PLATYHELMINTHES (PLOŠTĚNCI) CATENULIDA RHABDITOPHORA Tělo bilaterální, dorzoventrálně zploštělé, volně žijící i parazitičtí živočichové s dobře vytvořenou hlavou. Mezi ektodermální pokožkou a entodermálním, slepě zakončeným střevem, mají třetí zárodečnou vrstvu buněk - mesoderm. Mezoderm - zde má ještě nejjednodušší charakter parenchymu (silně vakuolizované, tenkostěnné a velké buňky) – mesenchym. Mezibuněčné prostory v mesenchymu vytvářejí komplex tekutinou naplněných nepravidelných dutinek, tvořící nejjednodušší typ tělní dutiny - schizocoel. V mesenchymu vnitřní orgány, Schizocoel má funkci hydrostatické kostry.

Charakteristika, celkový vzhled Pokožka (epidermis) je u volně žijících tvořena řasinkovým epitelem z mnohobičíkatých buněk. Tento epitel slouží k pohybu. Rhabditophora: v pokožce nebo mezenchymu vytvářeny rhabdity (bobtnají ve slizovitou vrstvu) - obranná reakce, ochrana před vyschnutím, znehybnění kořisti. Řasinkový pokožkový epitel obsahuje kromě toho také normální žláznaté (hlenové) buňky.

Pohyb Pohybují se po podkladu pomocí kmitání brv a vylučováním hlenu. Mají kožněsvalový vak, který umožňuje obvykle pouze změnu tvaru těla, ale někdy také lezení pomocí postupujících svalových stahů na spodní straně těla nebo plavou pomocí vlnění okrajů těla. K pohybu ve volné vodě slouží také vířivý epitel, zejména u malých druhů. Některé druhy mají také příchytný orgán na spodní straně přední části těla, kterým se jedinec přichytí k podkladu a přitáhne distální část těla (Dendrocoelum lacteum).

Potrava většinou jsou dravci, (potrava: červi, korýši) nebo jsou detritivorní potravu nalepí na vrstvu hlenu vzniklou nabobtnáním rhabditů nebo velké druhy mohou potravu uchopit vychlípitelným hltanem (Dugesia), nebo i za pomoci příchytného orgánu (Dendrocoelum lacteum) Mesostoma ehrenbergii a další druhy vystřelují z kaudální části provazce hlenu, kt. obalují kořist zástupci rod Microstomum se živí nezmary

Dýchání dýchají celým povrchem těla a částečně střevní stěnou některé druhy, např. rodu Dalyella mají v parenchymu symbiotické zelené řasy, produkující kyslík, který je pohlcován okolními tkáněmi rovnostřevné ploštěnky jsou po urč. dobu schopny přežít i v anaerobních podmínkách

Rozmnožování a vývoj Catenulida Množí se paratomicky. Rhabditophora U některých druhů je známo rozmnožování: jen pohlavní (např. Polycelis nigra, Dendrocoelum lacteum), nebo jen nepohlavní (Dugesia tigrina), nebo pohlavní i nepohlavní (např. Crenobia alpina).

Rozmnožování a vývoj Rhabditophora Pohlavní Většinou hermafrodité s procesem výměny samčích pohlavních buněk mezi dvěma jedinci (pomocí svalnatého penisu). Některé druhy tvoří spermatofory. Při kopulaci jsou jedinci k sobě přivráceni ventrální stranou. Druh Mesostoma ehrenbergii kopuluje zavěšen na slizovém vláknu. Oplozená vajíčka - letní nebo trvalá Tzv. letní v. jsou u některých druhů ukládána do až 3-4 mm velkých chitinosních kokonů, někdy sedících na stopce (např. Dugesia gonocephala). Obsahují obvykle 3 – 15 vajíček a stovky žloutkových buněk (u třídy Neoophora). Mladé ploštěnky se líhnou po několika týdnech a přezimují.

Rozmnožování a vývoj Některé druhy produkují trvalá vajíčka, u kterých je líhnutí prodlouženo a mohou přezimovat, snáší též zmrznutí a vyschnutí. Uvolňují se buď pohlavními vývody nebo až po uhynutí jedince a rozrušení jeho tkání. Vývoj je u sladkovodních druhů přímý.

Rozmnožování a vývoj Nepohlavní rozmnožování architomické a paratomické dělení jedinci vzniklí dělením (zoidi) zůstávají navzájem spojení a dále se dělí, vznikají tak řetězce až 16 jedinců. U mnohých ploštěnek je zachována výrazná schopnost regenerace.

Rozšíření Ploštěnky obývají nejrůznější vodní biotopy: periodické tůně rybníky jezera vody tekoucí od horských bystřin až po nížinné toky brakické vody vody podzemní Jsou citlivými indikátory znečištění.

Platyhelminthes Zástupci CATENULIDA RHABDITOPHORA Macrostomorpha Neoophora Řád: Neorhabdocoela (rovnostřevní) Řád: Tricladida (trojvětevní)

Zástupci CATENULIDA Čeleď: Catenulidae Jednoduchý hltan přechází v rovné váčkovité střevo. Patří do něj drobné sladkovodní druhy. Catenulidae Catenula lemnae (řetěznatka okřehková) žije kosmopoliticky v drobných stojatých vodách. Množí se pouze paratomicky a vytváří tak řetězce zoidů dlouhé až 5 mm. Stenostomum rovněž ze stojatých vod, vytváří paratomií obdobné řetězce. Má také schopnost encystace Čeleď: Dalyellidae Castrella vernalis - uváděna např. z tůní na Pohansku (soutok Moravy a Dyje

Mají jednoduchý hltan a trubicovité střevo. Čeleď: Macrostomidae RHABDITOPHORA Podkmen zahrnuje podstatnou část živočichů označovaných jako “ploštěnky”.Vytvářejí v pokožkových buňkách tyčinkovité inkluze (rhabdoidy). Macrostomorpha Mají jednoduchý hltan a trubicovité střevo. Čeleď: Macrostomidae Zástupci rodu Macrostomum - do 1 - 3 mm, v tůních i v brakické vodě, množí se jen pohlavně. Čeleď: Microstomidae Microstomum lineare (maloústka podlouhlá) je několik milimetrů dlouhá, v tůních a brakické vodě, množí se pouze paratomickým dělením - řetízky zoidů dlouhé až 1,5 cm. Může požírat nezmary, jejichž žahavé buňky projdou bez porušení střevní stěnou, obalí se parenchymatickými buňkami a jsou jako t.zv. kleptoknidy transportovány do pokožky ploštěnky. Zde se při kontaktu aktivují a slouží tak druhotně k lovu kořisti i obraně.

RHABDITOPHORA Neoophora Vajíčka obsahují málo žloutku, proto obklopena vitelocyty (vyživovací buňky. Řád: Neorhabdocoela (rovnostřevní) Hltan rovnostřevných ploštěnek je savý a váčkovitý (pharynx bulbosus), střevo je nevětvené, trubicovité. Mesostoma ehrenbergi (středoústka průhledná) je asi 1,5 cm velká, žije v tůních i periodických, kosmopolit. Dalyellia viridis asi 5 mm velká vřetenovitého tvaru. Je zeleně zbarvená symbiotickými řasami rodu Chlorella, které jsou v jejím mesenchymu. V jarních periodických tůních. .

Řád: Tricladida (trojvětevní) Střevo vytváří tři výrazné větve. Vychlipitelný hltan (pharynx plicatus), umístěný ve středu spodní strany těla, je cylindrického tvaru. V naší fauně se vyskytuje asi 19 druhů sladkovodních trojvětevných ploštěnek Čeleď: Dugesiidae Dugesia gonocephala (ploštěnka potoční) je černošedě zbarvená, na trojúhlé přídi má jeden pár očí. Dorůstá do délky asi 3 cm. Žije v pstruhovém a lipanovém pásmu toků Evropy, v severní Africe a západní Asii.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Dugesiidae Dugesia lugubris (ploštěnka kalužní) zbarvení monotóně tmavé - hnědé až černé, z dorzální i ventrální strany. na trojúhlé přídi má jeden pár očí. Dorůstá do délky asi 3 cm. Žije ve strouhách, tůňkách.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Dugesiidae Dugesia polychroa (ploštěnka říční) zbarvení obvykle odstíny hnědé. Žije v klidnějších úsecích toků i ve vodách stojatých, pod kameny nebo na vegetaci. Preferuje úživnější vody a vyšší teploty.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Dugesiidae Dugesia tigrina (ploštěnka americká) zbarvení - dorsální strana: šedé s hnědými skvrnami, ventrálně světlejší. Introdukovaný druh, žije většinou v umělých biotopech (akvaria, sedimentační nádrže), ale i v řekách.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Dendrocoelidae Dendrocoelum lacteum (ploštěnka mléčná) má na přídi čtyři nevýrazné laloky a 1 pár očí. Tělo je asi 2,5 cm dlouhé, bělavě průsvitné. Hojný druh. Žije v eutrofních vodách, často s Asellus aquaticus - obdobné nároky. Nížinné toky (řeky, potoky, strouhy) Evropy, severní Afriky a Malé Asie.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Dendrocoelidae Dendrocoelum album - periodické tůně jižní Moravy Dendrocoelum mrazeki - v podzemních vodách

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Planariidae Crenobia alpina (ploštěnka horská) šedě zbarvená, na přídi má dva růžkovité smyslové laloky a 1 pár očí. Dorůstá do 1,5 cm. Žije v horských potocích Evropy a Malé Asie. V nižších polohách v pramenech. Stenotermní druh s teplotním optimem 6 - 8oC.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Planariidae Planaria torva (ploštěnka tmavá) na hřbetní straně hnědě až černě zbarvená, na břišní straně světlejší. Dorůstá do 2 cm. Žije v úživnějších, pomalu tekoucích i stojatých vodách, pod kameny nebo na roslinách, preferuje litorál.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Planariidae Polycelis nigra (ploštěnka černá) má zaoblenou příď s mnoha očky v řadě u předního okraje. Je černě (tmavě hnědě) zbarvená na hřbetní i břišní straně. Dorůstá asi do 1 cm. Poměrně hojný druh nižších poloh. Žije v úživnějších, pomalu tekoucích i stojatých vodách, pod kameny nebo na rostlinách.

Řád: Tricladida (trojvětevní) Čeleď: Planariidae Phagocata vitta (ploštěnka útlá) dorůstá max. 12 mm, bíle zbarvená. Žije v podzemních vodách, v pramenech (i v nižších polohách) v chladných potocích a i ve stojatých vodách. Množí se téměř výhradně dělením.