Jan Hus a husitská revoluce

Reformace - úvod

Reformace - úvod SITUACE V CÍRKVI KOLEM R. 1400: Papežské schisma Hromadění majetku a úřadů, prodej odpustků Nemravný život příslušníků církve Nevzdělaní a nekompetentní kněží REFORMACE – hnutí usilující o nápravu křesťanské církve - cíle: obnova mravních zásad podle Bible zákaz hromadění majetku a světské moci

Počátky reformace – Jan Viklef John Wycliff - oxfordský profesor a kritik církve VIKLEFOVO UČENÍ: Církev je společenství věřících předurčených ke spáse Hlavou církve je Kristus Nápravu církve má provést světská moc a má církvi i zabavit majetek Viklefovy spisy se dostaly do Čech – vliv na Jana Husa a další kazatele

Jan Hus (asi 1371-1415)

Jan Hus (asi 1371-1415) Narozen v Husinci Studoval v Praze artistickou fakultu - mistr Vysvěcen na kněze Od r. 1402 česky kázal v Betlémské kapli – velmi úspěšný, jeho kázání navštěvovala i královna Nadchl se pro Viklefovo učení a rozšířil je

Dekret kutnohorský Na pražské univerzitě vznikl spor o Viklefovo učení – zahraniční mistři je odmítali jako kacířské 1409 – Václav IV. vydal Dekret kutnohorský – změna poměru hlasů na univerzitě (3 hlasy Češi, 1 hlas ostatní národy) Následek – masový odliv cizích studentů a mistrů, úpadek univerzity Jan Hus se stal rektorem UK a těšil se podpoře krále

Jan Hus v nemilosti 1412 – Hus vystoupil proti prodeji odpustků, z něhož získával příjmy i král – Václav IV. se rozzuřil a přestal Husa chránit Následek – papež uvrhl Husa do klatby a vyhlásil nad Prahou interdikt (zákaz bohoslužeb a svátostí) Hus se uchýlil na venkov (Kozí hrádek, Krakovec) a psal zde svá díla Nejznámější díla – O církvi, Knížky o svatokupectví, Výklad viery, desatera a páteře

Hrad Krakovec – úkryt Jana Husa

Koncil v Kostnici 1414 císař Zikmund Lucemburský svolal koncil do Kostnice, aby vyřešil papežské schisma Jan Hus byl pozván, aby obhájil své učení Zikmund mu dal písemnou záruku bezpečnosti, ale jen na cestu do Kostnice Ihned po příjezdu Hus zatčen a uvězněn; Zikmund mu vymohl možnost se hájit

Jan Hus v Kostnici UČENÍ HUSA A VIKLEFA Církev tvoří lidé předurčení ke spáse Hlavou církve je Kristus Člověk se má řídit Božím zákonem dle Bible Hříšník nesmí zastávat světské ani duchovní úřady Světská moc má církvi odejmout majetek UČENÍ KONCILU Není spásy mimo církev Hlavou církve je papež Člověk má poslouchat církevní autority Hříšník může zastávat světské i duchovní úřady Církev má rozhodovat o svém majetku sama

Upálení Jana Husa (6. 7. 1415) Hus odmítl odvolat své učení, vzpíral se soudcům a byl označen za „zatvrzelého kacíře“ 6. 7. 1415 – zbaven kněžství, označen kacířskou čepicí a upálen Knihy spáleny též a Husův popel vhozen do Rýna 1416 byl tamtéž upálen i Jeroným Pražský - Husův žák, který jej přijel hájit

Upálení Jana Husa ve filmech

Následky upálení Jana Husa Šíření Husových myšlenek na univerzitě a mezi českou šlechtou 450 šlechticů zpečetilo tzv. stížný list – protest proti Husovu upálení Husovy myšlenky nepřijaly vedlejší země Koruny české, některá města (ČB, Plzeň) a šlechtici (Rožmberkové)

Přijímání podobojí Zavedl r. 1414 mistr Jakoubek ze Stříbra Základ – tělo a krev Páně mají při bohoslužbě přijímat všichni věřící – před Bohem jsou si rovni Latinský název sub utraque – odtud utrakvisté = kališníci Kalich – symbol husitů

Poutě na hory Husitské myšlenky se šíří k lidovým vrstvám – proč? Král a katolická šlechta nepovolovali přijímání podobojí a odebírali kališnickým kněžím fary Následek – kněží začali kázat mimo kostely a pořádat tzv. poutě na hory, jimž dávali biblická jména (Tábor, Oreb, Sion…) Pověra, že dojde ke konci světa a zachrání se jen kališníci na horách a v husitských městech Chiliasmus (chilioi = řec. tisíc) – víra, že Kristus se vrátí na zem a nastolí tisícileté království Boží

První pražská defenestrace (1419)

První pražská defenestrace (1419) KDY? – 30. 7. 1419 KDE? - Novoměstská radnice na Dobytčím trhu PROČ? – zavírání kališnických kostelů a věznění kněží, král dosadil na radnici protihusitské konšely PRŮBĚH? – viz TEXT - kazatel Jan Želivský shromáždil dav, podával podobojí a vytáhl na radnici osvobodit vězně; konšelé byli shozeni z oken na kopí; akce se prý zúčastnil i Jan Žižka VÝZNAM? - počátek husitské revoluce a přerod ideálů v násilný boj

Následky defenestrace Dosazení nové městské rady – ovládnutí pražských měst husity Němečtí měšťané prchají z Prahy Vlna obrazoborectví – husité útočí na katolické kostely a ničí výzdobu Václav IV. dostal záchvat mrtvice a zemřel Husité odmítli uznat jeho bratra Zikmunda za krále

Založení Tábora (1420) Hradiště hory Tábor – nové husitské centrum namísto Sezimova Ústí Cíl – vybudovat zde ideální společnost žijící dle biblických zásad – rovnost a společný majetek Realita – do čela se postavili 4 hejtmané (vč. Žižky), začali vybírat daně a tvrdě potlačili radikály (např. upálení adamitů)

Jan Žižka (cca 1360-1424)

Jan Žižka (cca 1360-1424) VIZ REFERÁT 2 pohledy: Podoba není známa Geniální vojevůdce, nikdy neporažený hrdina Vrah a krutý ničitel Podoba není známa Narodil se v rodině chudého zemana v Trocnově, od mládí slepý na jedno oko Stal se lapkou a získal bojové zkušenosti Později člen stráže Václava IV. Nadchl se pro Husovo učení a podílel se na začátku revoluce

Jan Žižka – bitva u Sudoměře (1420) 1420 – Žižka se vydal z Plzně do Tábora a cestou svedl první husitskou bitvu u Sudoměře Příčiny vítězství – využití terénu (rybníky a bažiny), mlhy a noci; použití vozové hradby Pověst o šátcích na dně rybníka Poté přichází Žižka do Tábora a stává se jedním ze 4 hejtmanů

Bitva u Sudoměře - památník

Bitva na Vítkově (1420) Zikmund přesvědčil papeže, aby proti vzbouřeným Čechám vyhlásil křížovou výpravu 1420 bitva na Vítkově – Žižkovo vítězství a zahnání křižáků od Prahy Zikmund se dal narychlo korunovat a uprchl 1422 druhá křížová výprava – odražena u Německého Brodu

Husitské svazy Husité nebyli jednotní – řada skupin s různými požadavky (viz UČEBNICE, S. 86 – mapa): TÁBORITÉ – radikální a bojovní, střediskem Tábor a města v JZ Čechách OREBITÉ (po Žižkově smrti nazýváni sirotci) – též radikální, centrem Oreb na východě Čech PRAŽANÉ – umírnění, zejména měšťané a část šlechty z Prahy a měst ve středních Čechách V Čechách měli husité převahu a rozšířili se do všech sociálních vrstev Vedlejší země Koruny české zůstaly věrné králi a katolické církvi

4 pražské artikuly a Čáslavský sněm 4 PRAŽSKÉ ARTIKULY - společný program všech husitských svazů sestavený již r. 1420 – obsah: Svobodné hlásání slova Božího Přijímání podobojí Trestání smrtelných hříchů světskou mocí Zákaz světské vlády (a majetku) církve 1421 ČÁSLAVSKÝ SNĚM – účast všech svazů 4 pražské artikuly přijaty jako zemský zákon Zikmund zbaven českého trůnu Zvolena zemská vláda s 20 členy Hledání nového krále – koruna nabídnuta Jagelloncům

Smrt Jana Žižky (1424) Rostou spory mezi husitskými svazy Žižka odchází z Tábora k orebitům a vytváří pro ně vojenský řád 1424 v bitvě u Malešova se postavil umírněným pražanům a katolickým pánům - vítězství 1424 umírá při obléhání Přibyslavi

Prokop Holý (Veliký) Táborský kněz a Žižkův nástupce ve velení Odrazil další 3 křížové výpravy: 1426 u Ústní n. Labem 1427 u Tachova 1431 u Domažlic – vítězství díky zpěvu chorálu Ktož jsú boží bojovníci - viz TEXT Příčiny husitských vítězství?

Husitské válečnictví

Husitské válečnictví

Husitské zbraně

Husitské válečnictví VIZ REFERÁT Důraz na pěchotu Užití vozové hradby (funkce?) Využití zemědělského nářadí jako zbraní Nasazení palných zbraní – těžká děla (houfnice, tarasnice), pušky (hákovnice) Bojové zkušenosti hejtmanů z dob lapkovství Využívání terénu a počasí Skvělá výzvědná služba Vojenská kázeň a vysoká motivace (boj za ideály)

Úpadek a rozkol husitů Spanilé jízdy (rejsy) - vojenská tažení husitů za hranice Čech – cíle: Kořistění (hospodářský úpadek země) Šíření husitských myšlenek Odveta za křížové výpravy a ničení jejich nástupišť Po neúspěchu 5 křížových výprav nezbývalo církvi než se s husity dohodnout – 1431 pozváni na koncil do Basileje – vedl Prokop Holý Vrcholí rozkol mezi husity – příčiny: Válečné vyčerpání a hospodářský úpadek českých zemí Pokles kázně v husitských jednotkách Umírnění husité usilují o kompromis s církví

Bitva u Lipan (1434) Rozkol vrcholí 30. 5. 1434 bratrovražedným bojem: POLNÍ VOJSKA tvořili táborité a sirotci v čele Prokop Holý odmítali kompromis s církví a chtěli dál bojovat PANSKÁ JEDNOTA pražané, kališnická a katolická šlechta chtěli se s církví dohodnout a ukončit války Výsledek - polní vojska byla poražena a Prokop Holý padl – konec husitské revoluce Viz Luděk Marold – Panorama bitvy u Lipan (největší český obraz)

Bitva u Lipan (1434)

Basilejská kompaktáta (1436) Výsledný kompromis mezi umírněnými husity a církví vyjednaný na Basilejském koncilu Zikmund Lucemburský byl r. 1436 přijat za českého krále a basilejská kompaktáta potvrdil: Obyvatelé českých zemí mohou přijímat podobojí Povoleno dvojvěří (katolictví i kališnictví) – Čechy se staly „zemí dvojího lidu“ – evropský unikát Církev nezískala zpět majetek zabraný v době revoluce Arcibiskupem se stal kališník Jan Rokycana (koncil ani papež jej neschválili)

Zikmund českým králem (1436-37) Přijat za krále za cenu ústupků a omezení moci Čelil vzpourám zbytků polních vojsk v čele s Janem Roháčem z Dubé – poražen a popraven Zbylí husité odešli do ciziny a stali se evropsky nejžádanějšími žoldnéři Zikmund v Čechách nespokojen – rozhodl se odejít do Uher, ale cestou ve Znojmě umírá r. 1437 Hodnocení Zikmunda?

Důsledky a význam husitské revoluce Předchůdce evropské reformace Boj za reformu církve dle biblických zásad – ideál, který se zvrhl v plenění a zabíjení DŮSLEDKY: Hospodářské vyčerpání země Povolení dvojvěří v českých zemích Církev ztratila 80 % majetku i politickou moc Posílení šlechty na úkor panovníka Počeštění měst (odchod německých měšťanů) Úpadek pražské univerzity Čechy získaly pověst kacířské země

Výklady husitství v běhu času Národní obrození – husitství jako vrchol českých dějin (Palacký, Jirásek) První republika – husitství základem národní ideologie (legie, Čs. církev, svátek Jana Husa…) Komunismus – husitství jako třídní boj a husité jako předchůdci komunistů (filmy Otakara Vávry) Dnes???

Doporučené zdroje Toulky českou minulostí, díl II Jiří Kejř, Husité, Praha 1984 František Šmahel, Husitská revoluce I-IV, Praha 1993 Husitské muzeum v Táboře - expozice Film Jan Hus (2015) Opráski sčeskí historje