Řízení živočišného organismu Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Řízení živočišného organismu Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond

Obecný pohled na řízení jedna ze základních vlastností života regulace na úrovni molekul, buněk i celého organismu u jednobuněčných regulace dějů uvnitř buňky, koordinace aktivity enzymů, buněčných organel … u mnohobuněčných navíc komunikace buněk, vzájemná kontrola, regulace a koordinace aktivity buněk nebo jejich skupin poruchy v řízení vedou k poškození nebo smrti organismu

Řízení u živočichů Co je řízeno: růst a vývoj organismu, diferenciace buněk metabolismus reakce na podněty vnějšího prostředí pohyb rytmy (aktivita/klid, denní, roční a jiné rytmy) zajištění obrany a celistvosti organismu (poranění, infekce, nádory …) chování

Základní schéma řízení Rozpoznání a příjem vstupní informace (podnětu) Transport informace do centra Zpracování v centru, vytvoření odpovědi Transport výstupní informace z centra Odpověď Stejný princip na úrovni buňky i organismu Vstupním podnětem může být jak informace z vnějšího prostředí, tak i podnět z vnitřního prostředí buňky, organismu nebo „samovolná“ aktivita řídícího systému.

Varianty řízení Látkové Nervové univerzální, u všech organismů chemické signály mezi buňkami hormony neurohormony Nervové jen u mnohobuněčných živočichů základem nervová buňka – neuron (buňka specializovaná na příjem, zpracování a předávání signálů) různé typy nervových soustav

Srovnání látkového a nervového řízení Látkové řízení Nervové řízení pomalejší přenos signálu, dlouhodobější (sekundy – hodiny) rychlejší přenos signálu, okamžitý (milisekundy) hormon transportován tělními tekutinami k cílovému orgánu transport signálu po nervových vláknech (dendritech a axonech) na cílovém orgánu receptory specifické pro daný hormon (na membráně nebo uvnitř buňky) nervová vlákna vedou přímo do cílového orgánu společná vlastnost: chemická komunikace mezi buňkami hormon: (tkáňová nebo žlázová) buňka  buňka neurohormon: neuron  buňka mediátor (neurotransmitter): neuron  neuron

Uspořádání nervové soustavy difúzní (rozptýlená) nervová soustava – síť nervových buněk, u pokročilejších forem se nervová soustava částečně centralizuje (vzniká např. nervový prstenec kolem těla nebo uzliny na bázi chapadel medúzy) – žahavci nervová soustava ploštěnců obvykle tvořena párem nervových pruhů které vedou podélně tělem a z nichž vybíhají příčné nervy do těla nervová soustava hlístic – podélné pruhy doplněné kruhovitými prstenci na začátku a na konci těla

Uspořádání nervové soustavy žebříčková nervová soustava – dvě podélné řady ganglií (nervových uzlin) propojené podélnými (konektivy) a příčnými (komisury) spojkami, kroužkovci, členovci, v modifikované formě i měkkýši časté různé modifikace – splývání nebo zmenšení počtu ganglií, přiblížení konektiv a spojení páru ganglií do jednoho, … trubicovitá nervová soustava obvykle tvořena nervovou trubicí na hřbetní straně těla, u obratlovců se diferencuje na mozek a míchu - strunatci

Trendy ve vývoji nervové soustavy Trendy ve vývoji nervových soustav, které se vyvíjely u různých skupin nezávisle na sobě, lze pozorovat např. u měkkýšů, členovců, strunatců Centralizace: zhušťování nervové tkáně do větších celků (ganglií), zmenšování počtu ganglií a zvětšování jejich velikosti, vznik mozku. Cefalizace: soustředění většího objemu nervové tkáně do hlavy (souvisí s orientovaným pohybem a umístěním smyslových orgánů) Vznik hierarchie: vytvoření nadřazených a podřízených nervových center, vyšší efektivnost řízení (např. nadřazenost koncového mozku savců)

Nervová soustava nezmara

Nervová soustava ploštěnky

Nervová soustava hlístice

Nervová soustava žížaly

Nervová soustava měkkýšů A – obecné schéma B – plž C – mlž B C A

Nervová soustava korýšů A – žábronožka B – rak C – krab

A B Nervová soustava hmyzu A – moucha B – včela

Nervová soustava kopinatce

Stavba mozku obratlovců

Použité zdroje a literatura ROSYPAL, Stanislav a kol.: Fylogeneze, systém a biologie organismů. 1. vyd., Praha: SPN 1992 KUBIŠTA, Václav: Fyziologie živočichů. 1. vyd., Praha: SPN 1978 Internetové zdroje obrázků: http://cas.bellarmine.edu/tietjen/images/cephalochordates.htm http://ykonline.yksd.com/distanceedcourses/Courses/Biology/lessons/SecondQuarterLessons/Chapter6/6-4.html http://people.eku.edu/schusterg/bio141/POWERPOINT%20NOTES/Annelids_files/frame.htm http://sidis.net/mpchap3.htm http://shells.tricity.wsu.edu/ArcherdShellCollection/ShellClass.html http://jscienceclass.blogspot.com/ http://www.answers.com/topic/mollusca http://cas.bellarmine.edu/tietjen/images/annelids.htm http://biodidac.bio.uottawa.ca http://sharon-taxonomy2009-p2.wikispaces.com/Nematoda

Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Vít Růžička Předmět: Mozek, komunikace, chování Datum: 28. 3. 2011 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond