NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha-východ AUTOR: Ing. Ivana Fiedlerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_3. 2. 4. 3. F 02 Elektronový obal TEMA: Chemie Elektronový obal atomu ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2976

Anotace Elektronový obal atomu Tento materiál je určen žákům 8. ročníku ZŠ. Názorně vysvětluje pravidla obsazování elektronů v jednotlivých vrstvách elektronového obalu.

Elektronový obal atomu

Elektronový obal atomu Dělí se do několika vrstev podle toho, v jaké vzdálenosti od jádra se elektrony s největší pravděpodobností nacházejí. Dráhu elektronů v atomu ani jejich okamžitou polohu není možné stanovit. Každá vrstva může mít jen omezený počet elektronů

Elektronový obal Elektrony jsou kolem jádra uspořádány ve vrstvách (slupkách). Tyto vrstvy označujeme čísly 1 - 7 nebo písmenky K - Q. Vodík - proton a elektron. Schematicky naznačena šedá oblast pravděpodobného výskytu elektronu

Elektrony obsazují nejdříve 1 Elektrony obsazují nejdříve 1. vrstvu (nejblíže u jádra), potom až druhou vrstvu, případně další vrstvy. Do 1. vrstvy (vrstvy K) se vejdou maximálně 2 elektrony (jedna dvojice elektronů). Do 2. vrstvy (vrstvy L) se vejde maximálně 8 elektronů (čtyři dvojice elektronů). Do 3. vrstvy (vrstvy M) se vejde maximálně 8 elektronů (čtyři dvojice elektronů).

Atom vodíku Nejjednodušší atom je atom vodíku. Má pouze 1 proton. Atom je elektroneutrální, tzn. musí mít i 1 elektron v obalu. Tento elektron obsadí místo ve vrstvě nejblíže u jádra.

Atom helia Atom helia má 2 protony v jádře a 2 elektrony v obalu. Oba dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří dvojici (elektronový pár). Tím je tato vrstva zcela zaplněná. 1. vrstvy (vrstvy K) se vejdou maximálně 2 elektrony

Atom lithia Atom lithia má 3 protony v jádře a 3 elektrony v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří dvojičku (elektronový pár). Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Třetí elektron umístíme do druhé vrstvy.

Atom bromu Atom bromu má 5 protonů v jádře a 5 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří dvojici elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývající tři elektrony umístíme do druhé vrstvy, každý samostatně.

Atom uhlíku Atom uhlíku má 6 protonů v jádře a 6 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývající čtyři elektron umístíme do druhé vrstvy, každý samostatně.

Atom dusíku Atom dusíku má 7 protonů v jádře a 7 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících pět elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u předchozího atomu uhlíku) a poslední elektron vytvoří s kterýmkoliv samostatným elektronem dvojici (elektronový pár).

Atom kyslíku Atom kyslíku má 8 protonů v jádře a 8 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících šest elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u atomu uhlíku) a zbývající dva elektrony vytvoří se dvěma elektrony elektronové páry.

Atom fluoru Atom fluoru má 9 protonů v jádře a 9 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících šest elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u atomu uhlíku) a zbývající tři elektrony vytvoří se třemi elektrony elektronové páry.

Atom neonu Atom neonu má 10 protonů v jádře a 10 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Zbývajících šest elektronů umístíme tak, že nejprve zakreslíme čtyři elektrony samostatně (jako u předchozího atomu uhlíku) a zbývající čtyři elektrony vytvoří rovněž elektronové páry. Tím je i druhá vrstva zcela zaplněná, má 8 elektronů

Atom sodíku Atom sodíku má 11 protonů v jádře a 11 elektronů v obalu. První dva elektrony umístíme do 1. vrstvy u jádra a vytvoří elektronový pár. Tím je tato vrstva zcela zaplněná. Dalších 8 elektronů umístíme do druhé vrstvy, kde vytvoří čtyři elektronové páry (jako u předchozího atomu neonu). Poslední elektron umístíme do třetí vrstvy.

Valenční vrstva Poslední obsazená vrstva elektronů Vnější sféra elektronového obalu Elektrony v této vrstvě mají rozhodující vliv na chemické vlastnosti prvků Počet valenčních elektronů je dán číslem skupiny

Zdroje a citace Atom vodíku: Vodík - proton a elektron. Schematicky naznačena šedá oblast pravděpodobného výskytu elektron. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2011-11-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hydrogen.svg ČTRNÁCTOVÁ,CSC., Doc. RNDr.Hana, Prof. Ing.Karel KOLÁŘ,CSC., PaedDr. Miloslava SVOBODOVÁ a RNDr.František ZEMÁNEK. Přehled chemie pro základní školy. 1. vydání. Praha: SPN-pedagogické nakladatelství, a.s., 2006. ISBN 80-7235-260-1. Atom helia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2011- 11-12]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Atom.svg?uselang=cs Obrázek atomu:Office.com: Obrazky [online]. 2012 [cit. 2012-02- 23]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/images Elektronový obal. Zschemie.euweb.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11- 12]. Dostupné z: http://zschemie.euweb.cz/atomy/atom4.html