KRAJINNÁ SFÉRA ZEMĚ

LITOSFÉRA (litos – kámen) – zemská kůra ATMOSFÉRA (atmos – vzduch) – vzdušný obal HYDROSFÉRA (hydro – voda) - vodstvo PEDOSFÉRA (pedos – půda) – půdní obal BIOSFÉRA (bios – život) – rostlinná a živočišná sféra PŘÍRODNÍ KRAJINA – tj. původní člověkem neovlivněná KULTURNÍ KRAJINA – tj. člověkem přeměněná přírodní krajina

LITOSFÉRA -nejsvrchnější část pevného tělesa Země Zemská stavba = jako vrstvy cibule = jako vrstvy vejce

Na obrázku je znázorněna stavba Země Na obrázku je znázorněna stavba Země. Vlevo jsou rozměry jednotlivých obalů zmenšeny. Jaká je tloušťka zemské kůry oproti ostatním obalům?

KŮRA PLÁŠŤ JÁDRO

Zemi tvoří tři části: zemská kůra, plášť, jádro Zemská kůra se člení na: pevninská kůra (mocnější až 100 km) oceánská kůra (slabší do 6 km) Litosféra = zemská kůra a svrchní plášť (pevná část) je rozlámána na desky, které se pohybují po tekuté vrstvě žhavého nitra Země: desky se oddalují nebo přibližují na okrajích desek dochází k zemětřesení a sopečné činnosti

Na zemi můžeme rozeznat místa, kde zemská kůra vzniká (středooceánské hřbety) a zaniká (hlubokomořské příkopy) (atlas světa strana 14-15) Rozložení zemských (litosférických) desek

Pohyby desek – atlas str. 14-15 1) Rozbíhání litosférických desek – vznik např. středooceánského hřbetu (Severoamerická x Eurasijská deska) nebo příkopové propadliny (Africká x Somálská deska) 2a) Sbíhání pevninských desek – vznik pohoří (Alpy) Africká x Eurasijská deska 2b) Podsouvání oceánské desky pod pevninskou – vznik hlubokomořských příkopů Tichomořská x Severoamerická deska

ZEMSKÁ KŮRA Je nejsvrchnější tenký pevný obal na povrchu Země. Není všude stejná mocná dělíme ji na: oceánskou kůru – mocnost od 0 do 6km je tvořená čedičem pevninská kůra – mocnost od 20 do 100km, tvořena převážně žulou Zastoupení hornin v zemské kůře 20-100 km 6 km

PLÁŠŤ Dělíme na: vnější plášť – teplota 1500˚C, je tekutý a „plave“ a pohybuje se po něm litosférické desky vnitřní plášť – teplota 3000˚C, hustá konzistence V plášti probíhá neustále plášťová konvekce, která souvisí s deskovou tektonikou.

JÁDRO Dělíme na: vnitřní (Fe, Ni) teplota 6000˚ C je pevné díky obrovskému okolnímu tlaku vnější jádro (polotekuté „roztavené“ Fe, Ni) Rotace pevného jádra v roztaveném vnějším jádru vytváří magnetické pole Země (obrázek dole).

VIDEO OCEÁNSKÉ DNO

OCEÁNSKÉ DNO INTERAKTIVNÍ MAPA OCEÁNSKÉHO DNA VIDEO MARIÁNSKÝ PŘÍKOP

OCEÁNSKÉ DNO JAKÉ ROZEZNÁTE TVARY?

VZNIK TVARŮ OCEÁNSKÉHO DNA MORFOLOGIE OCEÁNSKÉHO DNA

ZJEDNODUŠENÝ MODEL OCEÁNSKÉHO DNA TVARY OCEÁNSKÉHO DNA ZJEDNODUŠENÝ MODEL OCEÁNSKÉHO DNA

Dno světového oceánu Pevninský šelf – tvořen pevninskou kůrou (do hloubky 200 m) Pevninský svah – dno moře začíná prudce klesat Oceánská pánev – ploché dno 5000 m pod hladinou Středooceánské hřbety – v místě rozbíhání litosferických desek vzniká pohoří Hlubokooceánské příkopy – sníženiny zařízlé do oceánského dna (nejhlubší Mariánský příkop 11 000 m pod hladinou)

DOPLŇ NÁZVY TVARŮ OCEÁNSKÉHO DNA Přiřaď písmenům: STŘEDOOCEÁNSKÝ HŘBET ŠELF OCEÁNSKÝ PŘÍKOP OCEÁNSKÁ PÁNEV PODMOŘSKÁ HORA SOPEČNÝ OSTROV PEVNINSKÝ SVAH VYŠRAFUJ OCEÁNKSOU A PEVNINSKOU KŮRU

VULKANISNUS A ZEMĚTŘESENÍ SOPKY A ZEMĚTŘESENÍ Najetím na mapu získáte další informace o ohniscích vulkanismu.

V místech střetu litosférických desek SOPEČNÁ ČINNOST V místech střetu litosférických desek Tavení hornin a výlev magmatu z kráteru sopky na povrch Magma = roztavená zemská hmota – vylévá se na povrch Láva = magma na zemském povrchu Riziko výbuchu sopky Schéma průřezu sopkou Tichooceánský ohnivý prstenec více ZDE

Tuhnoucí láva na Havajských ostrovech Při výbuchu sopky dochází k: úniku plynů, výtoku lávy, sopečné balvany, sopečné bomby, sopečný písek, sopečný popel. Sopečnou činnost doprovází: zemětřesení, hydrotermální aktivita (gejzíry, termální prameny) a výrony sopečných plynů. Tuhnoucí láva na Havajských ostrovech Příklad výbušné (explozivní) sopky Příklad výlevné (efuzivní) sopky

Vylušti křížovku – sopky ve světě Vulkanická NEJ Vylušti křížovku – sopky ve světě 1. Italská sopka, která způsobila zkázu starověkých Pompejí. 2. Posvátná sopka Japonska, asi 100 km na JZ od Tokia. 3. Sopka na Islandu s nadmořskou výškou 1491 m.n.m. 4. Též zvaná Kamerunská hora, 4° s.š. a 9° v.d. 5. Sopka s největším sopečným výbuchem (viz. NEJ). 6. Nejvyšší sopka Evropy, ostrov Sicílie. Tajenka: _ _ _ _ _´_

Křížovka sopky ve světě - řešení

Schéma vzniku a průběhu ZEMĚTŘESENÍ Otřesy zemského povrchu v místech střetu litosférických desek. Z ohniska (hypocentra) se vlny šíří všemi směry až na povrch (epicentrum). K určování síly slouží Richterova stupnice. https://www.youtube.com/watch?v=ydbFUbDVLEg Richterova stupnice 1, 2 (Není cítit, lze pouze měřit přístroji) 3 (Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození) 4 (Slabé zemětřesení) 5 (Slabé poškození budov blízko epicentra) 6 (Vážné poškození špatně postavených budov) 7 (Velké poškození budov) 8 (Téměř úplné zničení) Schéma vzniku a průběhu zemětřesení více ZDE

Vnitřní činitelé (z nitra Země)– ovlivňují vznik pohoří Vrásová pohoří – hornina se nezlomí, ale „pouze“ se zprohýbá do tzv. vrás. Kerná pohoří - díky tlakům se hornina rozlomí a vzniknou velké kry, které se vysunují nebo klesají.

Kerná pohoří Příkopová propadlina Hrásť

Vrásová pohoří

Vnější činitelé - ČINNOST LEDOVCŮ, VĚTRU a VODY

Zarovnávání pohoří – ovlivňují především vnější činitelé stará pohoří jsou zarovnaná (menší výškové rozdíly, jsou způsobeny erozí). mladá pohoří mají naopak ostré tvary reliéfu (nejvyšší pohoří světa) Krkonoše – „stará“ pohoří Alpy – „mladá“ pohoří

Ledovce Nad sněžnou čarou se mění sníh v led (ledovec) ten se díky gravitaci pomalu pohybuje údolím (tvar U) – obrušuje podloží a hromadí materiál v morénách. Boční moréna Podloží ledovce Spodní moréna

Vítr Unáší materiál, obrušuje skály, kameny a ukládá materiál. Vznikají přesypy a duny. Především v místech, která jsou bez vegetace (pouště, polopouště, horské oblasti, mrazové oblasti apod.)

Působení tekoucí vody

A – část toku B – část toku C – část toku Doplňte části vodního toku vzniklé působením tekoucí vody: 1 – údolní niva, 2 – delta (ústí), 3 - říční meandry, 4 – slepé rameno, 5 – přítok, 6 – kaňon, 7 – jezero, 8 – ledovce, 9 – mokřady, 10 – pramen, 11 – vodopády, 12 – peřeje.

ŘEŠENÍ A – dolní část toku B – střední část toku C – horní část toku 8 10 7 9 11 5 6 12 3 4 A – dolní část toku B – střední část toku C – horní část toku 1 2 Doplňte části vodního toku vzniklé působením tekoucí vody: 1 – údolní niva, 2 – delta (ústí), 3 - říční meandry, 4 – slepé rameno, 5 – přítok, 6 – kaňon, 7 – jezero, 8 – ledovce, 9 – mokřady, 10 – pramen, 11 – vodopády, 12 – peřeje.

Tekoucí voda vymílá koryto ve tvaru V. Činnost řek Horní tok Střední tok Dolní tok Usazování materiálu, nánosy Přenos drobného materiálu, boční eroze Silná hloubková eroze Video: vodopád, kaňon

Tvary vzniklé působením vody Erozí: koryta řek, říční údolí, kaňony, soutěsky, vodopády, meandry Usazováním: říční delty – při ústí do moře řeka ukládá materiál a mezi těmito nánosy si vytváří ramena – náplavová rovina má tvar trojúhelníku Zvláštní tvary: krasové (voda rozpouští vápník a opět jej ukládá) – krápníky, jeskyně, propasti atd. Propast vznikla propadnutím stropu jeskyně. závrt Propadání je místo, kde mizí povrchový tok do podzemí. Vyvěračka je místo, kde dochází k výtoku podzemního toku na povrch. vápenec stalaktit jeskyně stalagmit podzemní jezero podzemní krasový tok - ponor

Dělení povrchu (reliéfu) Podle výškových rozdílů: roviny, pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny, velehornatiny Podle nadmořské výšky: nížiny a vysočiny DOPLŇ OBRÁZEK výškový rozdíl nadmořská výška rovina pahorkatina 200 vrchovina hornatina 200 velehory Zdroj: zeměpis Holubec