících VŘSR; na protest proti nástupu Gottwalda však řada z nich odešla z KSČ (Seifert, Vančura, Olbracht, Neumann, Hora ad.). Po nástupu Hitlera změna linie KSČ – podpora státu a demokracie, protifašistický odpor, zisk popularity.

Klement Gottwald

Gottwaldův projev r. 1929 A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry! My vyhlašujeme vám a vaší sociálfašistické vládě nejostřejší boj! Říkáte, že bojujeme proti státu! Ano! My bojujeme proti státu, v němž banky, fabriky, velkostatky patří kapitalistům. Bojujeme proti státu, jehož aparát je nástrojem násilí v rukou kapitalistů vůči dělnictvu. Bojujeme proti státu, v němž většina pracujícího lidu je hospodářsky a politicky zotročována. My bojujeme a budeme bojovat ze stát proletářský, za stát dělníků, za stát rolníků. Říkáte, že porušujeme zákon. Ano, my porušujeme zákony, podle nichž hladový proletář a zoufalá dělnická matka jsou zavíráni, zatím co vaše společnost je složena ze živlů, které by i podle vašich zákonů patřily do kriminálu. My porušujeme zákony a budeme porušovat zákony, podle kterých má proletář pouze právo mlčet,dřít a dát se odírat a podle nichž kapitalista má neomezené právo dělníka vykořisťovat. Zkrátka, my porušujeme vaše zákony a bojujeme za proletářské zákony, podle kterých vám budou přiskřípnuty nejen vaše prsty, nýbrž i vaše břicha.

Vznik SSSR Do roku 1922 Sovětské Rusko 1922 Lenin vytvořil federaci – Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) Vznikl spojením Ruské, Ukrajinské, Běloruské a Zakavkazské republiky

Vlajka SSSR

Leninova smrt Roku 1922 Lenin poprvé raněn mrtvicí, poté ještě dvakrát. Od té doby žil v ústraní a byl odříznut od vedení. Zemřel 21. ledna 1924. Strana jeho smrt využila k posílení režimu a učinila z Lenina oslavovaného světce. Druhý život – mumie a mauzoleum, vydávání a citování Leninových spisů, pojmenování měst a ulic, stavba památníků…