Občanská válka v USA (12.4.1861 – 9.4.1865) Válka „Severu“ proti „Jihu“

Předcházející vývoj V roce 1783 uzavřely Spojené státy americké mír s Anglií a skončili tak válku o nezávislost Západní hranici USA tvořila řeka Mississippi, roku 1803 koupili od Francouzů Louisianu Roku 1819 získali od Španělska Floridu Po úspěšné válce z Mexikem (1846 – 1848) získali Kalifornii, Arizonu, Nové Mexiko, Oregon a Texas Roku 1823 byla vyhlášena Monroeova doktrína: Ta zaručovala nevměšování se evropských a amerických zemí do záležitostí druhého kontinentu Dočasně porušena během 1.sv.války a úplně zrušena během 2.sv.války Roku 1867 odkoupili od Ruska Aljašku

Příčiny Roku 1871 kongres USA přestal považovat Indiány za národ (občanská práva znovu dostali až roku 1924). Tím začala genocida (vyvražďování) Indiánů a zahánění do rezervací. V druhé polovině 19. století prožívaly USA hospodářský rozmach (SV Atlantické pobřeží - průmysl). Na západě vzkvétalo zemědělství (ranče, farmy). Na jihu bylo zemědělství však založeno na otrocké práci (plantáže). V pozadí je mocenský boj severu a jihu o převahu v unii. Ekonomické i politické rozpory zobrazeny v otázce o otrokářství. (Sever to považuje za zaostalé). Na dvou stranách proti sobě stáli republikáni (sever, průmyslová buržoazie) a demokraté (jih, plantážníci).

Konfederace - Jih 11 států, které vystoupili z Unie po zvolení Abrahama Lincolna za prezidenta Jih, byly zde plantáže Původně používali za rolníky indiány, avšak oni nebyli dostatečně odolní na tvrdou práci v horku, tak usoudili, že černoši z Afriky by mohli být odolnější Začali přivážet černochy z Afriky, v roce 1840 zde bylo již 4 milióny otroků Doufali, že se do války zapojí Velká Británie a Francie, jelikož Sever se stával čím dál tím větším konkurentem v oblasti hospodářství Chtěli co nejmenší cla Existovali zde 3 vrstvy obyvatel: - Urození, bohatí - Rolníci, plantážníci - Otroci

Otroci Od roku 1808 začal platit zákaz dovozu černošských otroků – cena otroků mnohonásobně stoupla (až 300 dolarů za jednoho otroka) Zásadním způsobem se změnilo chování k otrokům – dostávali pravidelně najíst, v případě nemoci se o ně starala hospodyně, ve stáří na velkostatcích zůstávali a hlídali děti velkostatkářů Můžeme říct, že v 19.st. se otrok na Jihu měl lépe než svobodný občan na Severu

Unie - Sever Průmyslové státy, bylo zde přírodní bohatství, rostl zde vnitřní trh V roce 1860 se podílen na 92% ročního produktu Chtěli pevnou měnu a celní ochranu (v rozporu s Jihem) Chtěli ekonomicky zničit Jih Svou pomoc jim přislíbilo loďstvo, což se později ukázalo jako fatální chyba pro Jih – ten spolupracoval s V.B., potřeboval lodě a měl velké množství přístavů Sever později zahájil blokádu těchto přístavů

Missouriský kompromis Problém otrokářství se obě strany snažily vyřešit kompromisem V roce 1818 měla být do Unie (tj. později neotrokářská část USA) přijata Missouri, což by způsobilo převahu otrokářských států v Senátu. Výsledkem byl Missourský kompromis z 20. března 1820, na základě kterého byl spolu s Missouri přijat i svobodný stát Maine a byla stanovena hranice 36° a 30' severní šířky, za kterou se nesmělo otrokářství šířit. Tento kompromis byl zrušen dne 30. května 1854 zákonem o Kansasu a Nebrasce, podle kterého se občané těchto teritorií měli rozhodnout, zda v nich bude povoleno otroctví. Výsledkem byla kritika z obou stran a to, že do Kansasu přicházeli jak odpůrci otrokářství tak jeho zastánci vedlo k občanské válce v Kansasu (1855-1858), kterou ukončil až zásah federálních vojsk. „Krvácející Kansas“ značně přispěl k vyhrocení situace mezi Severem a Jihem. Byla to hlavní příčina pozdějších událostí.

1860 vítězství Abrahama Lincolna ve volbách = stal se prezidentem V roce 1854 byla založena protiotrokářská strana Abolicionistů – John Brown V říjnu 1859 došlo k „povstání“ Johna Browna, při kterém bylo obsazeno skladiště zbraní v Harpers Ferry ve Virginii. Cílem bylo, aby s ek povstalcům přidali i černoši, kteří pracovali na plantážích, ti ale zůstávali v klidu a „povstání“ se vůbec nezúčastnili. Toto „povstání“ bylo potlačeno oddíly Virginie a Marylandu a John Brown byl popraven. Republikáni chtěli omezení otroctví, které by se rozšířilo do dalších států (v čele A. Lincoln) 1860 vítězství Abrahama Lincolna ve volbách = stal se prezidentem Na jihu propukla vlna nevole. Nejprve Jižní Karolína, později postupně dalších deset států (celkem tedy jedenáct) se odtrhlo od unie a založilo tzv. „Konfederované státy americké" (4. února 1861). V čele těchto států je Davis Jefferson a hlavním městem se stává Richmondu (původně Montgomery) Vždy šlo pouze o to, jestli jednotlivé parlamenty států budou podporovat otrokářský systém nebo ne

Počátek války Takto tedy vypukla občanská válka v USA mezi severem a jihem. Válku jako takovou zahájili jižané útokem na Fort Suonter (generál Lee) - ze Severu se tudy pašovaly zbraně. Sever si dal za cíl obnovení unie. Měl v mnohém převahu - podařilo se mu získat podporu lidu, lidé do armády vstupovali pro „dobrý“ úmysl (farmáři, zemědělci). Na počátku měl převahu překvapivě Jih, i přestože Sever měl více průmyslu, zbraní apod. Jih měl totiž schopnější vojevůdce, které Sever postrádal, navíc byli více odhodlaní pro válku, seveřané do ní nechtěli Sever začal hledat schopné vojevůdce i v zahraničí (Rakousko, Německo, VB…)

Robert Edward Lee

1861 proběhla bitva v Bull Runu přestože skončila nerozhodně, ukázala se zde převaha Jihu Zde skončila tzv. válečná turistika – dříve se aristokracie chodila dívat na bitvy, kdy seděli na kopci a pozorovali bitvu pod sebou, ale právě v této bitvě skončilo několik dělových koulí mezi „diváky“ V dubnu 1862 zavedla Konfederace povinné odvody do armády a v roce 1863 je zavedla i Unie, ovšem počáteční porážky Unie byly zapříčiněny velice malými zkušenostmi vojáků v boji. Rebelové (Konfederace) měli naopak zkušeností dostatek a byli vedeni dobrými generály, ale to na Unii nestačilo.

1862 – vítězství Unie pod vedením generála Granta v bitvě u Silonu Od 1.1.1863 vešel v platnost zákon A. Lincolna o zrušení otroctví Tím dospěl k velkým náborům černochů do armády, navíc zajistil, že VB ani Francie nevstoupí do války na straně Konfederace, jelikož by tím otevřeně podpořila otroctví

Ulysses Simpson Grant

Zásadním přelomem se stala bitva u Gettysburgu, kde byl generál R. E Zásadním přelomem se stala bitva u Gettysburgu, kde byl generál R. E. Lee poražen Prakticky ve stejné době, kdy Unie zvítězila u Gettysburgu, došlo i k pádu dalších opěrných bodů jižanů - Vicksburgu a Port Hudsonu, což byly poslední dvě bašty Konfederace na řece Mississippi. V březnu 1864 byl generálporučík Ulysses Simpson Grant jmenován vrchním velitelem všech ozbrojených sil Unie. V roce 1864 zvítězil ve volbách znova A. Lincoln – jižané doufali, že prohraje Roku 1864 kapitulovala Atlanta, která byla následně vypálena do základů (důležité železniční centrum pro Konfederaci)

Sever chtěl ekonomicky zničit Jih – vypalovali města a přístavy (v čele William T.Sherman)

Konec války Bitva u Appomattox – 9.4.1865 podepsána poraženým generálem Robertem Edwardem Leem (Konfederace) a vítězným generálem Ulyssesem Simpsonem Grantem (Unie) kapitulační listina 14.4.1865 byl A. Lincoln zavražděn ve Fordově divadle Johnem Wiklesem Boothem (Booth sympatizoval s Jihem, byl členem skupiny, která chtěla zabít ještě Granta a víceprezidenta Johnsona, což se jim nepodařilo) Rekonstrukce Jihu (1865–1877) Sever chtěl, aby Jih přijmul jejich demokratický systém Aristokraté na Jihu se ale cítili poraženi – měli vypálená města, byli ekonomicky na dně, nechtěli Severu vyhovět Radikální křídlo Republikánské strany prosadilo řadu pokrokových opatření (zákon o občanských právech, hlasovací právo černochů) 1867 odhlasovány čtyři zákony o rekonstrukci Jihu

Jih byl znovu obsazen armádou a v jižních státech byly schváleny nové ústavy Po prezidentských volbách roku 1876 dosáhli demokraté s republikány dohodu o ukončení Rekonstrukce jihu (1877 byla armáda z jižních států USA odvolána) V průběhu Rekonstrukce Jihu vzniká rasistická skupina Ku-Klux-Klan (ve skutečnosti pouze ve většině případů bránili svoje rodiny a majetek před černochy, kteří po válce přišli o práci a tak jim nezbývalo nic jiného než krást, aby uživili své rodiny V této válce byli poprvé použity primitivní ponorky (1864) Po válce se zavádí mnoho strojů, USA se stává průmyslovou velmocí Během války nebyla vyřešena rasová segregace, která trvala zhruba do 70.let 20.století

Důsledky války Rozvoj techniky 1893 vzniká první Fordův automobil 1906 podnikli bratří Wrightové první let Thomas Alva Edison vynalezl fonograf (jakýsi gramofon) a žárovku Poprvé masově nasazen kulomet Nové technologické postupy Vznik Taylorismu – vědecké řízení práce (dělník je součástí stroje) Vznik monopolů Rockeffelerové, Morganové, Duponotové Nová průmyslová centra – New York, Chicago, Philadelphia Vedla mimojiné i ke zdokonalení lékařské služby

Byla to jedna z prvních moderních válek (ve smyslu hromadného zabíjení a změny válečné taktiky) - zabíjení bylo odtažité, neosobní a mechanické Hojné používání drážkových děl a ručnic s vrtanými hlavněmi způsobilo, že se krveprolití odbývalo většinou na dálku, nikoliv tváří v tvář protivníkovi rozmach průmyslové výroby a nových vynálezů v oblasti zbrojní techniky (moderní dělostřelectvo, nové opakovací pušky, telegraf, zákopy,...). V této válce se objevují první koncentrační tábory Vojáci se pohybují po železnicích – rychlejší přesun, rozvoj vojenské zásobovací správy Vznikají dělnická hnutí 1886 – povstání dělníků v Chicagu – skončilo to docela masakrem Od r.1889 se stal 1.5. státním svátkem – konference v Paříži

Zdroje www.google.cz www.wikipedie.cz http://klempera.tripod.com/ http://www.dejepis.com/ http://www.cojeco.cz http://leccos.com/ Výklad z hodiny

Děkuji za pozornost! Veronika Petrušková 4.C