2. Centrální gravitační pole F-Pn-P044-Centralni_pole POHYB V GRAVITAČNÍM POLI 2. Centrální gravitační pole 2.1 NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON  Fg –Fg

2.1 GRAVITAČNÍ ZÁKON 2.1.1 Gravitační síla Vlastnosti gravitačních sil studoval poprvé v 17. století Issac Newton, na základě pozorování pohybů Měsíce kolem Země a planet kolem Slunce. Vztah, který odvodil pro velikost gravitačních sil, se nazývá Newtonův gravitační zákon. Každá dvě tělesa o hmotnostech m1 a m2, která můžeme dostatečně přesně aproximovat body, nebo jsou s dostatečnou přesností nahraditelná koulí na sebe působí gravitační silou přímo úměrnou hmotnostem těles a nepřímo úměrnou čtverci jejich vzdálenosti. kde  je tzv. gravitační konstanta

2.1 GRAVITAČNÍ ZÁKON 2.1.2 Intenzita gravitačního pole V okolí každého tělesa existuje gravitační pole, které působí na jiná tělesa. Pro porovnání silového působení v různých místech gravitačního pole se zavádí tzv. intenzita gravitačního pole. Veličina je definována následujícím způsobem: Intenzitu gravitačního pole K v daném místě pole definujeme jako podíl gravitační síly Fg, která v tomto místě na hmotný bod působí, a hmotnosti m tohoto bodu. [K] = N.kg-1 Intenzita gravitačního pole K je vektorová veličina stejného směru jako gravitační síla Fg, která působí v daném místě na hmotný bod.

2.1 GRAVITAČNÍ ZÁKON Velikost intenzity gravitačního pole K v daném místě pole určíme ze vztahu pro velikost gravitační síly vyjádřenou v gravitačním zákonu: Vektor intenzity gravitačního pole vždy směřuje do středu gravitačního centra o hmotnosti m. Takové pole je centrální gravitační pole a střed tělesa gravitační střed centrálního pole. Intenzita gravitačního pole K je vektorová veličina stejného směru jako gravitační síla Fg, která působí v daném místě na hmotný bod.

2.1 GRAVITAČNÍ ZÁKON 2.1.3 Gravitační a tíhové zrychlení Gravitační zrychlení Již víme, že kolem každého tělesa existuje gravitační pole, které se projevuje silovým působením na jiná tělesa. Gravitační síla udílí tělesu o hmotnosti m v daném bodě gravitační zrychlení: Poznámka: intenzita gravitačního pole v daném místě se rovná gravitačnímu zrychlení, které v tomto místě uděluje tělesu gravitační síla (K = ag).

2.1 GRAVITAČNÍ ZÁKON 2.1.3 Gravitační a tíhové zrychlení Na Zemi se však setkáváme s tíhovým zrychlením g. To se od gravitačního zrychlení liší. Je to proto, že Země se otáčí kolem své osy. Na povrchu Země působí kromě gravitační síly Fg ještě setrvačná odstředivá síla Fs (viz obr.). Proto celková tíhová síla FG je vektorovým součtem síly gravitační a odstředivé. Největší odstředivá síla je na rovníku a nulová na pólech. Velikost tíhového zrychlení závisí na zeměpisné šířce a také na nadmořské výšce. Poznámka: Na rovníku u mořské hladiny je tíhové zrychlení 9,78 m.s-2, na pólech 9,83 m.s-2, v našich zeměpisných šířkách 9,81 m.s-2 (dohodou bylo stanoveno normální tíhové zrychlení 9,80665 m.s-2 – u hladiny moře na 45° severní šířky)

Zdroje a použitá literatura: [1] Gravitace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace [2] REICHL, Jaroslav a Martin VŠETIČKA. Gravitační pole. Encyklopedie fyziky [online]. 2006 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/53-gravitacni-pole [3] Gravitační pole: využití multimédií při výuce fyziky. HRNČÍŘ, Jan a Martin KLEJCH. [online]. 2005, 1.6.2007 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://web.gfxs.cz/gpole/