Půdy
Půdy Pedosféra = nejsvrchnější vrstva zemské souše Pedologie = věda, která se zabývá zkoumáním půd a jejich tříděním
Na vzniku půdy se podílejí půdotvorní činitelé: 1. matečná hornina 2. podnebí 3. organismy 4. podzemní voda 5. člověk
Půdotvorní činitelé: 1. matečná hornina Svým nerostným složením určuje chemické složení půdy Na jílovitých horninách vznikají jílovité půdy Na píscích, žulách a rulách (zrnité horniny) – vznikají půdy hlinité a písčité Na štěrcích a slepencích vznikají půdy kamenité
Půdotvorní činitelé: 2. podnebí V teplejších oblastech – vznik půdy rychlejší V chladnějších oblastech – vznik půdy pomalejší
Půdotvorní činitelé: 3. Organismy Na vznik půdy se podílí rostliny a živočichové a zvláště mikroorganismy (svou biochemickou činností) Půda je obohacována o ústrojné (organické) látky z odumřelých a rozkládajících se těl Tak vzniká nejúrodnější část půdy = HUMUS
Půdotvorní činitelé: 4. člověk Půdotvorný děj ovlivňuje – obděláváním, hnojením
Složení a vlastnosti půd: Půda obsahuje složku: Plynnou (půdní vzduch – N2, O2, CO2, …) Kapalnou (voda s rozpuštěnými látkami) Pevnou Anorganický podíl (úlomky horniny) Organický podíl (organismy a humus)
Půdní horizonty = jednotlivé vrstvy půdy od povrchu směrem do hloubky Nejsvrchnější = humusový horizont (bohatý na živiny pro rostliny) Pod ním = vyluhovaný horizont (voda z něj odplavuje nerostné látky dolů) Dole = obohacený horizont (hromadí se v něm nerostné látky)
Půdní druhy (podle zrnitosti půdních částic) Písčité (lehké) – málo humusu, špatně zadržují vodu Hlinité (střední) – v nižších nadmořských výškách, dost humusu, význam pro zemědělství Jílovité (těžké) – hodně jílu, málo provzdušněné
Půdní typy: 1. černozem – vzniká na spraších, dobře vyvinutý humusový horizont, velmi úrodná 2. hnědozem – humusový h. dobrý, úrodná 3. podzoly – slabý humusový h., méně úrodná 4. vápenaté půdy 5. jílovité půdy – mokré, tuhé, neúrodné 6. rendziny – vznikají na vápenitých nebo dolomitických substrátech, málo humusu