Vrcholný středověk 12. – 15. století shrnutí

Převrat v zemědělství V 11. století- důležité vynálezy: pluh, brány, chomout, podkovy Trojpolná soustava (ozim, jař, úhor) Vyšší výnosy přebytky rozvoj řemesel a místní směny

V raném středověku- vesnice soběstačné-řemeslo- jen kovář. Později složitější výrobní technika specializace řemesel (V Praze ve 14.stol. 225 řemesel/ práce s kovem: Zvonaři, zámečníci, konváři, pilaři, lopatníci, srpníci, nožaři, nebozezníci, hřebičníci, dráteníci, flašnéři, ostrožníci, mečíři, helmíři, štítaři, …

Obchod dříve jen dálkový= zahraniční (luxusní zboží)- nyní rozvoj místních trhů

Rozvoj tržního hospodářství V raném středověku byla renta naturální, později převládla peněžní Vznik finančnictví- směnky, lichva, úroky, zástavy, úvěry,…

Vznik měst Kdy? V západní Evropě-11.stol V Čechách–12.-13.stol. Kde? Odbytiště řemeslných výrobků: podhradí, u klášterů, u brodů, křižovatky cest dálkového obchodu, původní římská města

Charakteristické rysy Hradby Městská privilegia Samospráva (rada konšelů, v čele purkmistr)- radnice= symbol polit. a hospod. sebevědomí Obyvatelé- řemeslníci a obchodníci Ve městech žilo asi 5% obyvatelstva (Praha kolem r.1300 22 000, Brno 8 000)

Dva hlavní typy měst: Královská či svobodná (vrchnost- král) Poddanská (vrchnost –šlechtic či církev)-složitější boj za městská privilegia Další typy: věnná (Dvůr Králové, Hradec Králové, Jaroměř, Polička,…) Horní (Kutná Hora, Jihlava) Komorní (Rakovník,…)

ulice středověkého města

Do 13. století vznikají u nás města živelně, bez plánu (Staré Město pražské)- klikatící se, úzké uličky Od 13. století jsou města zakládána podle plánu- šachovnicový půdorys, ve středu pravoúhlé náměstí (Nové Město pražské)

Městská společnost Měšťané (=vlastnili parcelu a postavili dům) - patriciát (bohatí obchodníci) -řemeslníci, mistři sdružení v ceších (profesní společenství na ochranu zájmů) X Chudina (námezdní dělníci, služebnictvo,tovaryši, nádeníci, nečestná povolání,…)

Městské domy Hloubka několikanásobek šířky Průčelí několik metrů Kanalizace ani osvětlení neexistovaly Vozovky se svažovaly ke středu- stoka Číslování neexistovalo- znamení Města sevřena hradbami- malá plocha

Střechy z hořlavých materiálů (došky, šindele), úzké uličky zhoubné požáry epidemie

Městská privilegia Města získávala od svých zakladatelů práva- tím se fakticky stávala městy a platila za ně daně Právo míle (ochrana před konkurencí 9-11,25 km od města), tržní, soudní, hrdelní, hradební, várečné, nuceného skladu

Anglický král Richard (Lví srdce) uděluje právo tržní

Od 11. do 14. století- příznivé klimatické podmínky Stoupá populace Kolonizace - vnitřní: zakládání měst a vesnic, osídlení dosud neobdělané půdy ve vnitrozemí- Újezdy, Žďáry, Mýta, Nové Město, Mladá Boleslav nejstarší dochovaný doklad o udělení městského práva 1233 Uničov Nejvíce českých měst založil Přemysl Otakar II. - vnější: ve 13. stol. se usazovali Němci v dosud neosídleném pohraničí a ve městech (patriciát) vznik velké německé menšiny- Sudety Někde úleva osadníkům. 20 let neplacení dávek (Lhoty)

Zakládání univerzit

12. století- západní Evropa a Itálie: Sorbonna, Oxford, Cambridge, Salamanca, Bologna Mezinárodní charakter Latina Studenti i učitelé se dělili na národy 4 fakulty: artistická, právnická, lékařská,teologická,

Kontrola církve, ale i jistá samostatnost v čele rektor v čele fakult- děkani tituly: bakalář, mistr( magistr), doktor na východ od Rýna a na sever od Alp- nejstarší univerzita- v Praze (1348)

Průměrná délka života 12. -13. století 35 let 1347 – 1352- epidemie dýmějového a plicního moru „černá smrt“ Zavlečen do Evropy z východu přes Itálii Nákaza přenášena blechami z krys Zvlášť postižena města se špatnými hygienickými podmínkami Průměrná délka života 12. -13. století 35 let

Medicína bezmocná (vykuřování, karanténa, modlitby, útěk) Nejvíce postižena západní a jižní Evropa- Čechy ušetřeny Odhad: zahynula ¼ až 1/3 evropského obyvatelstva

Církev Nejjednotnější, nejmocnější, nejbohatší Stále více politické moci, založené na jednotné organizaci (Řím) a na majetku (desátky, odpustky, dary, celibát,…) církevní hodnostáři žili v přepychu- rozpor s hlásanou chudobou 12. století- zápas o investituru Kacířská hnutí (kataři, albigenští, husité)

r. 1231 vznikla inkvizice, založením pověřen řád dominikánů, vyhledávání a trestání kacířů

Vznik žebravých řádů- mnichů žijících v chudobě- dominikáni, františkáni, ….

Krize církve 1309- 1378 „avignonské zajetí papežů“- franc. král Filip IV. Sličný přestěhoval papeže z Říma do Avignonu (dohled) 1378- papežské schizma (rozkol)- dvojpapežství Avignon x Řím (navzájem se dávali do klatby) (přechodně i trojpapežství)