Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0010 Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět: CJL Ročník: 1., 2. Téma: Vyjmenovaná slova po p, s, v, z a slova příbuzná Tematický okruh: Pravopis Jméno autora: Mgr. Hana Maříková Datum tvorby: září 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_CJL_MA005 Soubor: 09VYSTUPY/VY_32_INOVACE_CJL_MA005 Anotace: Opakování grafické stránky jazyka, zopakování psaní i, y v kořenech domácích slov v příbuzných a vyjmenovaných slovech po p, s, v, z

Vyjmenovaná slova po p, s, v, z pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň a slova s předponou vy-, vý- brzy, jazyk, nazývat se, Ruzyně

Slova příbuzná a vyjmenovaná po p pýcha - pyšný, pyšnit se, zpychnout, pýchavka, pych, přepych, Přepychy pytel - pytlík, pytlovina, pytlák, pytlačit, strašpytel pysk - pystíček, pyskatý, ptakopysk, Solopysky netopýr - netopýří slepýš - slepýší

Slova příbuzná a vyjmenovaná po p pyl - opylovat, pylovým, opylení kopyto - kopýtko, kopytník, lichokopytník, sudokopytník klopýtat - klopýtnout, klopýtavý třpytit se - třpyt, třpytivý, třpytka, třpytný, zatřpytit se zpytovat - jazykozpyt, nevyzpytatelný, zpytavý

Slova příbuzná a vyjmenovaná po p pykat - odpykat pýr - pýřavka, pýří pýřit se - zapýřit se, pýřivý čepýřit se - rozčepýřit se, rozčepýřený Chropyně, Pyšely, Spytihněv

Pozor na rozdíly pýcha (pyšný) x píchá (bodá) zpychnout (pyšný) x spíchnout (sešpendlit) pyl (prášek z květin) x pil (piji, pít) slepýš (plaz) x slepíš (lepidlem) opylovat (oplodňovat pylem) x opilovat na pysku (pysk) x na písku(písek) pískot (hvízdot)

Slova příbuzná a vyjmenovaná po s syn - synovský, synovec, zlosyn sytý - sytost, dosyta, nasytit, nenasytný sýr - syreček, sýrař, sýrárna, syrovátka, sýrařství syrový - syrovinka, syrý (tj. syrový) sychravý - Sychrov usychat i usýchat - vysychat i vysýchat

Slova příbuzná a vyjmenovaná po s sýkora - sýkořice sýček - sýčkovat sysel – syslí, syslovat, „nasyslit“ syčet - sykat, sykot, syčení, sykavka, syčák sypat - sypký, sýpka, sypek, nasypat, násyp, násypný, osypaný, vysypat, zasypat, zásyp

Rozlišujme sýra (2. p. od sýr) x síra (prvek) sýrový (ze sýra), syrový (neuvařený) x sírový (ze síry) sypat (písek) x sípat (u chrapotu)

Slova příbuzná a vyjmenovaná po v vy (zájmeno 2. os. č. mn.), vykat vysoký - vysočina, Vysočany, vyšší, výše, výška, výšina, povýšit, vyvýšit, vyvýšenina, zvýšit, převyšovat, Vyšehrad výt - zavýt výskat - výskot, zavýsknout

Slova příbuzná a vyjmenovaná po v zvykat - zvyk, zlozvyk, zvyknout, zvyklost, navykat, navyknout, návyk, odvykat, odvyknout, obvyklý žvýkat - žvýkací, přežvykovat, přežvýkavec, žvýkačka vydra - vydří, vydrovka, Povydří výr

vyžle – vyžlátko, Vyžlovka povyk – povykovat, povykování výheň slova s předponou vy-, vý-

Pamatuj v předponě vy-, vý- se píše y (ý) např. vyslechnout, vyvařit, vyvářka, vyzděný, vysněný, výslech, výstava, výborný, výzkumný ALE POZOR - visutý (visící, např. visutá hrazda)

Pamatuj u těchto slov se v počáteční skupině vi-, ví- nejedná o předponu, nýbrž o součást kořene, a píše se proto měkké i vidět, vítat, viklat, vítězit, vinout, vinit, viset, vikýř, vidle, vidlička, vítr, vichr, vichřice

Pozor na rozdíly výt – (pes vyje) x vít (splétat věnec; vinout) výr – (pták) x vír – (krouživý pohyb vody) výskat (radostí) x vískat (probírat se někomu ve vlasech) výška (vysoký) x vížka (věžička) vysel (hrách) x visel (obraz) vysutý (vysunutý) x visutý (visící – hrazda)

Slova příbuzná a vyjmenovaná po z brzy jazyk - jazýček, jazykozpyt, jazykověda, dvojjazyčný, jazylka nazývat se - vyzývat, vyzývavý, vzývat, ozývat se Ruzyně

Rozlišujme brzičko (je odvozeno příponou -ičko) zívat (únavou, touhou po spánku) nazívat se (mnoho zívat)

Poznámka po písmenech f, c se v základech domácích slov y (ý) nepíše! (jen tácy, kecy) vlastní jména, zvl. příjmení se pravopisným pravidlům, a tedy ani pravidlům o psaní i (í) a y (ý) vždy nepodřizují, tak vedle Syrovátka je i Sirovátka, Mlynář i Mlinář, Zíval i Zýval, Zima i Zyma, apod.

Zdroje HLAVSA, Zdeněk. Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, 391 s. ISBN 80-200-0475-0.