Škola: ZŠ Hýskov, Školní 112, Hýskov Autor: Mgr. Jarmila Kolářová Název: VY_32_INOVACE_1A_09_Horniny Téma: Člověk a jeho svět Datum tvorby: 9.1.2013 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2485

Anotace: Materiál je určený pro žáky 4. ročníku, pro výuku přírodovědy – tématu neživá příroda - podtématu horniny. Jedná se o prezentaci na interaktivní tabuli. Prezentace je určena pro výklad nového učiva. Na snímku 15 je opakování probrané látky pomocí otázek. Správná odpověď se objeví po kliknutí na políčko se šipkou. Zpět na otázky se dostanete kliknutím na tlačítko v pravém dolním rohu. Pomůcky: interaktivní tabule, interaktivní pero. Materiál je určen k interaktivní výuce.

Neživá příroda Horniny

Minerály (nerosty) a horniny tvoří povrch pevnin i dna oceánů Minerály (nerosty) a horniny tvoří povrch pevnin i dna oceánů. Nejlépe je můžeme pozorovat na vysočinách, v nížinách jsou překryta půdou.

zemská kůra a část zemského pláště Horniny Horniny vytvářejí povrch pevnin i dna oceánů Horniny těžíme v povrchových lomech, dolujeme v hlubinných dolech zemská kůra a část zemského pláště

Horniny Horniny jsou tvořeny souborem zrn minerálů Podle způsobu vzniku je dělíme na 3 skupiny:

Vyvřelé horniny Magma pochází ze spodní části zemské kůry, kde je obrovská teplota a tlak. Postupně proniká do vyšší části zemské kůry, zde vlivem nižších teplot a tlaků tuhne a vznikají z ní vyvřelé horniny. Na zemský povrch se dostávají při sopečné činnosti. Mezi vyvřelé horniny patří např.: žula.

ŽULA Používá se jako stavební kámen na stavbu domů, silnic a železnic Zhotovují se z ní dlažební kostky, obrubníky a chodníky. Tato hornina se skládá z nerostů: 1/ křemen – má barvu šedých zrn a podobá se sklu 2/ živec – nejčastěji mívá bílou či narůžovělou barvu 3/ slída – má podobu světlých nebo tmavých lesklých šupin

Usazené horniny Vznikly rozpadem starších hornin a usazováním rozpadlých částeček na zemském povrchu. Mohou být sypké ( písek) nebo zpevněné (pískovec) Některé tyto horniny vznikly před mnoha miliony lety usazováním pevných zbytků odumřelých živočichů a rostlin. (vápenec)

VÁPENEC Je hornina bělavé nebo šedavé barvy Není příliš tvrdý Používá se k výrobě vápna a cementu

Přeměněné horniny Přeměňují se působením tlaku horních vrstev na rozžhavené horniny ve velkých hloubkách zemské kůry Nejznámější je Mramor vzniká přeměnou vápenců v hlubinách Země bývá krásně zbarven lze ho dobře leštit používá se na ozdobu schodišť, sálů, obklady stěn, … vytesávají se z něho sochy

ENERGETICKÉ SUROVINY uhlí ropa zemní plyn Mezi horniny patří i energetické suroviny: uhlí ropa zemní plyn Ropa vznikla z živočišných a rostlinných těl

Uhlí vzniklo v pravěku z odumřelých rostlinných těl, která zapadla do bažin a bez přístupu vzduchu zuhelněla Z těchto surovin se vyrábí v elektrárnách elektrická energie, díky níž můžeme topit, svítit, ale i sledovat televizi

Až lidstvo vyčerpá všechny zdroje energie uložené v zemské kůře, bude muset hledat jiné. Již dnes si to lidé uvědomují a využívají obnovitelné zdroje energie jako je voda, vítr a slunce. Vyrábějí tak elektřinu ve vodních, větrných a solárních elektrárnách.

Zopakujte si: 1/Popiš část zemské kůry? 2/ Co jsou horniny? 3/ Na jaké 3 skupiny dělíme horniny? 4/ Co víš o vyvřelých horninách? 5/ Jakou vyvřelou horninu znáš? 6/ Co víš o usazených horninách? Jakou usazenou horninu znáš? 6/ Co víš o přeměněných horninách? Jakou přeměněnou horninu znáš? 7/ Co jsou energetické suroviny? 8/ Co jsou obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie?

POUŽITÉ ZDROJE MGR.VĚRA ŠTIKOVÁ. Člověk a jeho svět: Přírodověda pro 4.ročník. třetí vydání. Nový Malín: NOVÁ ŠKOLA,s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7289-297-6. Snímek 5 – obrázek zemské kůry – vlastní tvorba Snímek 8, 9, 10, 13 – horniny – vlastní fotografie Snímek 14 – větrné elektrárny – vlastní fotografie