Fidel Castro a Kuba

Kuba - úvod

Kuba - úvod Největší ostrov Velkých Antil Produkce cukrové třtiny, tabáku, rumu ad. Do konce 19. stol. španělská kolonie Zájem o USA o kubánskou cukrovou třtinu - 1898 americko-španělská válka a ovládnutí Kuby 1902 Kuba vyhlásila nezávislost, ale USA si zde ponechaly klíčový vliv (např. Guantanámo) Řada politických skupin vystupuje proti vlivu USA

Fulgencio Batista (1901-1973) Pocházel z chudé rodiny bojovníků za nezávislost Kariéra v armádě Američané si jej vytipovali jako zástupce svých zájmů na Kubě 1940-44 prezidentem – podpora USA ve válce, přijetí demokratické ústavy Po válce Kuba rájem amerických turistů a mafie

Poválečná Kuba

Batistova diktatura (1952-58) 1952 prezidentské volby Batista věděl, že neuspěje – podnikl vojenský puč s podporou USA a nastolil diktaturu Zrušení ústavy Likvidace oponentů Korupce a propojení s americkou mafií (viz Kmotr 2) Zhoršení ekonomické situace a růst nespokojenosti

Fidel Castro (1926-2016) - mládí Pocházel z bohaté rodiny farmáře Vystudoval práva v Havaně Zájem o marxismus Odpor proti Batistově vládě 26. 7. 1953 v čele útoku 160 mladíků na kasárna ve městě Santiago de Cuba – cílem získat zbraně a podnítit povstání proti Batistovi Útok skončil fiaskem, Castro byl zatčen a souzen

Fidel Castro (1926-2016) - mládí 1953 soud s Castrem – hájil se sám („Dějiny mne zprostí viny.“) a představil svůj program: Obnovení demokratické ústavy Vrácení suverenity kubánskému lidu Pozemková reforma ve prospěch drobných rolníků Podíl dělníků na ziscích podniků Boj proti korupci Castro odsouzen na 15 let, ale po 2 letech amnestován Uprchl do Mexika a vytvořil zde guerillovou skupinu chystající se na dobytí Kuby – připojil se Che Guevara

Castrova revoluce Castrovi stoupenci – barbudos (vousáči) = Hnutí 26. července 1956 se 82 mužů na jachtě Grandma přeplavilo na Kubu Počátek partyzánské války v horách Roste Castrova popularita u vesničanů (slib pozemků) i u intelektuálů (slib obnovy ústavy) 1958 povstání proti Batistovi – na Silvestra prchl ze země Leden 1959 – Castro a Che Guevara bez boje obsadili centra Kuby – oslavováni davy

Castrova diktatura 1959 Castro předsedou vlády - počátky nové diktatury: Poprava stovek odpůrců Odstavení spolubojovníků Vyvlastnění půdy – ne pro rolníky, ale ve prospěch státu Znárodnění velkých podniků (zvl. americké firmy) Zrušení voleb Bezplatné zdravotnictví a boj proti negramotnosti Zákaz politických stran kromě Komunistické strany Kuby Emigrace statisíců lidí do USA

Emigrace z Kuby

Ernesto „Che“ Guevara (1928-67) Argentinec z bohaté rodiny – matka v něm vzbudila zájem o komunismus Přezdívka „Che“ – oslovení („hej, hele“) Vystudoval medicínu Procestoval Latinskou Ameriku na motorce – dílo Motocyklové deníky V Mexiku se seznámil s Fidelem a připojil se k jeho skupině – účast na revoluci

Ernesto „Che“ Guevara (1928-67) 1959 vstoupil v čele vojska do Havany Vedl masové popravy Ministr průmyslu v Castrově vládě – stál za centrálním plánováním ekonomiky Chtěl vyvézt revoluci do celé Latinské Ameriky 1966 rozchod s Castrem – odešel bojoval k povstalcům do Bolívie 1967 zajat a popraven bolivijskou armádou Stal se kultovní ikonou levice a revoluční mládeže

Kuba a SSSR 1959 Kuba navázala partnerství se SSSR Chruščov Castra obdivoval SSSR odkoupil kubánské zásoby cukrové třtiny Kuba přijala ze SSSR zbraně, poradce i agenty KGB Klíčový vztah i s ČSSR – dodávky zbraní, peněz a technologií; příjem cukru, niklu, doutníků a rumu

Kuba a USA Znárodnění amerických podniků a navázání partnerství se SSSR vedlo k reakci USA: 1960 uvalení embarga na vývoz zboží na Kubu 1961 přerušení diplomatických styků USA vycvičily a vyzbrojily kubánské emigranty k vylodění na Kubě a svržení Castra – 1961 vylodění v Zátoce sviní

Vylodění v Zátoce sviní (1961) Akce skončila fiaskem- potopení mnoha člunů včetně munice a paliva, rychlý zákrok Castrovy armády – stovky zatčených Důsledky: Kennedyho mezinárodní ostuda Castro akce využil k vlně poprav a zatčení 100 tis. lidí Castro r. 1961 vyhlásil Kubu jako socialistický stát a posílil partnerství s SSSR – cesta ke karibské krizi

Karibská krize (1962)

Karibská krize (1962) Viz samostatná prezentace SSSR umístil na Kubu rakety středního doletu – schopné zasáhnout území USA Kennedy vyhlásil blokádu Kubu (blížily se sovětské lodě s jadernými zbraněmi) Korespondence mezi Kennedym a Chruščovem 28. 10. Chruščov oznámil stažení raket z Kuby – USA za to ukončily blokádu, slíbily nadále neútočit na Kubu a stáhly své rakety z Turecka a Itálie Castrův režim na Kubě přežil; SSSR s Castrem nekonzultoval žádný krok během krize, což vedlo ke Castrovu odklonu od SSSR k Číně

Vývoj Kuby po r. 1962 1976 Castro prezidentem Podpora revolucí a protiamerických sil po celém světě Propad ekonomiky – návrat k partnerství s SSSR Odmítnutí Gorbačovových reforem Krize po rozpadu SSSR – očekával se Castrův pád, ale přežil díky pomoci z Číny a Venezuely (spojenec Hugo Chávez)

Raúl Castro (vláda 2006-2018) 2006 Fidel Castro ze zdravotních důvodů abdikoval ve prospěch svého bratra Raúla Ekonomické reformy – částečné umožnění soukromého podnikání a zahraničních investic Nadále trvá cenzura a věznění oponentů 25. 11. 2016 Fidel ve věku 90 let zemřel

Odkaz Fidela Castra?

Obnova vztahů s USA 2015 si Barack Obama v Panamě potřásl rukou s Raúlem Castrem – zlom 2016 Obama jako první prezident USA po 88 letech navštívil Kubu Obnova diplomatických styků a snaha zrušit embargo vůči Kubě Změna po nástupu Donalda Trumpa – zpřísnil sankce, embargo nadále trvá

Konec dynastie Castrů? 2018 Raúl Castro rezignoval – nadále je však prvním tajemníkem strany Nový prezident Miguel Díaz-Canel (*1960): Dlouholetý loajální člen vedení strany Oznámil, že bude pokračovat v odkazu bratří Castrů Nečekají se od něj reformy