SRDCE (cor, cordis)
Srdce + cévy = oběhová soustava (kardiovaskulární systém) SRDCE = centrální orgán oběhové soustavy je pružná svalová pumpa (dutý svalový orgán), která přečerpává krev v cévách je uloženo v mezihrudí mezi plícemi (větší částí vlevo), kde volně naléhá na bránici hmotnost asi 340g u mužů (ženy méně) a velikost asi sevřené pěsti muže
Stavba- vrstvy srdce: Srdce je tvořeno speciální příčně pruhovanou svalovinou srdeční- MYOKARDEM, což je základní funkční vrstva srdeční stěny. Tato svalovina se chová jako hladká, ale vypadá jako kosterní. Vnitřní výstelka srdce se nazývá ENDOKARD. Jedná se o tenkou blánu, která vystýlá srdeční dutiny a zároveň tvoří chlopně. Vnější vazivový obal, jimž je kryt povrch srdce, je nazýván EPIKARD. Podél cév tento obal přechází v obal PERIKARD, což je pevný zevní vazivový obal srdce- tzv.osrdečník. Mezi perikardem a epikardem je malé množství tekutiny, usnadňující pohyb srdce.
Věnčité tepny můžeme je spatřit na povrchu srdce- zásobují srdce živinami a kyslíkem při jejich porušení dochází k odumírání srdeční tkáně – nastává srdeční infarkt
SRDEČNÍ DUTINY: Lidské srdce má 4 dutiny: 2 síně (atria), 2 komory (ventriculi). PS + PK tvoří tzv.pravé srdce LS + LK tvoří tzv.levé srdce Pravé srdce je od levého srdce odděleno síňokomorovou přepážkou, která brání tomu, aby se míchala krev okysličená s neokysličenou. Mezi síněmi a komorami (také mezi síněmi/komorami a velkými cévami) se nacházejí chlopně.
SRDEČNÍ DUTINY: Lidské srdce má 4 dutiny: 2 síně (atria), 2 komory (ventriculi). PS + PK tvoří tzv.pravé srdce LS + LK tvoří tzv.levé srdce Pravé srdce je od levého srdce odděleno síňokomorovou přepážkou, která brání tomu, aby se míchala krev okysličená s neokysličenou. Mezi síněmi a komorami (také mezi síněmi/komorami a velkými cévami) se nacházejí chlopně.
CHLOPNĚ: brání zpětnému toku krve z cév do srdce, či z komor do síní mezi PS a PK je trojcípá chlopeň mezi LS a LK je dvojcípá (mitrální) chlopeň mezi pravou komorou a plicní tepnou a mezi levou komorou a aortou se nachází poloměsíčité chlopně
Činnost srdce: neustálé přečerpávání krve rytmické smršťování (systola) a ochabování (diastola) Systola= stah myokardu, při kterém dochází k vypuzení krve ze srdce (do těla) Diastola= ochabnutí myokardu, zvětší se objem síní a komor, srdce se plní krví Za minutu přečerpá srdce asi 5 litrů krve.
plnění srdce krví, zvětšení objemu síní a komor Systola - Diastola vypuzení krve do tepen- ze srdce- do těla plnění srdce krví, zvětšení objemu síní a komor
PŘEVODNÍ SYSTÉM SRDEČNÍ SRDEČNÍ SVALOVINA JE SCHOPNA SAMOČINNÉHO VZNIKU VZRUCHU A NÁSLEDNÉHO STAHU. Srdeční stahy jsou vyvolány elektrickými impulsy v samotném srdci. Ve tkáni malého uzlíku- sinusový uzlík (sinoatriální uzlík), který určuje základní rytmus srdeční činnosti (u zdravého dospělého jedince okolo 70 stahů/min.). Elektrický impuls ze síní přejde na síňokomorový uzlík (atrioventrikulární uzlík), poté přechází na síňokomorový svazek vláken (Hisův svazek neboli můstek) a dále na pravé a levé Tawarovo raménko. Vlákna obou ramének vedou vzruch do Purkyňových vláken a odtud do svaloviny komor, kde končí. ! Pokud dojde k přerušení převodního systému srdečního nastane např. infarkt myokardu!
ELEKTROKARDIOGRAFIE- EKG křivka - během každého cyklu elektrické aktivace se vytváří elektrické pole, které lze zaznamenávat systémem EKG svodů z povrchu těla - záznam elektrické aktivity srdce; EKG se znázorní graficky jako křivka - normální EKG záznam jedné srdeční revoluce se skládá z vln a kmitů, které mají charakteristický tvar a trvání -při posuzování EKG křivky si všímáme rytmu a jeho pravidelnosti (tzv. akce), frekvence, sklon elektrické osy srdeční, vlny P, segmentu PQ, komorového komplexu QRS, segmentu ST a vlny T
- úsek P- je systola síní, QRS- je systola komor, T- je diastola komor
SPRÁVNÉ UMÍSTĚNÍ ELEKTROD NA TĚLE PŘI MĚŘENÍ EKG křivky:
Tepová frekvence TEP, PULS= objem krve, který se dostane ze srdce při jednom srdečním stahu - je projevem nárazu vlny krve při systole komor na stěnu tepen U zdravého dospělého člověka v klidu je frekvence 60- 90 tepů/minutu. BRADYKARDIE- TACHYKARDIE- Tep zpomaluje např. relaxace, léky, smutek, poškození převodního srdečního systému apod. Tep zrychluje např. fyzická námaha, rozrušení, kouření, anémie, apod.
Tepová frekvence TEP, PULS= je projevem nárazu vlny krve při systole komor na stěnu tepen U zdravého dospělého člověka v klidu je frekvence 60- 90 tepů/minutu. BRADYKARDIE- TACHYKARDIE- Tep zpomaluje např. relaxace, léky, smutek, poškození převodního srdečního systému apod. Tep zrychluje např. fyzická námaha, rozrušení, kouření, anémie, apod.
Krevní tlak = je tlak v tepnách U zdravého dospělého člověka v klidu se pohybuje okolo 120/80 Torrů. HYPOTENZE- HYPERTENZE- Hraniční TK- 140/90 Krevní tlak snižuje např. ztráta krve, rozšíření cév, ve spánku či relaxaci apod. Krevní tlak se zvyšuje např. po zátěži, po alkoholu a kávě, rozčílení, zůžení cév apod.
KREVNÍ OBĚH Krevní oběh rozdělujeme na malý a velký krevní oběh. Z PS přechází ODKYSLIČENÁ krev do PK přes trojcípou chlopeň. Z PK pokračuje přes arteria pulmonalis do plic (plicní tepna), zde se krev OKYSLIČÍ a vrací se přes plicní žíly (vena pulmonales) do LS. Z LS přechází do LK přes dvojcípou mitrální chlopeň. Z LK pokračuje aortou a dalšími tepnami z ní vystupujícími do celého těla a k jednotlivým buňkám těla. Od buněk odchází odkysličená krev přes žíly do dolní duté žíly (vena cava inferior) a horní duté žíly (vena cava superior) do PS.
Tepny vystupující ze srdce SRDEČNICE = AORTA - z levé komory Největší tepna v těle Vede krev do těla PLICNÍ TEPNA – z pravé komory Vede krev do plic
Žíly vstupující do srdce Horní a dolní dutá žíla – přivádí krev z těla Vstupují do pravé síně PLICNÍ ŽÍLY – přivádí krev z plic Vstupují do levé síně
Cévy – tepny, žíly, vlásečnice Tepny (artérie) vedou krev ze srdce. Žíly (vény) vedou krev do srdce. Vlásečnice (kapiláry) propojují tepny a žíly a umožňují výměnu látek s buňkami
Obecná stavba cév Cévy mají tyto vrstvy: a, endotel- výstelka z plochých buněk, vodou nesmáčivá b, hladká svalovina- činnosti svaloviny: kontrakce a relaxace c, vazivo- cévu obaluje a vedou v něm nervová vlákna Stěny TEPNY jsou silné, pevné a pružné. ŽÍLY mají jednotlivé vrstvy tenčí. Na DK jsou žíly s chlopněmi. VLÁSEČNICE jsou nejtenčí, jsou tvořeny jednou vrstvou endotelových buněk, proto jsou polopropustné. Cévy jsou vyživovány krví, která jimi protéká. Jsou ovládány vegetativními nervy.
TEPNY a ŽÍLY TĚLA
Opakování ve zkratce na závěr: https://www.youtube.com/watch?v=CJjzBnzrceE Mgr. Eva Bočková, DiS. V případě nejasností mě kontaktujte: eva.bockova@centrum.cz.