Křížové výpravy a Rytířské řády Obecná charakteristika, průběh nejvýznamnějších kruciátů, důsledky křížových výprav

Základní charakteristika Vojenská tažení vyhlašovaná proti: pohanům (nevěřícím) muslimům (jinověrcům) kacířům Všichni účastníci nosili červený kříž = křižáci Během 180 let se uskutečnilo 8 křížových výprav + 1 dětská (?) V průběhu vzniklo několik křesťanských státečků v Palestině Turci však dobyli všechna území zpět = ovládli celou Palestinu Ruku v ruce s křížovými výpravami fungovala inkvizice (pouze vyšetřovala – netrestala) Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře 

Turecká expanze Vzestup náboženského cítění = v 11. století cesty poutníků do Palestiny (kde se podle tradice narodil, působil a zemřel Ježíš Kristus) Arabové nepřekáželi (zisk z obchodu a vybíraných dávek) V polovině 11. století nájezdy seldžuckých Turků – 1076 ovládli Jeruzalém a celou Palestinu = začali přepadat křesťanské poutníky Útočí i na Byzantskou říši (bývalá východořímská), která se začíná hroutit = byzantský císař požádal papeže o pomoc (po rozkolu církve zadostiučinění pro papeže)

Území ovládané Seldžuky v době smrti sultána Malikšáha (1092)

Sněm v Clermontu 1095 papež Urban II. svolává sněm do jihofrancouzského Clermontu církevních a světských knížat Papež vyzval všechny přítomné, aby podnikli válečnou výpravu proti „nevěřícím“ – každému slíbil příděl půdy, které se zmocní. Osobní zisk + odpuštění všech hříchů = nečekaně veliký úspěch Urban II. na clermontském sněmu 

Papež Urban II. na koncilu v Clermontu (malba z doby okolo 1490, Francouzská národní knihovna) Papežův projev v Clermontu byl natolik silný, že bezprostředně po konci jeho řeči se vydaly zástupy prostých lidí na válečné tažení do Svaté země – Jeruzaléma.

1. křížová výprava (1095-1096) Reakce na sněm v Clermontu První fáze: zfanatizované houfy rolníků táhnoucí na Palestinu nezvladatelný dav – zasáhli proti i sami panovníci Druhá fáze: Francie, Nizozemí Motivace ziskem nových území 1096 dobývají křižáci Jeruzalém Založeny 4 křesťanské státy na území Palestiny (Edessa, Antiochie, Tripolis, Jeruzalémské království)

Křižácké državy ve Svaté zemi těsně po završení první křížové výpravy roku 1102

Další výpravy a jejich průběh 2. křížová výprava (1147-1148) Francie a Německo (zúčastnil se i Vladislav II.) Cílem rozšířit křesťanská území (o Damašek) proti nim sultán Saladin = zdrcující porážka křižáků 3. křížová výprava (1189-1192) největší a nejvýznamnější Fridrich I. Barbarosa (Prusko), Filip II. (Fr.), Richard Lví Srdce (Angl.) Jeruzalém se dobýt nepodařilo – Richard vyjednal příměří se Saladinem   4. křížová výprava (1202-1204) Panovníci neměli peníze ani na přepravu do Palestiny Dohoda s benátským dóžetem – převoz za to, že mu pomohou zbavit se byzantské konkurence Dobyt Cařihrad (Konstantinopol) = „tažení proti křesťanům“ (mizí původní ideály!) Opat Bernard z Clairvaux vyzývá k zahájení druhé křížové výpravy, (Versailles, 19. století)

Palma Le Jeune: Útok křižáků na Konstantinopol (4. výprava)

Dětská křížová výprava (1212) V Německu a Francii Neúspěch předchozích výprav… Nevinná víra malých měla překonat všechny překážky na cestě Děti zemřeli cestou, ztroskotali na moři, nebo byly prodány do otroctví

Pocit vystřízlivění, který zažívali lidé i v samotném „křižáckém“ 12 Pocit vystřízlivění, který zažívali lidé i v samotném „křižáckém“ 12. století, zachycují tyto soudobé verše: Když v krbu oheň zazáří a muže víno rozjaří, tu dychtí na kříž přísahat a v Svatou zemi koně štvát; však s prvním jitra rozbřeskem jsou slib i oheň popel jen.

5. křížová výprava (1216-1221) 6. křížová výprava (1228-1229) neúspěšný pokus o dobytí Egypta (nejmocnější muslimský stát) spory mezi vůdci 6. křížová výprava (1228-1229) Fridrich II. díky diplomatickému vyjednávání se podařilo získat Jeruzalém zpět, ovšem pouze na dobu 15 let – 1244 Jeruzalém ztrácí 7. a 8. křížová výprava (1248-1270) Ludvík IX. se pokoušel dobýt Egypt a Tunis skončilo pohromou

Důsledky Křížových tažení Neobyčejný význam pro celý další vývoj Evropy: Růst moci papeže a církve - vznik rytířských řádů Rozšíření rozhledu západní Evropy (do té doby upoutané především místními zápasy mezi sebou) Obrovský rozkvět obchodu v Itálii = (?) Rozšíření peněžního obchodu Nové plodiny (jaké?) + nové technologie (jaké?) + nový „životní styl“ Východ výrazně kulturně obohatil Evropu – „znovuobjeveny“ antické spisy, šachy, kořeněná jídla, luxusní zboží, 1. spodní prádlo, cizí vína, skleněná zrcadla, pantofle, poštovní holubi, sokolnictví, arabské číslice (ve skutečnosti indické Rytířská poezie – viz literatura

Rytířské řády Vznik za účelem ochrany křesťanských poutníků do Jeruzaléma „Ozbrojení mniši“ Charitativní činnost – vznik špitálů Oodléhali přímo papeži! (nemohli zasahovat světští panovníci)

Johanité (1013 – „špitál Jana Křtitele“) dnes řád Maltézských rytířů   Templářští rytíři (1118 - templ = chrám) nejmocnější po vyhnání z Palestiny přesídlili do Francie bohatí mocní bankéři 1312 řád zrušen Filipem Sličným (příliš mocní) – prohlášeni za kacíře Řád německých rytířů (1197) po vyhnání z Palestiny přesídlili do Pruska 1410 moc oslabena po bitvě u Grünvaldu 15. přešli na Luteránství