Tomáš Mika Třicetiletá válka

Situace před třicetiletou válkou Evropa zažívá období klidu po uzavření Augšpurského náboženského míru roku 1555 v jižní a střední Evropě převládá katolická víra, v severní Evropě protestantská víra Augšpurského náboženského míru - „Potvrdil zásadou „čí vláda, toho náboženství“ náboženské a politické rozdělení říše na katolickou a protestantskou část“. Zdálo se tedy, že „hranice soupeřících hnutí byla ve svých hlavních obrysech již vymezena a že nemůže postupovat dál“.

České země na počátku 17.stol. v Čechách vládne Rudolf II. stavy si u něho vynutily tzv. Rudolfův majestát („absolutní svoboda vyznání“) vzájemně vzniklo tzv. Porovnání, které mělo chránit nekatolické vyznání nevole ze strany katolíků přes vydání Majestátu se však politické konflikty mezi oběma tábory nezmírnily

Mocenské poměry v Evropě napětí mezi katolickými a evangelickými stavy rostlo po celé Evropě po roce 1615 došlo k rozdělení států na dvě frakce: Katolickou ligu (Španělsko, Rakousko + katolíci) Protihabsburská koalice (Francie + nekatolíci)

Třicetiletá válka – zákl. info konflikt – (válka mezi feudalistickými státy – x – a státy, kde zvítězila buržoazie (Nizozemí) války se účastnila ať přímo, či nepřímo většina států Evropy největší a nejvýraznější konflikt v Evropě (materiálně, finančně, velikostí armád, ...)

Třicetiletá válka – zákl. info způsobila vážné ekonomické, sociální a politické problémy po celé Evropě došlo k vylidnění Evropy ( až 40% obyvatel zemřelo) zničila některé větší územní celky došlo k prohloubení rozdílů mezi východní a západní Evropou

Etapy třicetileté války Válka česká (1618 – 1620) Válka falcká (1621 – 1623) Válka dánská (1625 – 1629) Válka švédská (1630 – 1635) Válka švédsko-francouzská (1635 – 1648)

1. Válka česká (1618 – 1620) začíná pražskou defenestrací (1618) po defenestraci bylo vyhlášeno stavovské povstání oprávněnost povstání odůvodňovali tím, že napravují chyby způsobené královými rádci (že povstání není mířeno proti králi) stavy v okolních zemích české povstání nepřijaly (neoprávněné a nepomohou) roku 1619 zemřel Matyáš a české stavy odmítly nástup jeho bratrance Ferdinanda Štýrského V pražskou defenestraci se změnilo jednání, které mělo původně vyřešit problém ohledně zakázaných sjezdů protestantů a řešení problémů se stavbou kostelů v Broumově a Hrobech. Protestantské kostely byli postaveny na klášterních (katolických) pozemcích a z materiálu, který též vlastnil klášter.

Pražská defenestrace

1. Válka česká (1618 – 1620) v srpnu 1619 sesazení Habsburků z Českého trůnu a českým panovníkem byl zvolen vůdce Protestantské unie Fridrich Falcký dosazení F. Falckého se nelíbilo císaři a tak 8. listopadu 1620 došlo na Bílé hoře k cca 2h. střetu mezi protestantskou a císařskou armádou (stavy spatně placená armáda se rozutekla) F. Falcký po porážce utekl do Falce Praha bez krále a generálů otevřela císaři brány Očekávali, že F. Falcký sežene zahraniční podporu pro stavovskou válku, ale tak se nestalo.

Bitva na Bílé hoře

Fridrich Falcký Ferdinand II.

Důsledky České války stavovský odpor se v důsledku Bílé hory zhroutil došlo k nastolení absolutistického režimu Ferdinandem II. soud vydal 43 rozsudků smrti, Ferdinand II. Potvrdil pouze 27 popravy proběhly 21. června 1621 v Praze na Staroměstském náměstí císař skonfiskoval 75% majetku v Čechách a na Moravě většina stavů opustila zemi

2. Válka falcká (1621 – 1623) bojovalo se o Dolní Rýnskou Falc, částečně o Horní Falc roku 1621 došlo k rozpadu protestantské unie a roku 1623 Španělé dobyli Falc Rozpad unie a dobytí Falce znamenalo i dobytí části protestantského Německa a Habsburkové rozšířili své území.

3. Válka dánská (1625 – 1629) v Haagu 9. prosince 1625 došlo k uzavření tzv. haagské koalice (Anglie, Nizozemí, Dánsko, severní oblasti Německa a Fridrich Falcký) Kristián IV. byl 2. září 1628 v severním Německu poražen a zatlačen zpět do Dánska (přišel o spoustu výsad a část území) 7. června 1629 podepsal mírovou smlouvu v Lübecku (tzn. vystoupení z Haagské koalice a konec Dánské války) Císař se poprvé dostává do potíží – požádá o pomoc Albrechta z Valdštejna (ten měl touhu po bohatství, slávě a moci) =naverboval na vlastní náklady velkou armádu – získal za úspěch titul císařského generála. Dánská armáda byla vypuzena zpět do Dánska a část dánského území v Holštýnsku a Jutsku bylo obsazeno. Kristián IV. se ve smlouvě zavázal nezasahovat do záležitostí habsburské říše a vzdal se všech církevních panství, která na německém území spravovali dánští princové.

Albrecht z Valdštejna Jmenován na pozici Generalisima

4. Válka švédská (1630 – 1635) válka švédská začala tím, že se Gustav II. Adolf rozhodl, že pomůže německým protestantům, které vylekal restituční edikt Ferdinanda II.. Odvolání Valdštejna z pozice Generalisima, část jeho generálů přešla ke Švédům 4. července 1630 se Švédové vylodili (13 000 mužů) v severním Německu

4. Válka švédská (1630 – 1635) švédsko-saská armáda měla 42 000 mužů a po 5h bitvě u Breitenfeldu – září 1631 porazili císařskou armádu 1. listopadu 1631 saská armáda překročila hranice Čech 15. listopadu roku 1631 začali Sasové rabovat v Praze

4. Válka švédská (1630 – 1635) 25. května 1632 obsadil Valdštejn Prahu a vyhnal Sasy 16. listopadu 1632 u Lützenu došlo k bitvě mezi švédsko-saskou armádou a císařskou armádou (pod vedením znovuzvoleného generála Valdštejna) v této bitvě zemřel švédský král zemřelo zde velké množství vojáků a obě strany nakonec ustoupily po 6h. Švédové se označili za vítěze: „Tato krvavá bitva také skončila švédským vítězstvím, avšak daň z vítězství byla příliš vysoká. Král Gustav Adolf zahynul na mlhou zahaleném bojišti“

Bitva u Lützenu

4. Válka švédská (1630 – 1635) říšský sněm převzal vládu a stáhl armádu z jižního německa 11. října 1633 Valdštejn obklíčil Švédskou armádu (30 000:6000) švédští žoldnéři se vzdali a připojily k Valdštejnovi Valdštejn vyjednával s oběma stranami konfliktu, císař to zjistil a 25.2.1634 byl Valdštejn v Chebu zavražděn

Konec války švédské 6. září 1634 byla definitivně poražena švédská armáda sjednocenými Habsbursko-španělskými vojsky u Nördlingenu 30. května 1635 v Praze podepsali mír a restituční smlouvu s odkladem na 40 let pak měla být restituce uskutečněna podle stavu z 12. listopadu 1627

5. Válka švédsko-francouzská (1635 – 1648) roku 1635 vstoupila do války katolická Francie, politicky řízená kardinálem Richelieuem, která se přidala ke Švédsku a Nizozemí (aby byli mocenské síly v Evropě vyrovnané) Francouzi zaznamenali mnoho úspěchů dobytí strategické pevnosti Breisach porážka španělského loďstva (Nizozemské loďstvo) pevnosti Breisach - brána, umožňující tažení na sever i na jih, kterou Španělé používali pro svůj přesun z Itálie do Nizozemí

Kardinál Richelieu

5. Válka švédsko-francouzská (1635 – 1648) císařské vojsko se nechalo zatlačit Švédy až do Čech (dostali se až do Olomouce) úpadek moci Španělska 5. května 1645 došlo k totální porážce Habsburské armády a byl nastolen mír Švédové se 1648 pokusili dobýt Prahu Úpadek moci Španělska – díky ztrátě loďstva a pevnosti + povstáním Portugalů a Katalánců za nezávislost

Obléhání Prahy

Švédové v Praze 25. července Švédové překvapili pražské stráže a dostaly se do Prahy a vyrabovali ji ukradli mnoho skvostných děl jako: Ďáblova bible, stříbrný kodex, knihovnu Rožmberků, sbírku Rudolfa II., … v den podpisu mírové smlouvy (24.10. 1648 – podpis smluv tzv. „Vestfálského míru“) se Švédové pokoušeli obsadit pravý břeh Vltavy a tím následně i celou Prahu v tom jim však zabránili Pražané, kteří uzavřeli cestu přes Karlův most stříbrný kodex - rukopis psaný stříbrným písmem na purpurovém pergamenu, pocházející z počátku 6. století

Vestfálský mír Vestfálský mír mezi římsko-německým císařem Ferdinandem III., německými říšskými stavy, Švédskem (mír v Osnabrücku) a Francií (mír v Münsteru) ukončil třicetiletou válku potvrdil mocenské postavení Francie ve střední a Švédska v severní Evropě (- po 24. 10. 1648)

Mocensko – územní změny vznik nových států: Nizozemí, Švýcarsko Španělsko: nej. ztráty, ztrácí vliv, povstání na vlastním území politický úpadek, rozvoj literatury Švédsko: mocnost, nejvyspělejší armáda Kontroluje Balt a Severní moře

Mocensko – územní změny Svatá říše římská nesjednocenost - rozdrobena na malé knížectví ztráta Falcu a Braniborska Habsburkové: ti si nepolepšili ani nepohoršili, udrželi si stejný stav i državy (Čechy, …) nastává klid v Říši i západní Evropě

Shrnutí – třicetileté války války se účastnila většina zemí neúčastní se najednou některé pomáhají pouze diplomaticky (Rusko) největší a nejvýraznější konflikt v Evropě (materiálně, finančně, velikostí armád, ...) vážné ekonomické, sociální a politické důsledky, sociální ztráty – všechny oblasti života konflikt – (válka mezi feudalistickými státy a státy, kde zvítězila buržoazie (Nizozemí) zostřila a zvětšila rozdíly v Říši národa německého rozdíly mezi západní a východní Evropou

Mapka úbytku populace

Použité zdroje Internet Čornej: Dějiny zemí Koruny české Líva: Bouře nad Prahou aneb Švédové před Prahou a v Praze r. 1648 Vyhlídal: 30letá válka CD-ROM médium: Kronika Českých zemí Internet

Děkuji za pozornost