POJMY EXKLUZE, INKLUZE, KOHEZE

SOCIÁLNÍ EXKLUZE/VYLOUČENÍ Nemožnost přístupu ke společenským a ekonomickým zdrojům a politickým aktivitám společnosti Důvody nemají pod kontrolou Rozšiřuje koncept chudoby Přetrvávání v čase a prostoru Marginalizace a patologické jednání Vzdorování normám Závislost na sociálním státu Rozpad tradičních institucí

SOCIÁLNÍ EXKLUZE Termín od 70. let 20. století Chudoba – vertikální nerovnosti Exkluze – horizontální nerovnosti Odepření občanských, politických a sociálních práv občanství Symbolická exkluze Životní strategie majority nedostupné a nesrozumitelné Demokratický a právní systém Politická – občanství, volební právo… Pracovní trh Ekonomická – dlouhodobá nezaměstnanost, chudoba Veřejná sociální péče Individuální – fyzické, mentální zdraví Prostorová Rodina/komunita Komunitní Sociální dimenze – bezdomovectví, kriminalita…

Hlavní rozdíly mezi chudobou a sociální exkluzí (Abrahamson 2001) CHUDOBA SOCIÁLNÍ EXKLUZE SITUACE Nedostatečné zdroje Blokování schopnosti uplatnit svá práva PŘÍČINY Neuspokojené potřeby Blokování přístupu k institucím sociální integrace PERSPEKTIVA Statické podmínky Dynamický proces STRATIFIKACE Vertikální (hierarchicky uspořádané třídy) Horizontální (insiders x outsiders) POLITIKA Sociální transfery Sociální služby

Hlavní příčiny sociálního vyloučení 3 teoretické proudy: A) individuální vlastnosti jedince (chování, morální hodnoty) B) instituce a společenský systém (ustupování od sociálního státu, ekonomická globalizace, změna hodnot) C) diskriminace určitých skupin, problémy s implementací práva, vytváření nových právních norem Toušek: Vnitřní – individuální (apatie, ztráta prac. návyků, neschopnost hospodařit s penězi, orientace na přítomnost…) Vnější – strukturální (trh práce, bytová a sociální politika, diskriminace…)

Roviny sociálního vyloučení Individuální (věk, pohlaví, etnická příslušnost, postižení, handicapy, zdraví, preference, očekávání, hodnoty) Rodinné prostředí (partnerské vztahy, děti, vyživovací povinnost…) Komunitní prostředí, obec (bezprostřední sociální a fyzické okolí, školy, zařízení zdravotnické a sociální péče)

Regionální prostředí (místní trh práce, dopravní možnosti) Národní úroveň (kulturní vlivy, systém sociálního zabezpečení, legislativní rámec) Globální úroveň (mezinárodní trh, globalizace, mezinárodní migrace, změny klimatu…)

Marginalizace, underclass, kultura chudoby

Marginalizace Vytlačování na okraj společnosti Marginální skupiny nemají přiměřený vliv, nezastávají významnější postavení a jsou sociálně a hospodářsky slabší Systémy sociálního pojištění a zabezpečení NEDOSTATEK PARTICIPACE tam, kde je očekávána Např. marginalizace na trhu práce – dlouhodobá nezaměstnanost, opakovaná nezaměstnanost, podzaměstnanost, nejistota na pracovním trhu (sekundární trh práce)

Underclass Znevýhodněná skupina na dně společenského žebříčku Závislost na sociálních dávkách, rozpad rodiny, výrazně nižší životní úroveň, často menšiny Termín 80.l. 20. st., USA Ch. Murray – vinen systém sociálních dávek W. J. Wilson – změna charakteru ekonomiky Chybějí pozitivní modely sociálních rolí, šíří se dysfunkční chování

Ekonomický pohled Nemá přístup k trhu práce Třídní pohled – pracovní síla, která není hodna vykořisťování Wright: „Americká střední třída touží, aby tito lidé jednoduše zmizeli“

Prostorový pohled Důraz na prostorové umístění – specifické části města Obyčejně ne-bílá populace města, nízké vzdělání, špatně placená práce nebo nezaměstnanost Demoralizováni rasismem a sociální resistencí společnosti, ztráta perspektivy

Důraz na chování Lawrence Mead - ne jen chudí, ale také s odlišným chováním, „dysfunkční“ Závislost na sociálních dávkách, na drogách, bývalí psychiatričtí pacienti I mezi nimi „deserving poor“ – pracující chudí Ken Auletta – neasimilovaní Američané Pasivní Nepřátelští Podvodníci Traumatizovaní alkoholici, bezdomovci, …

Kultura chudoby Oscar Lewis (1968) Návod na život, soubor řešení problémů Specifické vzorce chování - adaptivní funkce Slumy a vyloučené lokality Utvářena ve vztahu k hodnotám dominantní třídy Subkultura západní společnosti – REPRODUKCE

Nesezdaná soužití, domácnosti vedené ženou, nezaměstnanost, nízké příjmy, závislost na sociálních dávkách Rezignace, alkoholismus, lichva, gamblerství Nedůležitá historie i budoucnost Politická i společenská neaktivita Absence pocitu sounáležitosti Aktuální situace v daném čase a místě

Sociální inkluze/začleňování Propojena s kohezivní společností 3 dimenze: Politická - stát Ekonomická - trh Občanská – občanská společnost Rovnost příležitostí, rovnost přístupu ke službám a potřebám Exkluze z jednoho systému může znamenat inkluzi do jiného ZPŮSOB, JAK DOSÁHNOUT KOHEZE A SOUDRŽNOSTI

Cílem Začlenění marginalizovaných do centra společnosti Dosažení sociálního smíru Vývoj po 2. světové válce: od inkluzivní společnosti poválečných desetiletí k sociálnímu vyloučení v postmoderně