Nemoci v těhotenství v sociálně vyloučených komunitách Blanka Vavřinková

Výskyt sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých krajích POČET SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALIT POČET OBYVATEL V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH PRŮMĚRNÝ POČET OBYVATEL NA JEDNU SOCIÁLNĚ VYLOUČENOU LOKALITU Hl. město Praha 7 5400 - 7400 971 Jihočeský 38 2000 - 2600 58 Jihomoravský 28 8000 - 9500 61 Karlovarský 6000 - 8000 120 Královéhradecký 36 2500 - 3000 75 Liberecký 48 3000 - 4000 77 Moravskoslezský 72 19 000 - 23 000 317 Olomoucký 62 3000 - 5000 63 Pardubický 24 1500 - 2000 79 Plzeňský 42 2000 - 3000 60 Středočeský 64 4000 - 5500 98 Ústecký 89 36 000 - 38 500 471 Vysočina 13 600 - 1000 92 Zlínský 22 2000 - 2500

Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR

Základní charakteristika sociálního vyloučení souběh faktorů, které výrazně omezují možnosti: (1) přístupu na otevřený trh práce; (2) přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb či vzdělávání; (3) kontaktu se sociálním okolím; (4) řešení osobních krizí; (5) politické participace Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita

Migrace většinou v důsledku neplacení nájemného, má různou podobu. V některých oblastech převažovala tendence stěhování z velkého města na venkov(například v okolí Přerova) Jinde naopak tendence stěhování se do většího města (například Brno, Hradec Králové), kde byl větší výběr sociálních služeb a větší možnosti výdělku, včetně nelegálního Část cílové skupiny mění ubytování až čtyřikrát za rok Mladí lidé bez historie rodinného života, kteří odešli z ústavní výchovy Řízená migrace - otevřená či skrytá podpora vystěhování ze strany obcí

Ubytovny Enormní nárůst počtu lidí bydlících na ubytovnách Nemají k dispozici vlastní sociální zařízení ani kuchyň Nedostatek teplé vody Nevyhovující hygienický stav - výskyt hepatitidy A, bacilární úplavice, štěnic či svrabu

Trh práce Nezaměstnanost 80-85% Většina zaměstnání je krátkodobá a s velmi nízkým výdělkem Nejvyšší podíl nezaměstnaných - obce v Moravskoslezském, Ústeckém, Karlovarském a Olomouckém kraji Zkušenost s prací na černo má přibližně 30 až 50% obyvatel sociálně vyloučených lokalit Práce ve stavebnictví či lesnictví. Alternativní zdroje obživy - sběr starého kovu, sezonní práce jako je sběr jahod, jablek, lesních plodů, hub či šneků V příhraničních regionech se objevuje tzv. „ježdění na hromádky“ do Německa – dovoz věcí vyřazených německými domácnosti V těchto regionech se také vyskytuje jako zdroj obživy distribuce drog a prostituce V několika lokalitách - prostituce jako forma úhrady nájmu nebo lichvářských půjček.

Dluhy a zadluženost Vysoká míra zadlužení v 90% sociálně vyloučených lokalit Hlavní důvod ztráty bydlení Úvěry u nebankovních institucí, lichva

Vzdělávání Většina dospělých obyvatel SVL dosáhla nanejvýš základního vzdělání čím je daná lokalita více etnicky homogenní, tím nižší úroveň vzdělání zde obyvatelé mají V delším časovém období je zřejmé, že vzdělanostní úroveň romských obyvatel sociálně vyloučených lokalit se nelepší Generace otců má obecně spíše vyšší vzdělání než generace synů, kteří získali vzdělání po roce 1989 22 procent ze všech žáků vyrůstající v prostředí SVL se vzdělává v silně etnicky homogenních školách nepotkávají se s žákyněmi a žáky z lépe postavených či více vzdělaných rodin

Užívání návykových látek a gamblerství Vícegenerační užívání návykových látek v rodinách Počátky experimentování mezi 9.- 13. rokem Marihuana, pervitin Rizikové podávání – i.v. Romské rodiny – nedochází k vyloučení drogově závislého z rodiny Léčba náročnější

Zdravotní stav a reprodukce Absence antikoncepce – negativní postoj partnerů Ženy v SVL začínají rodit děti v průměru dříve než ženy z většinové společnosti Stoupá sociální prestiž ženy, je-li matkou a do určité míry platí, že čím více má dětí, tím je pro komunitu důležitější Mezi rodičkami v SVL převažují svobodné matky, jejichž podíl dosahuje až 90% Nepravidelné nebo absentující návštěvy prenatální poradny, pozdní zahájení prenatální péče, nekritické spoléhání se na své matky a příbuzné K odvozu do porodnice často volají vozy rychlé záchranné služby, doprovod četných příbuzných, což často vzbuzuje nevoli zdravotního personálu Vyšší porodnost než je celostátní průměr, mezi rodičkami je vyšší podíl mladistvých matek a výrazně nižší porodní hmotnost novorozených dětí.

Zdravotní stav a reprodukce Výživa těhotných Romek je horší než u většinové populace. Obsahuje více sladkostí, bílého pečiva, nasycených tuků a méně zeleniny a ovoce U romských novorozenců byl zjištěn relativní nedostatek jódu, což může mít negativní vliv na růst a mentální vývoj Vysoký výskyt kardiovaskulárních chorob a diabetu 2. typu Obezita a špatná výživa Vysoká prevalence bolestí zad a poruch hybnosti, které se objevují v mladém věku Vysoká prevalence kouření; 60% romských žen v těhotenství kouří, některé více než 20 cigaret denně Častý výskyt chronické obstrukční plicní nemoci; romské ženy jsou postiženy častěji než ženy většinové populace, Vyšší výskyt infekčních chorob, zejména hepatitidy A a B; větší riziko TBC, sexuálně přenosných chorob a HIV/AIDS Epidemie infekčních chorob

Závěr Nedostatečná prenatální péče Nedostatečná hygiena – mykózy, vši, svrab, roupi Vyšší výskyt infekčních chorob, zejména hepatitidy A a B; větší riziko TBC, sexuálně přenosných chorob a HIV/AIDS Kouření, drogová závislost Mladistvé rodičky Vyšší porodnost Opakované užití RZS – nemají náhled na závažnost problému Početný doprovod do porodnice, na běžné prenatální kontroly

Děkuji za pozornost