Rozpočtové a daňové právo teoretické a aktuální otázky 23. dubna 2018 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy

Osnova Rozpočtové právo Obecně k rozpočtovému právu Rozpočtová kázeň Rozpočtová odpovědnost Dotační řízení Daňové právo Obecně k daňovému právu Ne bis in idem Kontrolní hlášení Reverse charge Elektronická evidence tržeb DAC 5

1. Obecně k rozpočtovému právu Rozpočtová a fiskální politika Fiskální federalismus Pojem rozpočtového práva

A. Rozpočtová a fiskální politika rozpočtová politika redistribuce veřejných příjmů a alokace veřejných výdajů cíl – vyrovnanost rozpočtu fiskální politika využívání veřejných rozpočtů k ovlivňování makroekonomického vývoje (HDP, inflace, nezaměstnanost) cíl – ekonomická stabilita

B. Fiskální federalismus přiřazení příjmů a výdajů jednotlivým veřejným rozpočtům a vazby veřejných rozpočtů v rámci rozpočtové soustavy

Model fiskálního federalismu v ČR PŘÍJMY VEŘEJNÝ ROZPOČET VÝDAJE Nadnárodní úroveň Rozpočet EU Národní fond Centrální úroveň Státní rozpočet Státní fondy Rozpočty krajů Regionální úroveň Rozpočty RRRS Rozpočty DSO Municipální úroveň Rozpočty obcí

C. Pojem rozpočtového práva podobor finančního práva normy, pravidla a ustanovení upravující soustavu veřejných rozpočtů, obsah veřejných rozpočtů a rozpočtový proces a vztahy vznikající při tvorbě, rozdělování a používání rozpočtových fondů (veřejných rozpočtů) rozpočtové právo v užším smyslu v širším smyslu

2. Rozpočtová kázeň Porušení rozpočtové kázně Odvod za porušení rozpočtové kázně Správa odvodů za porušení rozpočtové kázně Významné soudní rozsudky

A. Porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel (§ 44 a násl.) neoprávněné použití peněžních prostředků neoprávněné zadržení peněžních prostředků porušení povinnosti v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci (zejm. porušení účelu poskytnutí) další podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů (§ 22) neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z místního rozpočtu

B. Odvod za PRK sankční následek porušení rozpočtové kázně cílem je vrácení prostředků do veřejného rozpočtu výše odvodu a její stanovení se rovná výši porušení rozpočtové kázně odvozena procentem od výše dotace nebo výše porušení rozpočtové kázně vznik odvodu penále

C. Správa odvodů za PRK daňový řád působnost k ukládání odvodu problém působnost k ukládání odvodu rozpočtová pravidla rozpočtová pravidla územních rozpočtů promíjení posílení role poskytovatelů dotace

D. Významné soudní rozsudky nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/14 Podle ustanovení § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015, nekontrolovaná a reálně neomezená úvaha poskytovatele postačovala, aby pozastavil na zákonem nijak neomezenou dobu výplatu dotace, k čemuž dostačovalo, že pouze dospěl k domněnce, že došlo k porušení pravidel jejího čerpání. Za takových podmínek vyloučení soudního přezkumu znemožňuje ochranu legitimního očekávání příjemce před případnou svévolí poskytovatele. Princip právní jistoty je třeba vykládat ve spojení se zákazem arbitrárnosti tak, aby možnost uvážení státních orgánů byla omezena procedurami, které zabrání zneužití tohoto volného uvážení, přičemž tou nejlepší prevencí i následnou ochranou proti arbitrárnosti v postupu orgánů veřejné správy je přístup k soudu, který správní uvážení podrobí soudní kontrole. S ohledem na kontext celého zákonného ustanovení je soudní kontrola jedinou ochranou před arbitrárností, kterou umožňuje zákonodárcem otevřený rozsah volného uvážení poskytovatele.

D. Významné soudní rozsudky rozsudek NSS č.j. 6 Afs 270/2015 - 48 Domníval-li se poskytovatel dotace, že došlo k porušení pravidel pro zadání veřejné zakázky, aniž by současně došlo k porušení rozpočtové kázně (peněžní prostředky nebyly vyplaceny), měl dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do 19. 2. 2015 pravomoc rozhodnout s konečnou platností o nevyplacení dotace či její části. Takový úkon poskytovatele je rozhodnutím správního orgánu přezkoumatelným ve správním soudnictví na základě žaloby dle § 65 odst. 1 s. ř. s.

3. Rozpočtová odpovědnost Základní informace Obsah Dluhová brzda Rozpočtové pravidlo pro územní samosprávné celky Národní rozpočtová rada Výbor pro rozpočtové prognózy Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/17

A. Základní informace předloženy tři zákony do PSP přijaty dva zákony ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti (ST 411) zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (ST 412) zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti (ST 413) přijaty dva zákony zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti zákon č. 24/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti absence ústavního zákona

B. Obsah základní principy (§ 2 ZPRO): veřejné instituce (§ 3 ZPRO) stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance veřejné instituce dodržují při výkonu své činnosti pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi veřejné instituce dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí veřejné instituce (§ 3 ZPRO) pravidlo dluhové brzdy (§ 13-16 ZPRO) pravidla pro územní samosprávné celky (§ 17-18 ZPRO) Výbor pro rozpočtové prognózy (§ 19-20 ZPRO) Národní rozpočtová rada (§ 21-33 ZPRO)

C. Dluhová brzda pokud výše dluhu sektoru veřejných institucí překročí 55 % nominálního HDP uplatní se opatření podle § 14 ZPRO vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí pokud výše dluhu sektoru veřejných institucí překročí 60 % nominálního HDP vláda navrhne opatření vedoucí ke snížení této výše dluhu (podle nařízení č. 1467/1997)

D. Rozpočtové pravidlo pro ÚSC překročí-li dluh ÚSC 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 roky musí ÚSC v následujícím roce snížit dluh o 5 % (z rozdílu dluhu a 60 %) nesníží-li = pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní

E. Národní rozpočtová rada § 21 a násl. ZPRO nezávislý odborný orgán, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky činnost hodnotí plnění číselných fiskálních pravidel zjišťuje výši dluhu a vyhlašuje ji sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí vypracovává a předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí 3 členové voleni PSP na 6 let návrh vlády, Senátu a ČNB Úřad NRR

F. Výbor pro rozpočtové prognózy § 19 a 20 ZPRO pravidelně posuzuje markoekonomické prognózy připravené MF veřejné instituce při přípravě rozpočtů a výhledů povinny vycházet z prognóz, které Výbor schválil nejméně 7 členů jmenuje vláda na návrh NRR čestná funkce

G. Nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 6/17 návrh na zrušení opatření pro územní samosprávné celky v rámci dluhové brzdy rozpočtového pravidla pro územní samosprávné celky Ústavní soud návrh zamítl

G. Nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 6/17 Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem, jak vyplývá z článku 101 odst. 4 Ústavy. Zákonné zásahy do práva územních samosprávných celků vlastnit majetek a hospodařit s ním nesmějí toto právo vyprázdnit či fakticky eliminovat a musejí – s ohledem na ústavní základ práva na samosprávu – obstát v testu proporcionality.

4. Dotační řízení Obecně k dotačnímu řízení Stav před novelou rozpočtových pravidel Stav po novele rozpočtových pravidel

A. Obecně k dotačnímu řízení rozpočtová pravidla poskytování dotace nebo návratné finanční výpomoci na základě rozhodnutí (§ 14 a násl. RP) na základě dohody (§ 17 RP) novela rozpočtových pravidel č. 367/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018 rozpočtová pravidla územních rozpočtů na základě veřejnoprávní smlouvy (§ 10a a násl. RPÚR)

B. Stav před novelou RP znění § 14 odst. 4 a 5 RP před novelou: „(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje… (5) Na rozhodnutí podle odstavce 4 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení15) a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.15a)“ rozhodnutí o dotaci pozitivní negativní

C. Stav po novele RP znění § 14 odst. 4 a 5 RP po novele: „(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje… (5) zrušen“ nové § 14g až 14q lex specialis ke správnímu řádu účastník řízení je žadatel není přípustné odvolání, rozklad, obnova řízení, přezkumné řízení

5. Obecně k daňovému právu Daně Vymezení daňového práva Ústavní základ daňového práva Daňové zákony Konstrukční prvky daně

Daně (v širokém smyslu) Jiná obdobná peněžitá plnění A. Daně Daně (v širokém smyslu) Daně (v úzkém smyslu) daně z příjmů daň z přidané hodnoty spotřební daně daň z nemovitých věcí další Poplatky soudní poplatky správní poplatky místní poplatky poplatky sui generis Jiná obdobná peněžitá plnění cla odvody veřejná pojistná příspěvky

A. Daně teoretická definice daně v širším smyslu nenávratné, nedobrovolné, neekvivalentní či ekvivalentní a nesankční peněžité plnění ukládané na základě zákona spravované státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu, které je veřejným příjmem veřejných rozpočtů, a to příjmem neúčelovým či účelovým a zpravidla řádným, pravidelným a plánovaným

A. Daně Daň (v užším smyslu) Poplatek nenávratné nedobrovolné neekvivalentní ekvivalentní nesankční peněžité plnění ukládané na základě zákona spravované státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu veřejný příjem veřejných rozpočtů zpravidla neúčelový zpravidla účelový zpravidla řádný zpravidla pravidelný zpravidla plánovaný

B. Vymezení daňového práva daňové právo / poplatkové právo / celní právo / berní právo / právo povinných peněžitých plnění / právo daňových příjmů veřejných rozpočtů vymezení v užším smyslu soubor právních pravidel upravujících příjmy veřejných rozpočtů označené jako daně (formální pojetí) vymezení v širším smyslu soubor právních pravidel upravujících daňové příjmy veřejných rozpočtů, tj. daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění

C. Ústavní základ daňového práva daň jako omezení vlastnického práva čl. 11 odst. 5 Listiny „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“ in dubio (pro) mitius/in dubio pro libertate daň jako příspěvek na chod věcí veřejných

D. Daňové zákony Obecný zákon Zvláštní zákony Daňový řád daňové zákony (v užším smyslu) poplatkové zákony a zákony upravující poplatky zákony upravující jiná obdobná peněžitá plnění zákony upravující mezinárodní spolupráci a mezinárodní pomoc kompetenční zákony

E. Konstrukční prvky daně základní subjekt předmět základ sazba výpočet období rozpočtové určení ostatní osvobození další

6. Ne bis in idem Penále podle daňového řádu Rozsudek NSS (listopad 2015) Rozsudek ESLP (listopad 2016) Rozsudek NS (leden 2017) Rozsudek SD EU (březen 2018)

A. Penále podle daňového řádu sankce za nesprávné podání daňového tvrzení, v důsledku něhož je doměřena daň penále vzniká ex lege při naplnění zákonem stanovených předpokladů správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále do novely č. 170/2017 Sb. v rámci dodatečného platebního výměru po novele č. 170/2017 Sb. platebním výměrem

B. Rozsudek NSS (listopad 2015) č. j. 4 Afs 210/2014-57 ze dne 24. listopadu 2015 Penále podle § 37b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010, a § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, má povahu trestu; je na ně třeba aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

C. Rozsudek ESLP (listopad 2016) Rozsudek velkého senátu ze dne 15. listopadu 2016 ve věcech č. 24130/11 a 29758/11 – A a B proti Norsku Nedošlo však k opakování řízení zakázanému článkem 4 Protokolu č. 7, protože (i) každé z řízení sledovalo odlišný účel (cílem daňového penále je především přimět poplatníky k řádnému splnění povinnosti předložit úplné a správné informace k vyměření daně, zatímco trestní stíhání sleduje též represivní cíl), (ii) stěžovatelé mohli předvídat vedení kombinovaného správního a trestního řízení, tato (iii) řízení byla vedena víceméně souběžně (přičemž časovou spojitost u druhého stěžovatele nenarušil ani odstup devíti měsíců od právní moci daňového rozhodnutí a trestního rozsudku), byla (iv) vzájemně provázána využitím získaných důkazů a (v) sankce uložená v trestním řízení zohlednila předchozí daňové penále.

D. Rozsudek NS (leden 2017) č. j. 15 Tdo 832/2016-126 ze dne 4. ledna 2017 Skutkové i právní okolnosti dovolují proto vyslovit závěr, že obviněný rozhodně neutrpěl nepřiměřenou újmu nebo nespravedlivost jako výsledek celistvé právní odezvy na jeho nepřiznání skutečného příjmu a zkrácení daně. Jinými slovy, třebaže byly uloženy různé sankce dvěma různými orgány v různých řízeních, přesto mezi nimi existovala dostatečně úzká věcná a časová souvislost (přes shora zmíněné výhrady), aby na ně bylo nahlíženo jako na součást celistvého systému sankcí, který komplexně vystihuje povahu jednání obviněného L. P. a nepředstavuje pro něj nepředvídané a neúnosné břemeno. Byla-li by uložena jen jedna z těchto sankcí v daňovém řízení, nešlo by o adekvátní reakci za porušení daňového předpisu, které současně představuje čin společensky škodlivý do takové míry, že je třeba uplatnit trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené, byť právě s ohledem na konkrétní okolnosti tohoto posuzovaného případu (zejména zaplacení doměřené daně i penále, délku řízení a průtahy v něm) upuštěním od uložení souhrnného trestu.

D. Rozsudek NS (leden 2017) V daných souvislostech je proto třeba z těchto podrobně uvedených důvodů uzavřít, že k porušení zásady ne bis in idem a čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě nedošlo, v důsledku čehož nebyly ani dány podmínky pro zastavení trestního stíhání obviněného z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. Z toho také vyplývá, že trestní stíhání obviněného pro popsaný skutek nebylo podle zákona nepřípustné a není dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř.

E. Rozsudek SD EU (březen 2018) rozsudek ve věci C-524/15, Menci a ve věci C-537/16, Garlsson Real Estate a další ze dne 20. března 2018 může existovat kumulace mezi „trestními stíháními/sankcemi“ a „správními stíháními/sankcemi trestní povahy“ za stejné skutky k tíži téže osoby vnitrostátní právní úprava povolující kumulaci stíhání a sankcí trestní povahy musí: sledovat cíl obecného zájmu, který může odůvodnit takovou kumulaci stíhání a sankcí, přičemž tato stíhání a sankce musejí mít komplementární cíle; stanovit jasná a přesná pravidla umožňující jednotlivci předvídat, které úkony a opomenutí mohou být předmětem takové kumulace stíhání a sankcí; zajistit, aby řízení byla mezi sebou vzájemně koordinována s cílem snížit na přísně nezbytné minimum dodatečnou zátěž, kterou souběh řízení pro dotyčné osoby přináší, a zajistit, aby přísnost souhrnu uložených sankcí byla omezena na to, co je přísně nezbytné vzhledem k závažnosti dotyčného protiprávního jednání.

7. Kontrolní hlášení Právní úprava Důvody napadení u Ústavního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu

A. Právní úprava § 101c až 101i zákona o DPH povinnost plátce měsíčně podat kontrolní hlášení uskutečnění či přijetí zdanitelného plnění pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně pokuta za nepodání diferenciace (1 000 až 500 000 Kč)

B. Důvody napadení u ÚS právní úprava napadena u Ústavního soudu skupina senátorů argumenty porušení ochrany soukromí (čl. 10 odst. 3 Listiny) nedůvodné zatížení malých stejně jako velkých plátců obsah kontrolního hlášení je určován formulářem správce daně protiústavnost sankcí vznikajících ze zákona

C. Rozhodnutí Ústavního soudu nález sp. zn. Pl. ÚS 32/15 dne 6. prosince 2016 (40/2017 Sb.) návrh zamítnut právo na soukromí test proporcionality (3 kritéria) posouzení způsobilosti naplnění účelu posouzení potřebnosti (nejšetrnější prostředek) posouzení přiměřenosti (porovnání pozitiv a negativ)

C. Rozhodnutí Ústavního soudu zrušení § 101d odst. 1 zákona o DPH dnem 31. prosince 2017 povinnost uvádět v kontrolním hlášení předepsané údaje reakce – novela č. 371/2017 Sb. zrušení § 101g odst. 5 zákona o DPH dnem vyhlášení (15. února 2017) Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

8. Reverse charge Reverse charge (tuzemský) Reverse charge de lege lata Reverse charge de lege ferenda

A. Reverse charge (tuzemský) uskutečněné zdanitelné plnění/ přijaté plnění uskutečněné/přijaté zdanitelné plnění dodavatel plátce zákazník cena bez DPH cena vč. DPH DPH na výstupu DPH na výstupu DPH na vstupu správce daně

B. Reverse charge de lege lata = režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a a násl. ZDPH) trvalé použití režimu dodání zlata, dodání zboží v příloze č. 5, poskytnutí stavebních nebo montážních prací od 1. ledna 2016 dodání nemovité věci (§ 56 odst. 5 ZDPH) dočasné použití režimu dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 (§ 92f ZDPH) stanoví-li vláda nařízením mechanismus rychlé reakce (§ 92g ZDPH) potvrzení Evropské komise a nařízení vlády maximálně 9 měsíců

B. Reverse charge de lege lata nařízení vlády č. 361/2014 Sb. vydáno na základě § 92f ZDPH povolenky na emise skleníkových plynů dodání certifikátů elektřiny a dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi (tomu, kdo je dále prodává) – od 1. února 2016 poskytnutí služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje těchto služeb – od 1. října 2016 dodání vybraného zboží, pokud základ daně veškerého dodávaného vybraného zboží přesáhne 100 000 Kč mobilní telefony, integrované obvody a zařízení s těmito obvody, herní konzole, tablety a laptopy, obiloviny a technické plodiny, surové či polozpracované kovy (výjimky)

C. Reverse charge de lege ferenda návrh Komise ze dne 21. prosince 2016 novela směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dočasné používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání zboží a poskytnutí služeb nad určitou prahovou hodnotu

C. Reverse charge de lege ferenda obsah nový čl. 199c směrnice omezeno do 30. června 2022 na všechna dodání zboží a poskytnutí služby přesahující limit 10 000 EUR na fakturu podmínky stát má výpadek příjmů z DPH vyjádřený jako procentní podíl celkové daňové povinnosti k DPH nejméně 5 procentních bodů nad mediánem výpadku příjmů z DPH v EU stát má podíl kolotočových podvodů na jeho celkovém výpadku příjmů z DPH činí více než 25 % stát stanoví, že jiná kontrolní opatření nejsou pro boj proti kolotočovým podvodům na jeho území dostatečná

9. Elektronická evidence tržeb Obecně k evidenci tržeb Obecně k rozhodnutí Ústavního soudu Závěry Ústavního soudu

A. Obecně k evidenci tržeb zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb zákon změnový zákon č. 113/2016 Sb. subjekty evidence tržeb poplatníci daní z příjmů fyzických a právnických osob předmět evidence tržeb = evidované tržby formální náležitosti – hotovost a obdobné formy materiální znak – rozhodný příjem 4 fáze náběhu evidence tržeb 1. prosince 2016, 1. března 2017 1. března 2018, 1. června 2018

B. Obecně k rozhodnutí Ústavního soudu nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/16 vydán dne 12. prosince 2017 výrok zrušení určitých ustanovení zákona uplynutím dne 28. února 2018 zrušení určitých ustanovení uplynutím dne 31. prosince 2018 zrušení nařízení vlády č. 367/2017 Sb. uplynutím dne 31. prosince 2018 ve zbývající části návrh zamítnut

C. Závěry Ústavního soudu Legislativní proces Podpis předsedy Poslanecké sněmovny Rozpor evidence tržeb s právem podnikat Synergický efekt mezi evidencí tržeb a kontrolním hlášením Rozpor evidence tržeb s právem na ochranu soukromí Ochrana soukromí a karetní transakce Ochrana soukromí a daňové identifikační číslo Výhrada zákona pro ukládání daňových povinností Spuštění třetí a čtvrté fáze evidence tržeb

I. Legislativní proces nestandardní ukončení rozpravy ve 3. čtení závěr ÚS - při přijímání zákona byl porušen zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

II. Podpis předsedy PS zákon nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale její místopředsedkyní závěr ÚS - zastoupení předsedy je možné a obvyklé

III. Rozpor ET s právem podnikat ÚS provedl test rozumnosti 1. a 2. krok – zavedení elektronické evidence tržeb smysl a podstatu práva podnikat neporušuje 3. krok – cílem je narovnání podnikatelského prostředí, efektivnější správa daní 4. krok – zákonný prostředek použitý k dosažení cíle je rozumný odlišné stanovisko skupiny soudců požadují test proporcionality zdanění má pro úspěšné fungování společnosti druhotný význam menší daňový výnos od podnikatelů nevadí

IV. Synergie kontrolního hlášení a ET kontrolní hlášení samo o sobě v testu ústavnosti obstálo nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 32/15 závěr ÚS – kontrolní hlášení spolu s evidencí tržeb nemá rdousící efekt na podnikání

V. Rozpor ET s právem na ochr. soukromí ÚS provedl test proporcionality 1. krok – test vhodnosti – evidence je schopna dosáhnout stanoveného cíle 2. krok – při pluralitě možných (a stejně efektivních) řešení je evidence tržeb nejšetrnější k právu na ochranu soukromí 3. krok – poměření narušení soukromí a zlepšení výběru daní a efektivity správy daní

VI. Ochrana soukromí a karetní transakce platby uskutečněné bezhotovostním převodem, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce (typicky karetní transakce) závěr ÚS karetní transakce neobstojí v 3. kroku testu proporcionality transakce jsou dohledatelné podle § 57 daňového řádu není silný zájem státu na jejich plošné evidenci zrušení § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb

VII. Ochrana soukromí a DIČ na účtence DIČ poplatníka fyzické osoby = CZ + rodné číslo právnické osoby = CZ + identifikační číslo závěr ÚS zrušení povinnosti uvádět na účtence DIČ uvádění rodného čísla neobstojí v druhém kroku testu proporcionality (existují jiné identifikátory)

VIII. Výhrada zákona 3 zmocňovací ustanovení pro vládu stanovit výjimky z evidence tržeb závěr ÚS příliš obecné podmínky pro vydání nařízení vlády porušení principu rovnosti a zákazu diskriminace zrušení zmocňovacích ustanovení a podle nich vydaného nařízení vlády č. 376/2017 Sb.

IX. Spuštění 3. a 4. fáze ET 3. fáze měla být spuštěna 1. března 2018 4. fáze měla být spuštěna 1. června 2018 rozhodnutí ÚS nad rámec návrhu odchýlení se od rozhodovací praxe (neodůvodněno) závěr ÚS nedostatečné zvážení dopadů na povinné subjekty

10. DAC 5 Směrnice DAC 5 Novela daňového řádu a souvisejících zákonů (ST 47)

A. Směrnice DAC 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz implementační lhůta 31. prosince 2017

A. Směrnice DAC 5 Článek 1 V článku 22 směrnice 2011/16/EU se vkládá nový odstavec, který zní: 1a. Pro účely provádění a vymáhání právních předpisů členských států, jimiž se provádí tato směrnice, a pro zajištění fungování správní spolupráce, již tato směrnice zavádí, poskytnou členské státy daňovým orgánům ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím uvedeným v článcích 13, 30, 31 a 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849.

B. Novela DŘ a souvisejících zákonů (1) Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to i v případě, že se jedná o osobu podle § 57, je povinna na vyžádání správce daně poskytnout tyto údaje nebo dokumenty30): údaje získané při provádění identifikace klienta, údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm. a) až c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, údaje o způsobu získávání údajů podle písmen a) a b), dokumenty získané při provádění identifikace a kontroly klienta obsahující údaje podle písmen a) a b). (2) Pokud je povinnou osobou podle odstavce 1 advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor, může vyžádat údaje a dokumenty podle odstavce 1 pouze ústřední kontaktní orgán podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, a to pouze za účelem výkonu mezinárodní spolupráce při správě daní. Ustanovení § 26 odst. 1 a 2 a § 27 odst. 1, 2 a 4 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se použijí obdobně. Čl. II Přechodné ustanovení Povinnost advokáta, notáře, daňového poradce, soudního exekutora a auditora poskytnout správci daně údaje a dokumenty podle § 57a zákona č. 280/2009 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje pouze na údaje a dokumenty, které advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor získal ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

e-mail: bohac@prf.cuni.cz web: www.radimbohac.cz tel.: +420221005530 23. dubna 2018 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy