Doba Pobělohorská

české země jsou velmi zpustošené válkou mnoho vesnic bylo zničeno a mnoho se jich vylidnilo Porážka českých stavů znamenala utužení Habsburského absolutismu vlna úpadku byla ale brzy nahrazena vlnou prosperity, protože vládci chtěli opětovný rozvoj a investovali mnoho peněz do stavby manufaktur

Ferdinand II.(1617-1637) když porazil české stavy na Bílé Hoře, tvrdě je potrestal 21.7.1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů mezi nimi i Jan Jesenius, který v Praze provedl první veřejnou pitvu roku 1627 vydává Obnovené zřízení zemské, kde ustanovuje dědičnost českého trůnu, zrovnoprávňuje češtinu s němčinou a opět povoluje čtvrtý stav a jeho hlas na sněmech – duchovenstvo

jediným povoleným náboženstvím se stává katolictví a Ferdinand také svými dalšími nařízeními utužuje absolutismus zemi opuštění mnozí protestanté, v roce 1628 i Jan Ámos Komenský rekatolizace českým zemí také vede ke svatořečení Jana Nepomuckého, který je považován za ochranitele zpovědního tajemství

Ferdinand III. dokončuje proces rekatolizace, který začal jeho otec dal sestavy první soupisy poddanské půdy na českém území – Katastry

Leopold I. za jeho vlády vrcholí problémy s Turky, které se naštěstí podaří ona poslední chvíli odrazit roku 1683 u Vídně od té doby jsou Turkové zatlačování hlouběji na jejich území a ze své porážky se již nikdo plně nevzpamatují účastní se také válek o dědictví španělské v našich zemí je velký nedostatek populace, což vede šlechtu k tomu, aby stále více znevolňovala své poddané nutí své rolníky, aby pracovali na panských polích až 6x v týdnu, což vyvolalo selské povstání v roce 1680, jež ovšem bylo rychle rozprášeno

bouří se i lidé na Frýdlantsku a do jejich čela se postaví Ondřej Stelzig, kterému se přes neúspěch podaří alespoň uniknout trestu smrti roku Leopold I., ale vydává Robotní Patent, který stavuje Robotní povinnost na 3 dny v týdnu, ale v případě nutnosti i více šlechtici si zaplacené poddanské dávky psali na Urbář Vejminek= zvykové právo, pokud například otec předával svému synu statek, musel se zaručit, že se o svého otce postará proti císaři se uskutečnilo povstání chodů (1692 – 1695), které vedl Jan Sladký Kozina žádali navrácení svých práv, ale dosáhli jen popravy svého vůdce

Josef I. tento vládce prosazoval mnohé reformy – daňové, ekonomické i reformy státní správy musel se také potýkat s uherským povstáním, protože se jim nelíbili absolutistické choutky Habsburků uskutečnilo se Rákocziho povstání v letech 1705 – 1711, které končí Szatmárským mírem Habsburkové jsou uznáni jako dědiční králové a uherská šlechta si může ponechat některé výsady jeho nadějná vláda je ukončena černými neštovicemi roku 1711

Karel VI. neúspěšně se ucházel o pozici španělského krále Habsburská moc postupně upadá a ztrácí mnohá území Karel VI. obětovává vše, aby mohl prosadit Pragmatickou sankci(1713), která stanový dědičnost trůnu i v ženské linii do roku 1723 je uznána všemi Habsburskými monarchiemi a postupně i dalšími významnými státy Evropy

Zdroje: Toulky českou minulostí Internet

Děkuji za pozornost Dominika Košťálová 3.C