Lékařská mikrobiologie I Mikrobiologie a medicína MUDr. Vladana Woznicová, Ph.D. Mikrobiologický ústav LF MU 21.2.2006 - Přednáška pro obor Zubní lékařství

Čím se zabývá lékařská mikrobiologie? …mikroby majícími medicínský význam – význam pro nemoc, ale i zdraví člověka úzce související obory – epidemiologie, infekční lékařství, imunologie význam pro všechny lékařské obory, např. chirurgie , gynekologie, pediatrie, dermatovenerologie, ORL ….příklady v oboru působí atestovaní lékaři - mikrobiologové a vysokoškolsky vzdělaní specialisté (molekulární biologové apod.) spolu se středními zdravotnickými pracovníky – laboranty

Vztah mikrobiologie a zubního lékařství mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad – např. zubní kaz a choroby parodontu zubní plak je tvořen bakteriemi, dutina ústní má bohatou mikroflóru mnohé choroby celkové se projevují v dutině ústní rozvoj samostatného oboru – orální mikrobiologie

Historie oboru I Antony van Leeuwenhoek (1632 – 1723), tvůrce mikroskopu vrátný na radnici v Delftu, brusič čoček 1676 popsal bakterie v povlaku na povrchu svých zubů anatom de Graaf na něj upozornil britskou Královskou společnost pečlivé záznamy – dílo Opera omnia

Historie oboru II anglický lékař Edward Jenner (1749 – 1823) - očkoval proti variole Ignác Semmelweis (1818 – 1865) – Maďar, který dokázal porazit horečku omladnic Louis Pasteur (1822 – 1895) – zakladatel moderní mikrobiologie, kvašení je vyvoláno mikroby, očkoval proti vzteklině a sněti slezinné anglický chirurg Joseph Lister (1827 – 1912) – operoval pod clonou karbolky Robert Koch (1843 – 1910) – 1892 objev původce TBC M. tuberculosis, Kochovy postuláty L. Pasteur

Kochovy postuláty Z napadeného hostitele lze vypěstovat infekční agens Tímto agens lze infikovat v experimentu další makroorganismus (experimentální zvíře) Z tohoto organismu lze opět izolovat příslušné agens

Z historie mikrobiologie dutiny ústní Leber a Rotenstein 1867 – popis mikroorganismů v dentinových tubulech W.D. Miller 1889 – pracoval v Berlíně u R. Kocha - izoloval 30 druhů mikroorganismů z povrchu zubů a ze slin a prokázal jejich vztah k zubnímu kazu - tzv. chemicko-parazitární teorie zubního kazu (1890) J.K. Clarke – izoloval z kazivé léze Streoptococcus mutans R.M. Stephan 1943 – Stephanova křivka, strmý pokles pH po zátěži sacharidy a pozvolný návrat k neutrálnímu pH 50. a 60. léta – zvířecí modely zubního kazu – definitivní průkaz přenosnosti S. mutans, počátkem 80.let popsány podmínky přenosu z matky na dítě Od 60. let také zkoumán podíl mikroorganismů na onemocněních parodontu, pokrok zejména s rozvojem molekulárně-biologických technik (s laskavým přispěním prof. Z. Broukala, Výzkumný ústav stomatologický)

Rozdělení oboru Bakteriologie (např. Staphylococcus aureus…) Virologie (např. virus chřipky…) Parazitologie (např. Trichomonas vaginalis…) Mykologie (např. Candida albicans…) rod druh odlišnosti metodické a někdy i klinické Lékař rozhoduje o indikaci vyšetření, odběru materiálu pro vyšetření!

Souhrn Lékařská mikrobiologie studuje mikroby mající medicínský význam. Obor se dělí na bakteriologii, virologii, parazitologii a mykologii. Mnohé chorobné projevy v dutině ústní a na zubech mají mikrobiální podklad.