Povrch Povrch je většinou rovinatý, nížinný, místy s pahorkatinami. Území Lotyšska bylo modelováno pleistocénním ledovcem. Zůstaly po něm morény a nánosy, které tvoří na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu. Podél pobřeží Baltského moře leží pásmo písečných dun.
Obyvatelstvo Asi 58,8 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 28,7 %),[3] zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Další národnostní menšiny představují Bělorusové, Ukrajinci, Poláci a Litevci. Ve městech žije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %.
Zajímavosti Národní park Gaujas je největší v Pobaltí. Město Ventspils je významným přístavem a překladištěm zboží na pobřeží Baltského moře.
Riga, Prezidentský palác
Riga, Lotyšští střelci
Budova "Saules Akmens", sídlo Hansabanky
Obyvatelstvo Počet obyvatel: 2 252 000 (137. na světě, 2009) Hustota zalidnění: 35 ob. / km² (159. na světě) Jazyk: lotyština Náboženství : luteránství, římskokatolické, pravoslaví
Státní útvar Státní zřízení: republika Prezident : Valdis Zatlers Předseda vlády: Valdis Dombrovskis Měna: lotyšský lat (LVL)
ekonomika Lotyšsko je průmyslový a zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví: strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Kromě těžby rašeliny nemá Lotyšsko zdroje nerostných surovin. V zemědělství převládá živočišná produkce. Chov skotu a prasat. Pěstuje se zde ječmen, žito, brambory, cukrová řepa a zelenina. Loví se zde zejména sledi a šproty. Téměř polovinu území státu pokrývají lesy 46 %, orná půda tvoří 27 %, pastviny 13 % a ostatní 14 %.
Nikča a Filda z 5. A