Nástup Habsburků na český trůn

- české země byly od roku 1490 v tzv. Situace v Čechách před vládou Habsburků - české země byly od roku 1490 v tzv. česko-uherské personální unii - r. 1525 se turecké vojsko pod velením Solimana I. připravuje na dobyvačné tažení do Uher (předpokládalo se, že v r. 1526 zaútočí) Ludvík Jagellonský => všechny státy (zvláště Uhry) se na útok připravují - v této době vládl v českých zemích Ludvík Jagellonský

→ bitva u Moháče: česko – uherská armáda x Turci - v r. 1526 - útok Turků na Uhry → bitva u Moháče: česko – uherská armáda x Turci → porážka česko – uherských vojsk + smrt posledního jagellonského panovníka Ludvíka Jagellonského → čeští stavové zvažují různé kandidáty na český trůn - nakonec padá volba na Ferdinanda I. Habsburského, který slíbil vše, co žádali: ● zachovat práva stavů ● uznat náboženskou svobodu ● uhradit polovinu panovnických dluhů Ferdinand I. Habsburský se stává r. 1526 českým králem smrt Ludvíka v bitvě u Moháče

Kandidáti: ● Friedrich Lehnický + Karel Minsterberský (vnukové Jiřího z Poděbrad) ● Zdeněk Lev z Rožmitálu (nejvyšší purkrabí) ● Vojtěch z Pernštejna (moravský velmož) - největší šance však měli: ● bavorští vévodové Ludvík a Vilém ● Zikmund I. (ohlásil však kandidaturu příliš pozdě) ● Ferdinand I.

Habsburkové Habsburkové - mocný evropský panovnický rod - základ jejich panství = rakouské země → vláda Ferdinanda I. Habsburského => spojení českých zemí + uherského království + rakouských zemí - české země → finance na válku proti Turkům - sídlo Habsburků = Vídeň

Ferdinand I. Habsburský (1503, Madrid – 1564, Vídeň) - rodiče: Filip I. Sličný a Jana I. Kastilská (řečená Šílená) - manželka: Anna Jagellonská - česká a uherská královna (sestra Ludvíka Jagellonského) - byl vychováván a vzděláván ve Španělsku - jeho bratrem byl španělský král (a později císař) Karel V. - jeho sestra Marie si vzala za manžela Ludvíka Jagellonského (→ zájmy habsburské dynastie v Čechách a v Uhrách) Filip I. Sličný Jana I. Kastilská

Zvolení českým a uherským králem - 23. října 1526 se stal Ferdinand českým králem - byl ovšem zvolen pouze českými stavy (ostatní stavy – na Moravě, Horní i Dolní Lužici a ve Slezsku ho jako krále uznali, ovšem pouze díky jeho sňatku s Annou) problémy v Uhrách - 16. prosince 1526 se stal panovníkem i v Uhrách - ještě před tím byl ovšem v listopadu korunován uherským králem Jan Zápolský ↓ 2 panovníci => občanské války v Uhrách

Občanské války v Uhrách - během r. 1527 dokázal Ferdinand zlikvidovat Janovu moc v převážné části Uher => Jan žádá o pomoc tureckého sultána Solimana => nové boje + neúspěšné obléhání Vídně Turky - r. 1538 – uzavření míru mezi Ferdinandem a Janem Zápolským → rozdělení území: Habsburkové - Slovensko - západní Uhry - Chorvatsko Jan Zápolský - východní Uhry (= Sedmihradsko) → po smrti Jana měly připadnout Ferdinandovi Soliman I.

- r. 1540 – smrt Jana Zápolského, ovšem Isabela Zápolská dává korunovat syna J. Zápolského => opět útok Habsburků – ale neúspěšný + na scéně se opět objevují Turci => r. 1547 – Turci – zisk středních Uher a Budína - Sedmihradsko se stalo samostatným vévodstvím (politicky však pod osmanskou říší) - Ferdinand se stal pánem zbylých Uher + Ferdinand se zavázal platit Turkům tzv. tributu míru (- aby Turci neútočili)

České země a Ferdinandova vláda Ferdinand x Ludvík Jagellonský vzdělaný, cílevědomý, úřednický zhýčkaný šlechtic, dětinský, rozhazovačný Průběh vládnutí Ferdinanda: - častá válečná tažení, stavby a opravy pohraničních pevností (na V), udržování stálých posádek <= potřeba financí* - české země nejbohatší => z českých zemí nejvíce finančních prostředků => nespokojenost se způsobem vládnutí * finance byly potřeba na: 1) uspořádání nově vzniklé Habsburské říše 2) boje proti Turkům 3) snahu o obnovení autority Habsburků v Římsko-německé říši (← bratrem Karlem V. korunován v r. 1531 římským králem) Karel V.

Počátky absolutismu začal novou říši Habsburků - vláda Jagellonců: - Ferdinand usiloval o to, aby z nově vytvořeného soustátí vybudoval fungující organismus ovládaný z jednoho centra → začal novou říši Habsburků ovládat z jednoho místa – z Vídně (prostřednictvím nových právních úřadů) rozdílný způsob vlády než byla vláda Jagellonců - vláda Jagellonců: - svět se rozvíjel kupředu (vytváření obchodních a finančních vztahů i na mezikontinentální vzdálenosti,…) x české země – pasivní: tento rozvoj se jich netýkal - dobré postavení šlechty (→ četná privilegia) - král má funkci reprezentativní, vládne šlechta → izolace českých zemí od světa (od vývoje)

dualismus x absolutismus - šlechta má raději slabší panovníky – čím slabší panovník, tím má šlechta větší moc spory o způsobu vlády: dualismus x absolutismus - šlechta prosazuje dualismus = král panuje skrze stavy či s nimi - Ferdinand vládne absolutisticky = vládnutí je pouze v rukou panovníka čeští pánové x Ferdinand cílevědomý samolibí, neschopní jednotného postupu

→ Ferdinand ukončil způsob panování Jagellonců: ● nastalo přesné úřednictví, striktní pravidla, účinná kontrola ● vznikla tzv. česká královská komora (= „ministerstvo financí“) a dvorská komora (= „finanční úřad“) - později zřízení dalších úřadů + zřízení tzv. dvorské rady (= osobní rádci, které si vybíral sám Ferdinand) => nesouhlas českých stavů Ferdinand roku 1531, kdy byl zvolen římskoněmeckým králem

Stavovské povstání roku 1547 počátky: - první pokusy o vzpouru - české stavy neměly jasně formulovaný program a cíl, nebyly jednotné => Ferdinand vzpouru potlačil ● města - Ferdinand věnoval zvláštní pozornost městům: ● města se musela starat o zásobování žoldnéřských armád (poskytovaly povozy, děla, zbraně, brnění,…) ● v r. 1534 dokonce Ferdinand nechal ve městech vybírat tzv. třicátkovou daň (= 3% z ceny) => zvýšení cen => zboží se méně prodávalo => obchodníci měli malé zisky => protesty měšťanů => zrušení daně - nespokojenost s Ferdinandem však nadále roste

příčiny sporů mezi Ferdinandem a šlechtou: ● Ferdinand byl katolík (Češi – spíše kališníci) ● spory o vládě (dualismus, stavovský princip x absolutismus, panovnický princip) + Ferdinand - cizinec - Ferdinand zakazoval různá shromáždění ← nepřál si slyšet žádné požadavky, rady ani prosby => růst napětí mezi Ferdinandem a stavy (+ měšťany) r. 1547 – STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ

← rozpor se starým zákonem - Stavovské povstání: Šmalkaldský spolek - Habsburkové – mír s Francií a Tureckem → možnost napadnout protestantská knížata v Římsko-německé říši - v Římsko-německé říši - tzv. šmalkaldský spolek = feudálové, kteří vyznávají ideje reformace - v jeho čele saský kurfiřt Jan Fridrich a hessenský landkrabě Filip - Ferdinand a Karel se rozhodli na společném zásahu proti spolku - české jednotky v čele s Pražany odmítly na spolek táhnout ← rozpor se starým zákonem - – měly zemi pouze bránit, nikoliv útočit v cizině => české jednotky odmítají bojovat => nepříznivá situace pro Habsburky - převaha šmalkaldského spolku Jan Fridrich

- v r. 1547 nutně svolával Ferdinand českou vojenskou pohotovost znovu - nemohl čekat na povolení zemského sněmu → vydal rozkaz k mobilizaci sám (neměl na to pravomoce) => nevole stavů => povstání stavů (šlechty a měšťanstva) => shromáždění u Litoměřic: oddíly několika šlechticů a tří měst (Plzně, Českých Budějovic a Ústí nad Labem) - v únoru 1547 - vznik stavovského spolku (- spojení se šmalkaldským spolkem) - v čele odboje se ocitli Pražané a českobratrští šlechtici Válečná rada v období šmalkaldské války

→ návrat Ferdinanda do Čech AVŠAK stavové nejednotní, neorganizovaní (nepomohli v bitvě šmalkaldskému spolku) => porážka šmalkaldského spolku => rozpad stavovského spolku → návrat Ferdinanda do Čech Ferdinand slíbil ,,velkomyslně“ odpustit těm, co se podíleli na vzpouře ← požadavky: ● Praha: konfiskace pozemkového majetku + zabavení statků, důchodů,… ● zrušení či zabrání: privilegií pražských měst, cechů + zbraní, cla, mýtného,… • zavedení soustavné politické kontroly => toto povstání umožnilo Ferdinandovi zničit (jak v politickém, tak i ekonomickém ohledu) celý městský stav

shrnutí: ● Ferdinand nastolil absolutistický způsob vlády => menší moc šlechty a měšťanů ● tím, že byl za českého krále zvolen Ferdinand došlo ke spojení českých, rakouských a uherských zemí ● díky způsobu Ferdinandovy vlády se dostaly české země do světového dění x za Ferdinandovy vlády plynulo z českých zemí značné množství financí (aniž by se finance nějakým způsobem vracely do českých zemí zpět)

Ferdinand I. Habsburský zemřel 25. července roku 1564 ve Vídni. Své země rozdělil mezi syny Maxmiliána II. (české země, Uhersko, Rakousy), Ferdinanda Tyrolského (Tyrolsko) a Karla Štýrského (Štýrsko, Korutany, Kraňsko).

zpracovala: Markéta Janouchová, 3.B zdroje: Toulky českou minulostí 3, Petr Hora Dějiny českých zemí, Petr Čornej www.wikipedia.cz www.maturita.cz