ČESKÁ PRÓZA A DRAMA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ 1940 - 2000

HISTORICKÝ KONTEXT osvobození Československa, nové rozdělení Evropy (1945) únorový komunistický převrat (1948) politické procesy a perzekuce (50. léta) po smrti Stalina a Gottwalda 1. vlna uvolnění studená válka („železná opona“) 2. vlna uvolnění, „pražské jaro“ (60. léta) okupace státu (srpen 1968) normalizace , „čistky“ (Palach, Zajíc) Charta 77 pád komunistického režimu – „sametová revoluce“ (1989) hledání a vytváření nového státního systému (vznik á obnova politických stran, přeměna orgánů státní moci a správy, změny a vývoj komunální a regionální správy) budování „tržního hospodářství“ (privatizace, kupónová privatizace, restituce) rozdělení Československa (1. 1. 1993) začlenění do mezinárodních struktur (NATO, EU) ÚKOLY: Vyberte si jedno z hesel historického kontextu a vypracujte k němu referát doplněný obrazovým materiálem.

FILOSOFICKÝ ZÁKLAD ÚKOLY: marxisticko – leninská ideologie realizovaná v tzv. socialistické společnosti protirežimní skupiny a aktivní jednotlivci („podzemní církev“, tajná setkávání v domácnostech, exiloví politici, teoretici, novináři) ÚKOLY: Připravte si 10 – 20 otázek ke způsobu života a myšlení lidí žijících v našem regionu v druhé polovině minulého století a realizujte rozhovor s pamětníkem. Rozhovor zpracujte do písemné podoby.

ZNAKY LITERATURY literatura rozštěpena do tří skupin Oficiální – cenzurovaná, povolená, vydávaná v Čechách (díla autorů podbízejících se režimu, ale i zachovávající neutralitu nebo autorů, kteří dokázali svou kritiku režimu v dílech vytvořit tak, aby jí rozuměl čtenář, ale cenzura ne) Samizdatová – od první poloviny 70. let, opoziční, kritizující režim, zesílila po vystoupení Charty 77, vydávání děl, která oficiálně vyjít nesměla, šlo o zachování kontinuity a svobody literatury (přepisovány na stroji a distribuovány tajně) Exilová – vydávaná v zahraničí, psána exulanty i domácími autory, kteří doma publikovat nesměli (v zahraničí často vycházela jejich díla pod pseudonymy nebo cizími jmény), nevýhodou byl chybějící kontakt s českým čtenářem, výhodou naopak spojitost s evropským a světovým literárním kontextem ÚKOLY: Vyberte si jednu z významných osobnosti českého kulturního života v exilu a připravte o ní referát. Mnozí literáti vstoupili po sametové revoluci do politiky. Vytvořte tabulku, kde uvedete jejich jména a politické funkce, které zastávali.

NAKLADATELSTVÍ A PERIODIKA OFICIÁLNÍ Nakladatelství: Československý spisovatel, Státní nakladatelství krásné literatury, Státní nakladatelství dětské knihy, Albatros, Vyšehrad… Noviny a časopisy: Rudé právo, Mladá fronta, Květy, 100 + 1, Mladý svět… SAMIZDAT Edice: Petice (L. Vaculík), Edice Expedice (O. a V. Havlovi), Česká expedice (J. Hořec)… Periodika: Vokno (underground I. Jirous), Revolver Revue (mladí autoři a překlady – J. Topol)… EXIL Nakladatelství: Sixty-Eight Publishers Toronto (1971 – 1993) – J. Škvorecký, Z. Salivarová, Index (1971, Kolín nad Rýnem), Poezie mimo domov (Mnichov)… Časopisy: Svědectví (od 1956) Paříž – P. Tigrid, Listy (Řím), Obrys (Mnichov)… Po sametové revoluci záplava novin a časopisů, vznik mnoha nakladatelství, transformace stávajících oficiálních. Vydávání dříve zakázaných autorů, překlady světové literatury. Velké množství málo kvalitní tvorby.

TYPOLOGIE PRÓZY Kronikářský román dokumentární prvky (oficiální v duchu socialistické ideologie) Zápotocký, Branald, Pujmanová Autenticitní próza dokument, deníky, memoáry Vaculík, Kohout, Viewegh, Zábrana, Hrabal Psychologický román Valenta, Mucha Romány deziluze Kundera, Vaculík, Kliment, Klíma Experimentální próza Linhartová, Páral, Hrabal, Škvorecký Vědeckofantastická próza Nesvadba, O. Neff Postmoderní próza Kundera, Viewegh, J. Kratochvíl, Hodrová, Topol, Ajvaz Polistopadová současnost Frýbová, Viewegh, Vaculík, Třešňák, J. Kratochvíl, Brumovská Téma války boje, koncentrační tábory, věznění, židovská tematika Drda, Fučík, Lustig, Weil, Frýd, Fuks, Ptáčník, Otčenášek, Škvorecký, Pavel Budovatelský román témata osídlování pohraničí, znárodňování, kolektivizace, stavebnictví a průmyslu (oficiální v duchu socialistické ideologie) Řezáč Historický román možnost, jak se vyhnout přímé oficiální ideologii návratem k českým dějinám (i zde však cenzurovány názory a prameny) V. Neff, Šotola, M. V. Kratochvíl, Daněk, Kaplický, Vaňková

AUTOŘI A ČASOVÁ OBDOBÍ 1945 – 1968 1. vlna válečné prózy Jan Drda (Němá barikáda) Marie Pujmanová (Hra s ohněm) Julius Fučík (Reportáž psaná na oprátce) Jiří Marek (Muži jdou v tmě) Adolf Branald (Severní nádraží) Jiří Weil (Život s hvězdou) 2. vlna válečné prózy Arnošt Lustig (Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou) Norbert Frýd (Krabice živých) Ladislav Fuchs (Spalovač mrtvol) Karel Ptáčník (Ročník jedenadvacet) Jan Otčenášek (Romeo, Julie a tma) Ota Pavel (Smrt krásných srnců) Dobová současnost Václav Řezáč (Nástup, Bitva) Jan Marek (Nad námi svítá) Bohumil Říha (Země dokořán) Jan Procházka (Ať žije republika!) Edvard Valenta (Jdi za zeleným světlem) Jiří Mucha (Pravděpodobná tvář) Rozkvět historické prózy Václav Kaplický (Kladivo na čarodějnice) Miloš Václav Kratochvíl (Evropa tančila valčík) Vladimír Neff (Sňatky z rozumu … pentalogie) Oldřich Daněk (Vražda v Olomouci) Jiří Šotola (Svatý na mostě) Vladimír Körner (Zánik samoty Berhof)

AUTOŘI A ČASOVÁ OBDOBÍ 70. a 80. léta převažuje obraz soudobého člověka, vzniká venkovská próza, próza z oblasti profesních prostředí Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky) Vladimír Páral (Milenci a vrazi) Jiří Švejda (Havárie) Zdeněk Zapletal (Půlnoční běžci) Milan Kundera (Směšné lásky, Žert) Josef Škvorecký (Zbabělci, Mirákl, Tankový prapor) Zdena Salivarová (Nebe, peklo, ráj) Pavel Kohout (Katyně, Konec velkých prázdnin) Alexandr Kliment (Morčata) Ivan Klíma (Láska a smetí, Má veselá jitra) Karel Pecka (Na co umírají muži) Valja Stýblová (Skalpel, prosím) Zdena Frýbová (Falešní hráči) Jarmila Loukotková (Navzdory básník zpívá) Radek John (Memento) Pavel Frýbort (Vekslák) Aida Brumovská (Když stromy rostly do nebe) Autoři publikující pouze v exilu nebo samizdatu: Pavel Tigrid, Jiří Gruša, Eva Kantůrková, Jan Křesadlo, Jan Pelc

AUTOŘI A ČASOVÁ OBDOBÍ 90. léta noví autoři – publikování samizdatové a exilové literatury v reformovaných i nově vzniklých nakladatelstvích i časopisech se zpožděním do české literatury vstupuje postmodernismus, magický román, experimentální próza Michal Viewegh (Báječná léta pod psa, výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu) Jiří Kratochvíl (Medvědí román, Nesmrtelný příběh) Květa Legátová (Želary, Jozova Hanule) Irena Dousková (Hrdý budžes) Daniela Hodrová (Trýznivé město – trilogie) Michal Ajvaz (Druhé město) Petr Šabach (Šakalí léta) Alexandra Berková (Knížka s červeným obalem) Jáchym Topol (Sestra, Anděl) Jaromír Typlt (Pohyblivé prahy chrámů) Miloš Urban (Hastrman – ekologický román) Tereza Boučková (Indiánský běh) Patrik Ouředník (Ad acta) Jaroslav Rudiš (Alois Nebel) Petra Hůlová (Paměť mojí babičce)

HUMORISTICKÁ LITERATURA specifický, v české literatuře od doby první světové války velmi oblíbený žánr umožňuje únik od neutěšené společenské a politické situace do odlehčeného, avšak často kritického žánru mnohá díla v tomto období získávají popularitu díky televizním a filmovým adaptacím Zdeněk Jirotka (Saturnin) Jiří Brdečka (Limonádový Joe) Miroslav Horníček (Dobře utajené housle) Jan Werich (Italské prázdniny) Miroslav Švandrlík (Černí baroni) Rudolf Křesťan (Fejetony) Jiří Šimek, Jaroslav Grossmann (Povídky)

DRAMA Tradiční české divadelní scény: Národní divadlo Praha Divadlo na Vinohradech Praha Janáčkovo divadlo Brno Divadlo J. K. Tyla Plzeň Divadlo F. X. Šaldy Liberec Divadla malých forem a tzv. studiová: Praha: Divadlo ABC, Divadlo Na zábradlí, Semafor, Studio Ypsilon, Reduta, Divadlo Járy Cimrmana Brno: Husa na provázku Liberec: Naivní divadlo píše se jak pro klasické divadelní scény, tak podle trendu moderního vývoje (divadla malých forem a experimentální divadlo) stálé divadelní scény nejen ve velkých městech, ale i v krajských, okresních a menších hrají překlady světových dramat, hry dřívějších českých autorů vznikají hry nové, experimentuje se s obsahem, formou, jazykem velkou konkurencí je televize a film

VÝZNAMNÍ DRAMATICI Miloslav Stehlík Vojtěch Cach Václav Kaňa Pavel Kohout František Hrubín Milan Kundera Josef Topol Vratislav Blažek Jaroslav Dietl Ivan Vyskočil Milan Uhde Oldřich Daněk Lubomír Černík Alfréd Radok Václav Havel Pavel Landovský Jiří Hubač Arnošt Goldflam Boleslav Polívka Karel Steigerwald Daniela Fischerová Autorské dvojice: Jiří Suchý – Jiří Šlitr Jiří Grossmann - Miroslav Šimek Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák

SEZNÁMENÍ S VYBRANÝM DÍLEM ÚKOLY: Zhlédněte v divadle některou divadelní hru českého autora tohoto období. Vysvětlete její stavbu. Stručně vysvětlete děj a hlavní myšlenku hry. Charakterizujte postavy. Napište recenzi představení.

SEZNAM DOPORUČENÝCH POMŮCEK K VYPACOVÁNÍ ÚKOLŮ: POLÁŠKOVÁ, Taťána, MILOTOVÁ, Dagmar, DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Literatura: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006, 207 s. Maturita. ISBN 80-902- 5716-X. SOCHROVÁ, Marie. Kompletní přehled české a světové literatury: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 356 s. Maturita. ISBN 978-802-5303- 115. Internet – vyhledané údaje ověřovat z několika zdrojů Další knižní publikace – encyklopedie, slovníky, literární přehledy Konkrétní literární díla (školní knihovna, městská knihovna, úryvky v čítankách)

Seznam použité literatury POLÁŠKOVÁ, Taťána, MILOTOVÁ, Dagmar, DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Literatura: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006, 207 s. Maturita. ISBN 80-902-5716-X. SOCHROVÁ, Marie. Kompletní přehled české a světové literatury: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 356 s. Maturita. ISBN 978-802-5303-115. BALAJKA, Bohuš. Přehledné dějiny literatury 1. 3. vyd. Praha: Fortuna, 1995, 239 s. ISBN 80-716-8198-9.