Základní filozofické otázky

Základní filozofické problémy Základní filozofický problém je charakterizován otázkou : CO JE BYTÍ ? základní vlastnost jsoucna, skrze niž je jsoucnem každý se s touto otázkou musí vypořádat, dějiny filozofie jsou založeny vlastně založeny na řešení této otázky

Základní filozofické problémy JAKÝ JE VZTAH VZTAH MEZI SVĚTEM , JAKÝ JE A SVĚTEM JAK SE NÁM JEVÍ především jde o naši smyslovou zkušenost je-li náš obraz světa identický, podobný či odlišný od objektivní reality množství nedorozumění a nepochopení z tohoto předpokladu doprovází lidstvo celými dějinami

Základní filozofické problémy Na počátku každé filozofie stojí - pochybování - skepse Opuštění přirozeného postoje ke světu („ničemu se nedivím“) a nastolení cesty k filozofickému a teoretickému postoji (rodí se z údivu) Sókrates: „Vím, že nic nevím“

Základní filozofické problémy Další filozofické otázky, které souvisí se základním problémem, charakterizují jednotlivé koncepce a zařazují je do různých druhů filozofického myšlení : Čím se má zabývat filozofie ? Co je svět ? Odkud jde svět ? Je pouze jeden? Jaký smysl má můj život? Můžeme poznat pravdu? Kdo jsme? Kam směřujeme…

Vývoj kladení otázek filozofie starověká filozofie: otázky po bohu, svobodě a nesmrtelnosti starověká Čína: oblast praktického jednání a život v lidském společenství, etika antická řecká filozofie: všechny tři základní otázky, větší zájem o poznání a jednání západoevropská filozofie středověku: otázky po Bohu, svobodě a nesmrtelnosti, dobru a zlu v lidském jednání evropské myšlení novověku: problém jednání

Smysl filozofie filozofie nás učí kritickému pohledu na svět učí nás svobodě a odpovědnosti chrání nás před zneužitím druhými pomáhá nalézt místo v životě a společnosti učí nás přemýšlet o věcech a jevech ( i těch které nám připadají známé) obohacuje život každého z nás i celé společnosti

Rozdíl mezi filozofií a náboženstvím obě spolu úzce souvisí a v některých obdobích splývají (viz dále) základním rozlišujícím znakem metoda a přístup: filozofie přistupuje ke světu prostřednictvím rozumu náboženství apeluje na cit a víru (dogmatismus) také umění se může snažit o zachycení celku, ale opět pouze skrze cit a jednotlivost (umělecké dílo)

FILOZOFICKÉ DISCIPLÍNY Ontologie – z řeckého „on“ (jsoucno) a „logos“ (nauka) - zabývá se problémy, co je bytí a jsoucno, hmota, substance (podstata), čas, prostor, konečno, kauzalita, zákonitost, vývoj, kvalita, nutnost ( u Aristotela „metafyzika“) Gnozeologie – z řeckého „gnósis“ (poznání, vědění) a „logos“ (nauka) - výklad teorie poznání (někdy též “noetika“ či „epistemiologie“) zabývá se problémem zdrojů, podmínek, možnostmi a mezí lidského poznání, pravdy - dnes zahrnujeme i „hermeneutiku“ ,- teorii interpretace (vysvětlování, výklad) a porozumění textům

FILOZOFICKÉ DISCIPLÍNY Etika – z řeckého „éthos“ (zvyk) - teorie morálky se zabývá otázkami dobra a zla, svobody, mravní odpovědnosti, štestí, smyslu lidského života, mravními normami a hodnotami Filozofická antropologie – z řeckého „anthrópos“ (člověk) , filozofie člověka se zabývá člověkem jako celkem, jeho podstatou, smyslem, perspektivami a jeho vztahem k okolí. V současnosti staví do popředí otázku lidské svobody.

DALŠÍ FILOZOFICKÉ DISCIPLÍNY LOGIKA se zabývá zabývá formami a zákony správného usuzování ESTETIKA (z řeckého „aisthetikos“ vnímavost, cit pro krásu) se zabývá krásnem, vnímáním, formováním a hodnocením světa z hlediska krásy a ošklivosti, teorií umění FiILOZOFIE PŘÍRODY se zabývá výkladem podstaty přírody, jejích forem, jevů, změn…

Přehled filozofických disciplín a příbuzných věd