Myologie = nauka o svalech, jejich funkcích, chorobách a léčení Svalová soustava Myologie = nauka o svalech, jejich funkcích, chorobách a léčení

SVAL (musculus) = často také svalovina, je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu + spolu s kostrou udržuje tvar těla - sval je tvořen především svalovou tkání, všechny svaly tvoří svalovou soustavu dále: lidské tělo se skládá přibližně ze 600 svalů tvoří 40 – 50% tělesné hmotnosti nejpohyblivější sval je JAZYK

Stavba svalu: MYOCYT= svalová buňka, tvoří základní tkáň svalů - strukturou a funkcí se liší podle toho, jakou svalovinu tvoří - pod mikroskopem se jeví jako vlákna, tzv. myofibrily - základní stavební jednotkou svalu je tedy SVALOVÉ VLÁKNO  vlákna se spojují ve snopce, soubor snopců = svalové bříško, které má na konci bílou šlachu a pomocí šlach se svaly upínají na kosti.

Typy svalstva (podle vnitřní stavby): příčně pruhované (kosterní) umožňuje pohyb můžeme jej ovládat vůlí je unavitelná

2. srdeční podobná stavba jako příčně pruhované nelze je ovládat vůlí nachází se pouze v srdci pracuje bez únavy, automaticky

3. hladké (=útrobní) nachází se ve stěně vnitřních orgánů, v kůži, v cévách nelze je ovládat vůlí je prakticky neunavitelná

Funkce svalu: 2 základní funkce svalu: smrštění (kontrakce)- sval se zkracuje, tvrdne a provede pohyb uvolnění (relaxace)- sval získá původní délku - svaly nepracují jednotlivě, ale většinou se určitého pohybu účastní více svalů najednou Antagonisté- protichůdně pracující svaly Synergisté- souhlasně pracující svaly

nejčastější pohyby, které lidské tělo provádí jsou: Ohyb (flexe) - např. ohnutí HK v lokti Natažení (extenze) - natažení HK do základní polohy Přitažení (addukce) - přitažení nebo připažení HK k tělu Odtažení (abdukce) - odtažení nebo upažení končetiny od těla

bruslení snowboarding fotbal florbal jízda na kole běh

Dělení svalů: podle velikosti a tvaru: krátké, dlouhé, ploché... podle počtu svalových hlav: dvojhlavý, trojhlavý... podle krajiny uložení: prsní, břišní, hrudní... podle funkce: ohybače=flexory, natahovače=extenzory, odtahovače=abduktory, přitahovače=adduktory, svěrače=sfinktery

Látky potřebné pro činnost svalů K provedení pohybu musí mít sval podnět prostřednictvím nervů, musí mít přísun živin (glukózu) a kyslíku. Příčně pruhované svalstvo je inervováno motorickými nervy, které vycházejí z mozku a míchy. Hladké svaly jsou inervovány vegetativními (autonomními) nervy a nelze je ovládat vůli. Srdeční svalovina umožňuje rychlé předání elektrického impulzu. Srdeční svalovina je inervována autonomními nervy, kromě toho má vlastní systém vodivé svaloviny (tzv. převodní systém srdeční).

Každá skupina svalových vláken je zásobena množstvím malých cév (kapilár). Ty přivádí kyslík a výživu a odvádí nepotřebné látky. Při dlouhodobé práci – GLUKÓZA (přívod krví) a KYSLÍK. Zdroj energie pro činnost svalu – GLYKOGEN (zásoba ve svalech).  svalová únava – vznik při nedostatečném odvodu odpadních látek (do svalu se vyplaví kyselina mléčná, ubývá kyslíku, vzniká bolest)

POPIS SVALŮ (podle oblastí těla) 1. SVALY HLAVY A, svaly mimické - tvoří výraz obličeje, vyjadřují emoce (pláč, smích) a upínají se z jedné strany na kůži B, svaly žvýkací - ovládají pohyb dolní čelisti Kruhové mimické svaly působí jako svěrače a spolu se žvýkacími svaly zajišťují zpěv, řeč, kousání...

MIMICKÉ SVALY ŽVÝKACÍ SVALY čelní sval sval spánkový kruhový oční sval sval žvýkací sval tvářový svaly křídlové kruhový ústní sval zdvihač ústního koutku stahovač ústního koutku

2. SVALY KRKU - jsou uloženy v několika vrstvách plochý sval kožní = platysma zdvihač hlavy = m. sternocleidomastoideus -zaklání hlavu a stáčí ji do hlavy svaly nadjazylkové - tvoří dno dutiny ústní svaly podjazylkové - ovlivňují polohu hrtanu svaly kloněné - jsou pomocné dýchací svaly a pomáhají při pohybu hlavy dlouhé svaly hlavy a krku - umožňují úklony, předklony, drží krční páteř a jsou uloženy nejhlouběji

3. SVALY HRUDNÍKU jsou uloženy v několika vrstvách velký prsní sval - přitahuje paži k hrudníku, účastní se vdechu a je pomocným dýchacím svalem malý prsní sval - uplatňuje se při předpažení a při vdechu přední pilovitý sval - je pomocný dýchací sval mezižeberní svaly - vnější se účastní vdechu a vnitřní výdechu bránice - odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní, je hlavním dýchacím svalem a má tři otvory pro průchod aorty, dolní duté žíly a jícnu

4. SVALY BŘICHA se rozdělují na svaly přední, boční a zadní části břišní stěny Přední část břišní stěny přímý sval břišní - podílí se na předklonu a břišním lisu Boční část břišní stěny zevní a vnitřní šikmý sval břišní - podílí se na předklonu a na otáčení trupu Zadní část břišní stěny čtyřhranný sval bederní - ohýbá a napřimuje páteř Nejhlouběji uložený sval břicha Příčný břišní sval - podílí se na břišním lisu

Svaly břicha tvoří pružnou stěnu dutiny břišní a uplatňují se při výdechu. Břišní lis – svalovina břicha přitiskující břišní stěnu k dutině břišní při smíchu, kašli defekaci, porodu… V dolní části břišní stěny se nachází plochá šlacha- tříselný vaz, oddělující stěnu břišní od stehna. Je to místo, kde při oslabení stěny břišní vznikají tříselné kýly (hernie). Dutinu břišní uzavírají svaly pánevního dna: zdvihač řitní svěrač močové trubice svěrač konečníku

5. SVALY ZAD svaly zad jsou uloženy v několika vrstvách Trapézový sval - plochý sval, který zajišťuje polohu lopatky při pohybu HK Široký sval zádový - otáží paži dovnitř, zapažuje a připažuje Zadní pilovité svaly - pomocné dýchací svaly Vzpřimovač trupu - udržuje vzpřímenou páteř

6. SVALY HORNÍCH KONČETIN Svaly ramene Sval deltový - tvoří obrys ramene, zdvihá paži do upažení a funkčně je odtahovač Svaly paže Dvojhlavý sval pažní - ohýbá paži v lokti, upíná se na kost vřetenní a funkčně je ohybač Hluboký sval pažní - má stejnou funkci a upíná se na kost loketní Trojhlavý sval pažní - natahuje paži v lokti a rameni, upíná se na loketní výběžek kosti loketní (olekranon) a funkčně je extenzor Svaly předloktí Sval oblý - provádí pronaci předloktí a ohýbá ruku v lokti Skupina svalů ohybačů - flexorů zápěstí, prstů, palce Skupina svalů natahovačů - extenzorů zápěstí a prstů ruky Svaly ruky Skupina svalů palce, malíku a dlaňové strany ruky - krátké svaly, zajišťují drobné pohyby prstů ruky

7. SVALY DOLNÍCH KONČETIN Svaly kyčelního kloubu Mezi svaly kyčelního kloubu patří hýžďové svaly. Skládají se ze tří svalů uložených na sobě ve třech vrstvách: Velký sval hýžďový- největší z hýžďových svalů Střední sval hýžďový- druhý hlouběji položený sval Malý sval hýžďový- uložen nejhlouběji Hýžďové svaly se upínají na velký chocholík kosti stehenní a tím zajišťují ohýbaní-flexi končetiny v kyčelním kloubu a umožňují vzpřímený postoj.

Velký přitahovač a štíhlý sval stehenní- přitahují DK a Svaly stehna Přední strana stehna: Čtyřhlavý sval stehenní- upíná se na kost holenní a způsobuje natažení (extenzi kolena) a ohnutí (flexi) v kyčelním kloubu Sval krejčovský- je nejdelším svalem v těle a způsobuje ohnutí (flexi) v kolenním a kyčelním kloubu Vnitřní strana stehna: Velký přitahovač a štíhlý sval stehenní- přitahují DK a umožňují přinožení (addukci) Zadní strana stehna: Dvojhlavý sval stehenní- upíná se na kost lýtkovou a umožňuje ohnutí (flexi) kolene a natažení (extenzi) v kyčelním kloubu

Dvouhlavý Sval stehenní

V případě nejasností mě kontaktujte: eva.bockova@centrum.cz. Děkuji za pozornost! Mgr. Eva Bočková, DiS. V případě nejasností mě kontaktujte: eva.bockova@centrum.cz.