VLASTNOSTI KAPALIN http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319921345-rande-s-fyzikou/211563230150012-tlak-v-tekutinach-a-archimeduv-zakon/

Vlastnosti kapalin Vyjmenujte vlastnosti kapalin, které naznačují obrázky. Obr.4 Obr.1 Obr.5 Obr.3 Obr.2

Vlastnosti kapalin kapaliny jsou tekuté a dají se přelévat nemají stálý tvar, ale zaujímají tvar podle nádoby dají se dělit – tvoří kapky v klidu je jejich hladina vodorovná zachovávají objem a jsou málo stlačitelné

Vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin plynou ze základních vlastností molekul. Jsou v neustálém pohybu – Brownův pohyb. částice kapaliny se udržují přibližně ve stejných vzdálenostech od sebe (asi 10-10m) nejsou pevně vázané, a proto mohou po sobě „klouzat“ Působí na sebe velkými přitažlivými silami, ale jejich přibližování brání odpudivé síly nemají pravidelné uspořádání

Vlastnosti kapalin kapaliny se liší svojí tekutostí tekutější kapaliny mají menší vnitřní tření – viskozitu toto tření vzniká smýkáním molekul po sobě malou viskozitu má líh nebo voda, větší viskozitu má glycerín, med nebo asfalt Obr.7 Obr.6

Proč plave mince na hladině vody? Vlastnosti kapalin Proč plave mince na hladině vody? Obr.8 Povrch vody se chová jako pružná blána. Působením přitažlivých sil dochází k vtahování kapaliny dovnitř. Výslednice sil sousedních molekul působících na povrchovou molekulu směřuje dolů. Obr.9

Vlastnosti kapalin Povrchové napětí: fyzikální veličina popisující vlastnosti povrchové blány čím je povrchové napětí kapaliny větší, tím snáze se na jejím povrchu mohou udržet tělesa Obr.10

Tlak v kapalinách a plynech Vysvětlete, proč stříká voda prudce z hadice. Obr.1 Voda stříká prudce z hadice, protože je pod určitým tlakem.

Tlak v kapalinách a plynech Jmenujte další příklady, které svědčí o působení tlaku v kapalinách a plynech. Obr.2 Obr.4 voda vytékající z vodovodního kohoutku napjatá stěna kopacího míče plyn unikající z tlakových nádob Obr.3

Tlak v kapalinách a plynech skalární veličina značíme ji p charakterizuje stav tekutiny v klidu způsobuje ho síla, která působí na plochu kolmo lze ho vypočítat: jednotka tlaku [Pa] Pascal

Tlak v kapalinách a plynech 1Pa je tlak, který vyvolá kolmo působící síla o velikosti 1N rovnoměrně rozložená na plochu 1m2. Používají se větší jednotky jako např.: hPa, kPa, MPa. K měření tlaku v plynech se často ještě používají odvozené jednotky jako např.: atm (atmosféra), bar.

Měření tlaku kapalinový manometr: je otevřený K měření tlaku v kapalinách se používají manometry. kapalinový manometr: je otevřený tlak se měří z rozdílu hladin v U – trubici pro měření menších tlaků

Měření tlaku deformační manometr: tlak se odvozuje z deformace kovové trubice naplněné kapalinou deformace se přenáší na ručku, která se pohybuje po stupnici používá se u měření větších tlaků

Pascalův zákon Tlak v kapalinách a plynech může být vyvolán: vlastní tíhovou silou tekutiny vnější silou Vysvětlete, jak se chová kapali- na na obrázku, pokud působíme na píst silou.

Pascalův zákon Když působíme na píst silou, v kapalině bude působit tlak, který ji bude vytlačovat ze všech otvorů. Z pokusu plyne, že v kapalině působí v každém místě stejný tlak. Kapalina bude stříkat kolmo ke stěnám baňky. Z těchto poznatků můžeme odvodit Pascalův zákon. Tlak vyvolaný vnější silou, která působí na kapalinu v uzavřené nádobě, je ve všech místech kapaliny stejný.

Blaise Pascal – více zde Pascalův zákon Jak vyplývá ze zákona, tlak nezávisí na objemu a hustotě kapalin. Pascalův zákon platí i pro plyny. Zákon je pojmenován podle svého autora Blaise Pascala. Blaise Pascal: francouzský matematik, fyzik a teolog prováděl experimenty s rtuťovou trubicí jako první formuloval tzv. Pascalův princip týkající se tlaku v kapalinách Obr.5 Blaise Pascal – více zde

Využití Pascalova zákona V technické praxi se využívají poznatky plynoucí z Pascalova zákona v hydraulických (s kapalinou) nebo pneumatických (s plynem) zařízeních. Vysvětlení: Působíme-li na píst S1 silou F1, vyvolá tato síla tlak v kapalině, který se projeví zvedáním pístu S2 silou F2. Platí: Pokud S2 > S1 potom F2 > F1 Na širší píst S2 působí kapalina tolikrát větší silou F2, kolikrát je obsah pístu S2 větší než obsah pístu S1.