Sudokopytníci Nikola Pučejdlová

Rozdělení Podřád: přežvýkavci Čeleď: jelenovití Podřád: mozolnatci Čeleď: velbloudovití

1. Jelenovití Všechny kontinenty – les, travnaté oblasti, tundra V ČR – srnec obecný, jelen lesní, daněk evropský, los

Anatomie Dlouhá, štíhlá postava, dlouhé končetiny, krátký ocas Pojmy – pučnice, lýčí, vytloukání, spárky, paspárky Parohy – kostěné, větvené, znak pohl. dimorfismu Výjimky – sob, srnčíci, daněk Los až 700kg X Pudu 15kg Výborný zrak, sluch i čich Nemají žlučník

Způsob života Menší druhy – samotářsky Samice větších druhů – stáda Období říje – samci shromažďují samice do teritoria Hlasové souboje, hrabání, chození kolem až boje Samice rodí v květnu/červnu (210-250 dní březost), 1-2 mláďata Utajená březost

Systém Jelenci jelenec (Blastocerus) – jelenec bahenní jelenec (Odocoileus) – jelenec běloocasý, jelenec ušatý jelenec (Ozotoceros) – jelenec pampový huemul (Hippocamelus) – huemul severní, huemul jižní los (Alces) – los evropský mazama (Mazama) – mazama červený, m. venezuelský, m. šedý, m. malý pudu (Pudu) – pudu jižní, pudu severní sob (Rangifer) – sob polární srnec (Capreolus) – srnec obecný, srnec sibiřský

Systém Jeleni axis (Axis) – axis indický, axis vepří, axis kalamianský, axis baveánský daněk (Dama) – daněk evropský, daněk mezopotámský jelen (Cervus) – jelen lesní, jelen bělohubý, jelen lyrorohý, jelen barasinga, sika, sambar indický, sambar skvrnitý, wapiti východní, wapiti západní jelen (Elaphurus) – jelen milu

Systém Muntžaci Srnčíci muntžak (Elaphodus) – muntžak chocholatý muntžak (Muntiacus) – muntžak malý, muntžak červený, muntžak žlutý, muntžak obrovský Srnčíci srnčík (Hydropotes) – srnčík čínský

Zástupci Jelen lesní – na Šumavě, laně tvoří stáda, křížení Daněk evropský – chován, lopatovité paroží, samice = daněla

Zástupci Srnec obecný – říje v červenci Los evropský – lopatovité paroží, Třeboňsko

Zástupci Sob polární – S, živí se lišejníky, velká stáda Jelen sika – V Asie

2. Mozolnatci J Amerika (Lama), Blízký východ, Afrika, střední Asie, Austrálie (Velbloud) Mozolnatci = velbloudovití ?

Anatomie Došlapují na poslední 3 články 3. a 4. prstu – podepřeny mozolem Trojdílný žaludek, přední zuby, krátké slepé střevo Oválné červené krvinky Hrb

Způsob života Stáda vedena dominantním samcem Plivání 40 dní bez potravy, velbloudi vydrží i bez vody „koráby pouště“ Srst – na povrchu rozžhavená, u kůže 42⁰C

Systém Velbloud Lama Vikuňa velbloud jednohrbý - také zvaný „dromedár“ velbloud dvouhrbý - také zvaný „drabař“ Lama guanako lama krotká - zdomácnělá a následně opět zdivočelá forma guanaka Vikuňa vikuňa alpaka - zdomácnělá forma vikuně, dříve Lama pacos

Zástupci Velbloud jednohrbý – pouze domestikován v Africe a JV Asii Velbloud dvouhrbý – i divoce, Gobi, rozmezí +/- 40⁰C

Zástupci Lama guanako – dala vznik domestikovaným formám Lama krotká – chována na srst

Zástupci Vikuňa – 1972 jen 6200ks, dnes 100 000 v Peru, Bolívii a Chile Alpaka – chovaná pro rouno

Zdroje www.wikipedia.cz www.google.cz www.cojeco.cz