Češi za první světové války 1914-1918
Česká politika Vypuknutí války společnost překvapilo a neměli možnost se k tomu vyjádřit Od 25.7.1914 říšská rada a sněmy jednotlivých zemí uzavřeny a občanská práva a svobody potlačeny = vojensko- úřednická diktatura 1914 první rozsudky smrti 1915 odsouzeni politici Karel Kramář a Alois Rašín Rozsudek nebyl vykonán díky novému císaři
Masarykova zahraniční akce Profesor Tomáš G. Masaryk v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby zahájil přípravu protihabsburského odboje. nalezl finanční podporu u Francie, Velké Británie, Ruska a USA. 6. července 1915 vyhlásil Rakousko-Uhersku boj na život a na smrt.
Zahraniční odboj 1915 Edvard Beneš emigroval do Paříže za Masarykem a ustavili Československou národní radu Generál Milan Rostislav Štefánik organisoval československé vojsko – legie V r.1917 v Rusku, potom ve Francii a Itálii byli získáváni čeští a slovenští krajané a zajatci Ruské legie se vyznamenaly v bojích u Zborova v červenci 1917.
Manifest českých spisovatelů – květen 1917 Po smrti císaře Františka Josefa .I. došlo k částečnému uvolnění vojensko–úřednického režimu - císař Karel I. Poslanci na začátku roku 1917 odsoudili Masarykovu protirakouskou akci – spisovatelé je vyzvali ke složení poslaneckých mandátů Dohodové velmoci opustily snahu zachovat Rakousko-Uhersko. Dne 29.června 1918 uznala francouzská vláda Masarykovu Benešovu a Štefánikovu Československou národní radu za základ příští československé vlády.
Rok 1918 v českých zemích Dne 6. ledna 1918 se sešli čeští a moravští poslanci zemských sněmů a v Obecním domě v Praze přijali Tříkrálovou deklaraci. V červenci byl ustanoven Národní výbor v čele s Karlem Kramářem a stal se politickým orgánem Čechů. Vedle národního výboru vznikla ještě Socialistická rada. 14. října 1918 generální stávka 28. října vyhlášení samostatnosti Československa 30. Martinská deklarace 3. 11. kapitulace Rakouska a Uherska 11.11. kapitulace Německa – konec 1. světové války 14. 11. vyhlášení Československé republiky