Třídění živých organizmů Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Třídění živých organizmů Pří_078_Rozmanitost přírody_Třídění živých organizmů Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace
Anotace: Digitální učební materiál je určen pro práci za pomoci počítače s interaktivní tabulí. Je součástí tématického okruhu „Rozmanitost přírody.“ Materiál je v souladu s osnovami vyučovacího předmětu přírodověda a ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ Slušovice. Je určený k vyvozování nového učiva, opakování a procvičování učiva.V prezentaci je stručným způsobem uvedeno třídění organizmů do známých skupin. Tento materiál vznikl ze zápisů autora jako doplňující materiál k učebnici: MATYÁŠEK, Jiří, Věra ŠTIKOVÁ a Josef TRNA. Přírodověda 5: Člověk a jeho svět. Bratislavská 23d, 602 00 Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o., 2011. ISBN 978-807289-301-0. Je určen pro předmět přírodověda 5.ročník.
1. 3
Bakterie a sinice patří mezi nejjednodušší živé organizmy, které obývaly naši planetu ze všech živých organizmů nejdříve. Jsou to pouhým okem neviditelné mikroorganizmy.
2. 3. Sinice Bakterie
Houby neobsahují zelené barvivo zvané chlorofyl Houby neobsahují zelené barvivo zvané chlorofyl. Vyživují se z různých zbytků v půdě. Nepohybují se z místa na místo. Rozmnožují se výtrusy. Dělíme je na: Jedlé – sbírají se a upravují k jídlu. Nejedlé – dají se jíst, ale nechutnají dobře. Jedovaté – jsou jedovaté, někdy i smrtelně.
5. Bedla vysoká 4. Hřib dubový
6. Hřib žlučník
8. Muchomůrka červená 7. Muchomůrka zelená
Mezi houby, kromě těch složitějších, takzvaných vyšších hub, patří také mikroskopické houby - např. plísně nebo kvasinky. Chlebová plíseň 9.
Rostliny obsahují zelené barvivo zvané chlorofyl Rostliny obsahují zelené barvivo zvané chlorofyl. Nepohybují se z místa na místo. Podle způsobu rozmnožování se dělí na: Kvetoucí – rozmnožují se semeny, dále se dělí na byliny a dřeviny. Nekvetoucí – rozmnožují se výtrusy.
10. 11. Slunečnice Růže šípková
13. 12. Kapraď samec Přeslička obrovská
Obratlovce – mají kostru Bezobratlé – nemají kostru Živočichové se živí jinými organizmy – rostlinami nebo živočichy. Jsou schopni pohybovat se z místa na místo. Dělíme je na: Obratlovce – mají kostru Bezobratlé – nemají kostru
Dále je dělíme do skupin: Ryby Obojživelníci Plazi Ptáci Savci
Žijí ve vodě, dýchají žábrami. Tělo mají pokryté šupinami. 14. Kapr obecný
16. 15. Treska obecná Klaun očkatý
Obojživelníci jsou živočichové, kteří žijí na souši a dýchají plícemi, ale jejich larvy žijí ve vodě a dýchají žábrami. Patří mezi ně: Žáby Mloci Čolci
17. 18. Rosnička zelená Mlok skvrnitý
Dýchají plícemi, tělo mají pokryté šupinami. Patří mezi ně: Hadi Želvy Ještěři Krokodýli
20. 19. Želva zelenavá Zmije obecná
22. 21. Krokodýl americký Ještěrka zelená
Ptáci mají tělo přizpůsobeno letu. Většina těla je pokryta peřím. Přední končetiny jsou přeměněny v křídla. Čelisti jsou přeměněny v zobák. Dýchají plícemi.
24. 23. Ara ararauna Kos černý
Savců je několik tisíc druhů. Patří mezi ně i člověk. Nazývají se savci, protože po narození sají od matky mateřské mléko. Rodí živá mláďata. Dýchají plícemi.
25. 26. Lev pustinný Pes domácí
Je jich mnohem více než obratlovců. Nejpočetnější skupinou je hmyz. Bezobratlí nemají kostru složenou z kostí a nemají páteř. Oporu těla u bezobratlých živočichů zabezpečují svaly a různé tělní obaly. Je jich mnohem více než obratlovců. Nejpočetnější skupinou je hmyz.
Je to nejpočetnější skupina bezobratlých živočichů Je to nejpočetnější skupina bezobratlých živočichů. Dělí se do mnoha skupin např.: Motýli Brouci Blanokřídlí Dvoukřídlí Vážky
27. Babočka paví oko
29. 28. Roháč obecný Slunéčko sedmitečné
30. Včela medonosná
31. Moucha domácí
32. Vážka žlutavá
Obratlovci Bezobratlí
MATYÁŠEK, Jiří, Věra ŠTIKOVÁ a Josef TRNA MATYÁŠEK, Jiří, Věra ŠTIKOVÁ a Josef TRNA. Přírodověda 5: Člověk a jeho svět. Bratislavská 23d, 602 00 Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o., 2011, str. 49 - 51. ISBN 978-807289-301-0.