Pletiva a tkáně Petra Jůzlová.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BOTANIKA ORGANELY ROSTLINNÝCH BUNĚK
Advertisements

Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Pletiva vodivá.
Primární krycí pletiva
Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
LIST nadzemní orgán vyrůstající ze stonku
HISTOLOGIE A ROSTLINNÁ PLETIVA
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
VODIVÁ PLETIVA VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.02/Li VY_32_INOVACE_3.1.Bi1.01/Li
Anatomie II a morfologie rostlin
Název Rostlinná buňka Předmět, ročník Biologie, 1. ročník
Víte, jak vypadá rostlina uvnitř?
Rostlinná pletiva.
LIST.
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
Biologie rostlin úvod.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Rostlinná pletiva Biologie 1. ročník.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
ROSTLINNÁ PLETIVA.
Soustavy pletiv Pletiva – skupiny buněk stejného tvaru, funkce.
Modul: Klasifikace rostlinných pletiv podle tloušťky buněčné stěny
ROSTLINNÁ PLETIVA Krytosemenné rostliny mají na povrchu těla KRYCÍ PLETIVA = ty chrání vnitřek rostliny před vysycháním U nadzemních částí rostliny krycí.
HISTOLOGIE = nauka o rostlinných pletivech HISTOLOGIE = nauka o rostlinných pletivech PLETIVO = soubor buněk stejného tvaru, stavby a funkce.
Biologie rostlin.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA – ROSTLINNÁ BUŇKA
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
Rostliny.
ROSTLINNÁ PLETIVA.
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem
Test: Pletiva a orgány cévnatých rostlin
63. RISK VÝTRUSNÉ ROSTLINY
VODIVÁ PLETIVA.
Ukázky borky.
Uspořádání rostlinného těla
POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky
Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
Základní struktura živých organismů
PLETIVA VY_52_INOVACE_B1 – 31 AUTOR: Mgr. Iveta Bartošová
SEMENNÉ ROSTLINY STAVBA TĚLA KOŘEN.
STONEK.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Základy anatomie rostlin 1. díl (kořen – stonek)
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Rostlinná pletiva – I. část Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/6 Šablona: III/2.
Kořen  Spolu se stonkem a listy tvoří vegetativní rostlinné orgány  Nižší rostliny = ozn. rhizoidy, vyšší rostliny (kapraďorosty a dál) = kořeny.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Rostlinná pletiva – II. část Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/7 Šablona: III/2.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM ROSTLINNÁ PLETIVA.
Šablona Identifikátor školy: Jméno autora: Ivana KašpárkováDatum vytvoření: Vzdělávací obor, téma: Přírodovědná praktika, rostlinná.
Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých.
Stavba rostlinného těla KOŘEN.
BOTANIKA Procvičování pojmů
Diana Šťastná Gymnázium Židlochovice Oktáva, cvičení z biologie
Biologie, 2. ročník, Botanika
VY_32_INOVACE_09_Rostlinná pletiva – 2. část
BUŇKA – základ všech živých organismů
Název prezentace (DUMu): Rostlinná pletiva.
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Anatomie rostlinných orgánů
Histologie – Trvalá pletiva rostlin
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
STÉLKA předchůdce pletiv a orgánů chromista, rostliny, houby
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
4. Buňky.
Botanika.
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
Transkript prezentace:

Pletiva a tkáně Petra Jůzlová

Specializované buňky mají různý tvar i velikost Specializované buňky mají různý tvar i velikost. Soubory morfologicky stejných buněk, které vykonávají stejnou funkci se u rostlin nazývají pletiva a u živočichů tkáně.

Pletiva dělíme podle přítomnosti nebo absence mezibuněčných prostor a podle tloušťky buněčných stěn, podle tvaru buněk, podle funkce

Dělení pletiv: PARENCHYM PROZENCHYM KOLENCHYM SKLERENCHYM

Parenchym – složen z tenkostěnných buněk a obsahuje četné intercelulární prostory

Prozenchym jednosměrně protažené buňky oddělené šikmými příčnými přehrádkami bez intercelulár nejčastěji ve svazcích cévních mladé buňky-tenkostěnné starší buňky – tlustostěnné

Kolenchym tenkostěnné buňky nápadně ztlustlé v rozích pokud mají buňky ztlustlou celou jednu stěnu

Sklerenchym buněčné stěny jsou značně ztlustlé mají kanálky, kterými pronikají plazmodesmy (jemná plasmatická vlákénka) spojující sousední buňky

Dle tvaru dělíme pletiva na: VÁLCOVITÁ VLÁKNITÁ DLAŽDICOVITÁ

Dle funkce dělíme pletiva na: Dělivá Trvalá : Krycí Vodivá Základní Zpevňovací

Pletiva dělivá tvoří je parenchymatické buňky svým neustálým dělením umožňují růst rostliny a to především na vrcholech stonku a kořene, kde se vyskytuje vrcholové dělivé pletivo buňky trvalých pletiv se mohou v některých rostlinných orgánech znovu dělit, čímž vznikají sekundární dělivá pletiva

Pletiva trvalá nedělí se jsou tvořena diferencovanými buňkami dokonale vyvinutými k určité funkci 1.Krycí (pokožková) –kryjí a chrání povrch těla, spojují vnitřní a vnější prostředí epidermis – pokožka; většinou jednovrstevná, tvořená dlaždicovitými buňkami, jsou zde i průduchy zajišťující výměnu plynů a vody Součástí krycích pletiv jsou i trichomy (chlupy)

2. Vodivá – rozvádějí látky rozpuštěné ve vodě, jsou soustředěny v cévních svazcích, které se dělí na: část dřevní – vodivou složku tvoří cévy zv. tracheje uskutečňující vzestupný transport, jejich stěny jsou charakteristicky ztlustlé část lýkovou – tvořenou siťkovicemi, zajišťuje sestupný transport

3. Základní – tvořena parenchymatickými buňkami, které jsou přizpůsobeny k různým funkcím: Asimilační – obsahují velké množství chloroplastů Zásobní – obsahují hodně leukoplastů a škrobových zrn Vodní – zde se hromadí voda (u kaktusů) Vzdušné – v mezibuněčných prostorách se hromadí vzduch Vyměšovací – v buňkách se hromadí silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy (mléčnice – obsahující ve vakuolách latex) 4. Zpevňovací

Děkuji za pozornost.