Euro včera a dnes: pohled podnikatelů, bank a veřejnosti Tisková konference k příležitosti kolokvia ČBA a HK: „Přínosy a rizika přijetí eura v České republice očima soukromého sektoru“ Praha, 10. července 2018

2017: Euro jako jediná měna v EU? Češi jsou největšími skeptiky S výrokem „Hospodářská a měnová unie s jedinou měnou – eurem“ nesouhlasilo v listopadu 2017 na 73 % Čechů (a jen 22 % „pro“), což z nás dělá největší odpůrce eurozóny

Podpora eura jako společné měny (%) Kladnější vztah Slováků k euru souvisí se zkušenostmi Slovenska se samostatnou měnou po měnové odluce na začátku roku 1993

2018: Přijetí eura nemá mezi Čechy podporu Zdroj: Flash EUROBAROMETER 465 – European Commision Mezi zeměmi mimo eurozónu, které se zavázaly euro převzít, vykazuje Česko nejmenší podporu – pro přijetí je pouze 33 %, proti 66 %, 1 % neví Odráží to dlouhodobou důvěru Čechů v českou korunu

Přesto se po cestách mimo eurozónu vybavujeme nejčastěji právě eurem Češi euro používají, ale domů si ho pustit nechtějí.. Zdroj: Průzkum ČBA, červen 2018: Ot.: Jakou měnu si před cestou nakoupíte, jedete-li někam, kde se neplatí ani dolarem ani eurem a měna zvolené země u nás není k dispozici?

Nákup eura před odjezdem do eurozóny: kdy a kde? Při cestách do eurozóny využívají Češi nejvíce směnáren a euro kupují ještě před svým odjezdem To svědčí o tom, že vývoj kurzu eura Češi nejen sledují, ale je pro ně i důležitý Zdroj: Průzkum ČBA, červen 2018

Co když nám eura po návratu zbydou? Je vidět, že Češi jsou národem cestovatelů… a také asi věří tomu, že euro vydrží Zdroj: Průzkum ČBA, červen 2018:

Pokud jde o úspory, euro nemůže koruně konkurovat Skoro 81 % obyvatel spoří v korunách, nicméně 10 % lidí eurový účet má a dalších 9 % o jeho založení uvažuje Zdroj: Průzkum ČBA, červen 2018

Jak finanční krize ovlivnila vnímání eura? Názory na stabilitu eura po finanční krizi jsou velmi různorodé Na 45 % Čechů euru spíše důvěřuje, z toho v 8 % zcela Zdroj: Průzkum ČBA, červen 2018:

Pozici eura v ČR potvrzují i bankovní statistiky: vklady Zdroj: ČNB, databáze ARAD Vklady (jejich objem) v bankách rostly víceméně stejnoměrně během krize i po jejím odeznění Na jejich vývoj neměl vliv ani kurzový závazek, ani nízké úrokové sazby; podíl je již dlouho téměř konstantní (a nízký)

Vklady podniků a domácností Zdroj: ČNB, databáze ARAD Zdroj: ČNB, databáze ARAD Většina eurových vkladů jde ale za podniky, pro něž je euro většinou nejdůležitější transakční měnou v zahraničním obchodě: z jejich celkových vkladů je v eurech 18-20 %. Domácnosti naproti tomu drží na účtech v eurech pouze 2-3 % svých úspor.

Pozici eura v ČR potvrzují i bankovní statistiky: úvěry Z celkových úvěrů je poskytováno v eurech pouze 12-18 %; logické řešení pro firemní sféru s inkasem v eurech a investicemi z dovozu z eurozóny (přirozený hedging)

zatímco 18 – 28 % (v závislosti na průběhu cyklu) podnikových úvěrů bylo eurových, domácnosti si úvěry v eurech neberou prakticky vůbec (0,1 %) podobně jako u vkladů může být pro firmy angažované v zahraničním obchodě výhodné brát si úvěry v transakční měně jejich obchodních operací

A co na euro podnikatelský sektor?

Závěry

Závěry Podniky angažované v zahraničním obchodu s eurem pracují rutinně, ale jinak je podíl eura na celkových úvěrech a depozitech velmi nízký - nic nenasvědčuje „euroizaci“ české ekonomiky (musela by se zásadně oslabit důvěra v českou korunu pod vlivem volatility a velkého úrokového diferenciálu - viz příklady z polské a maďarské minulosti); Zajímavý je extrémní rozdíl ve vysoké míře podpory eura na Slovensku a velmi nízké v Česku, což souvisí se zkušenostmi Slovenska se samostatnou měnou po měnové odluce na začátku roku 1993; Podobný argument v případě Pobaltí, kde byl specifický kurzový režim – měnový výbor (minimální výhody samostatné měny ve srovnání s alternativou přijetí eura); nejlogičtějším kandidátem by mělo být Bulharsko, které má měnový výbor Exportní sektor při vysoké dovozní náročnosti potřebuje korunu v podstatě jen pro placení mezd a daní; zbytek transakcí může probíhat v klidně eurech (mnozí to tak stejně dělají) Další vývoj postojů k přijetí eura v Česku bude záviset na tom, zda bude česká koruna dlouhodobě vůči euru zpevňovat a budeme mít možnost „počkat si na správný moment“ (institucionální dokončení eurozóny) To ale - zjednodušeně řečeno - předpokládá rychlejší růst produktivity oproti průměru eurozóny, a tedy schopnost si zadávat a úspěšně plnit domácí úkoly…

Děkujeme Vám za pozornost!