Mao Ce-Tung a Čína

Čína na počátku 20. století 1911 sesazen poslední císař – 1912 vyhlášena republika Anarchie – vojenské vlády, vměšování Japonska Klíčová strana Kuomintang (Čínská národní strana) – vedl politik Sunjatsen Zásady – nacionalismus, demokracie, blahobyt lidu

Občanské války 1925 umírá Sunjatsen Nový vůdce – generál Čankajšek – tvrdý boj za sjednocení Číny 1928 ustavil národní vládu – diktatura Opozice – Komunistická strana Číny – vytvořila vlastní armádu tři občanské války proti Kuomintangu (1924-27, 1928-36, 1946-49)

Mao Ce-Tung (1893-1976) Narodil se v rodině bohatých rolníků Knihovník na univerzitě v Pekingu – zájem o marxismus Vstup do KS Číny, schopný řečník a organizátor 1934-35 tzv. Dlouhý pochod – legendární ústup komunistických jednotek na sever Číny – Mao se proslavil

Druhá světová válka 1937 vpadli do Číny Japonci – masakry Kuomintang a komunisté uzavřeli příměří a začali společně bojovat proti japonským okupantům 1945 japonská kapitulace snaha o dohodu obou stran, ale každá chtěla vládnout – třetí občanská válka 1946-49

Třetí občanská válka KUOMINTANG Orientace na USA Snaha o modernizaci po vzoru Západu Nacionalismus Opora ve městech Vůdce Čankajšek 3 mil. vojáků, ale demoralizace a špatné vedení KOMUNISTICKÁ STRANA Orientace na SSSR Snaha o modernizaci po vzoru SSSR Komunismus Opora na venkově Vůdce Mao Ce-Tung 1 mil. vojáků, motivace, kontrola center Číny, dodávky zbraní ze SSSR

Vznik Čínské lidové republiky 1949 komunisté dobyli Peking a do konce roku obsadili zbytek země 1. 10. 1949 Mao v Pekingu vyhlásil vznik Čínské lidové republiky 1950 spojenectví se Sovětským svazem a vstup do korejské války

Vznik Čínské republiky Čankajšek a vláda prchli na ostrov Tchaj-wan (též dva miliony uprchlíků) Vyhlášení Čínské republiky Čankajšek prezidentem do své smrti r. 1975 – diktatura, jediná povolená strana, cenzura Po r. 1975 uvolnění režimu Ekonomický růst – země mezi „asijskými tygry“ Většina států Tchaj-wan neuznává

Mao – kult osobnosti Mao Ce-tung „Velký kormidelník“

Mao – kult osobnosti Uctíván po vzoru Stalina – „velký kormidelník“ „Rudá knížka“ – výbor Maových citátů – povinná četba, každý uměl zpaměti Maoismus – vlastní verze komunismu Mao pohřben v mauzoleu na náměstí Nebeského klidu v Pekingu Dodnes na bankovkách a velkých fotografiích

Velký skok vpřed (1958-61)

Velký skok vpřed (1958-61) Zrušení rodin a soukromého vlastnictví – vznik komun Násilná industrializace – rolníci se neměli starat o úrodu, ale postavit si pece a vyrábět ocel Výsledek – 30-40 milionů lidí zemřelo hlady – největší humanitární katastrofa 20. století Ve světě se o hladomoru prakticky nevědělo

Kulturní revoluce (1966-69)

Kulturní revoluce (1966-69) Podnět – oslabení Maovy pozice ve straně Definována „čtyři zla“ – staré myšlenky, stará kultura, staré zvyklosti, staré návyky Vytvořeny Rudé gardy – zfanatizované děti a mládež – nástroje likvidace všeho starého Co likvidováno? – památky, kláštery, knihy, nepohodlní straníci, vzdělanci a učitelé Dopad – obrovský chaos, statisíce mrtvých, ustala výroba, školy nefungovaly – Mao sám nakonec proti Rudým gardám povolal armádu Po Maově smrti r. 1976 strana revoluci odsoudila a vyčíslila ji na 1,7 milionu mrtvých

Kulturní revoluce (1966-69)

Současný postoj ČLR  “V letech 1966-76 se z popudu a za vedení Mao Ce-tunga, tehdejšího předsedy ústředního výboru Komunistické strany Číny, uskutečnila tzv. kulturní revoluce. V tomto období došlo ke zneužití některých chyb Mao Ce-tunga z posledních jeho let Maovou manželkou Ťiang Čchin a jeho blízkým spolupracovníkem Lin Piaoem. Bez vědomí Mao Ce-tunga tato ultralevičácká kontrarevoluční klika rozpoutala aktivity, které znamenaly pro zemi a její obyvatele největší ztráty od založení ČLR. Přes tyto hrubé chyby, které Mao Ce-tung udělal za "kulturní revoluce," jeho celoživotní zásluhy o čínskou revoluci zdaleka převyšují jeho omyly.“ (web čínské ambasády)

Okupace Tibetu Tibet od 18. stol. součástí Číny Starobylé království, lamaistická víra, teokracie – dalajláma duchovním i světským vůdcem 1913 Tibet vyhlásil nezávislost, ale fakticky byl ovládán Británií Skutečná samostatnost až po 2. sv. válce

Okupace Tibetu 1950 čínská vojska vstoupila na území Tibetu 1951 podepsána Sedmnáctibodová dohoda – Tibet začleněn do Číny jako autonomní celek 1956 – Tibeťané se začínají bouřit 1959 – nepokoje v hl. m. Lhasa – obavy, že 14. dalajlama bude zatčen Číňany Čínská armáda – bombardování Lhasy, zabití 90 tis. lidí, likvidace elity a klášterů, útěk dalajlamy 1965 – Čína potvrdila autonomii Tibetu

14. dalajlama vl. jm. Tändzin Gjamccho Narozen 1935 R. 1959 uprchl do Indie V Dharamsale vytvořil exilovou vládu Boj za lidská práva a nátlak na OSN, aby řešila tibetskou otázku 1989 Nobelova cena míru Návštěvy Česka a přátelství s Václavem Havlem Filmy – Sedm let v Tibetu, Kundun

Tibetská otázka VÝKLAD ZÁPADU Tibet je obětí komunistické Číny Potlačování lidských práv Nerespektování autonomie Tibetu Hospodářské vykořisťování země VÝKLAD ČÍNY Tibet je zaostalá feudální země Čína zemi osvobodila z poddanství a teokracie Jde o součást historického území Číny Čína investuje miliony do modernizace Tibetu

Čínsko-sovětská roztržka Mao – obdivovatel a spojenec Stalina, ale razil nezávislou politiku – snaha vést třetí svět Vyhrocení vztahů po nástupu Chruščova – Mao odmítl jeho kritiku Stalina, Chruščov odmítl dodávat Číně suroviny na výrobu atomové bomby Územní spory – 1969 konflikt na hraniční řece Ussuri – hrozba jaderné války

Obnovení vztahů s USA Společné zájmy: Obava ze SSSR Snaha ukončit válku ve Vietnamu Celkové „tání“ ve studené válce Zotavení se z krizí 1971 návštěva Henryho Kissingera a 1972 Richarda Nixona 1971 ČLR přijata do Rady bezpečnosti OSN

1976 Maova smrt

Teng Siao-Pching

Teng Siao-Pching „Vše, co funguje, je slučitelné se zásadami marxismu-leninismu.“ „Nezáleží na tom, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně když chytá myši.“ Čínský komunista, 3x v nemilosti pro své názory, za kulturní revoluce sesazen a vyhnán 1976 umírá Mao – Teng vyšachoval jeho manželku a nástupce a převzal moc Vůdce Číny v letech 1978-1997 Zavádění tržní ekonomiky, povolení soukromého podnikání – nástup Číny na místo druhé největší ekonomiky světa Kritika – omezování lidských práv, politika jednoho dítěte, potlačení protestů na náměstí Nebeského klidu r. 1989

Náměstí Nebeského klidu 1989

Náměstí Nebeského klidu 1989 Příčiny – nespokojenost s korupcí a čistkami Podnět – smrt vězněného politika Chu Jao-panga Duben 1989 – shromáždění studentů na náměstí Nebeského klidu k uctění jeho památky, neúspěšná snaha o diskusi se stranou, protestní hladovka Květen – návštěva Gorbačova a zahraničních novinářů Na náměstí již milion lidí, protesty i mimo Peking Teng vyhlásil stanné právo a povolal 300 tis. vojáků s tanky Noc 3. – 4. 6. – tanky začaly střílet a najíždět do demonstrantů Dopady – zatýkání po celé zemi, událost zatajena a dodnes cenzurována, počet obětí neznámý, vláda jedné strany dodnes

Náměstí Nebeského klidu 1989