Evropa v 9. – 11. století Vznik raných států

Kyjevská Rus 9. st. – Novgorodské knížectví – Rurik (Varjag) 10. – 12. stol. - Oleg Rurik vliv byzantské kultury, cyrilice - azbuka kníže Vladimír přijal křest z Byzance – 988 (obrázek) 12. st. rozpad po smrti Vladimira Monomacha 1125 13. st.- boje s Tatary, Polovci, Mongoly 1240 - dobyt Kyjev říše Zlatá horda (chán Bátú)

Anglie ústup původního keltského obyv. (Britů) invazi germánských Anglosasů do Walesu, Skotska, Irska v části Anglie Dánové útoky Normanů Alfréd Veliký 871 – 900 sjednocení anglosaských kmenů obranný systém, loďstvo správní, církevní reforma podpora vzdělanosti, lit. v národním jazyce (Winchester) 1066 bitva u Hastings - normanský vévoda Vilém (Dobyvatel) porazil Anglosasy – nový vládce, novou spol. elitou francouzští baroni začíná proces vzniku angličtiny (směs francouzštiny, anglosaštiny i latiny) a anglického národa

Francie 10. st. - rozpad západofranské říše na samostatná vévodství - roztříštěnost, velké množství lén vévoda Hugo Kapet („Pláštík“) ovládl území mezi Loirou a Seinou s městem Paříž zakladatel rodu Kapetovců (přímo vládli do 14. st., vedlejší větve až do 1848) postupné sjednocování a centralizace země Vznik: polský (Piastovci), uherský (Arpádovci) a český (Přemyslovci) stát

Zrod Svaté říše římské Německá říše vznikla z východofranské říše r. 962 Ota I. (Saský) obnovil funkci císařského titulu a přijal od papeže císařskou korunu

Svatá říše římská - nadnárodní útvar, jemuž vládl římský císař Postupně území dnešního Německa, severní Itálie, Rakouska, Švýcarska, Belgie, Lichtenštejnska, Nizozemí, Lucemburska, českých zemí a části Francie Císařové se pokládali za nejvyšší představitele světské moci v křesťanském světě.

Svatá říše římská

postavení římského císaře slabé (nedostatek vojenských a hospodářských sil k ovládnutí Evropy) jejich vládu uznávaly především německé oblasti - proto titul římsko - německý císař císař, resp. německý král - titul volený, nikoli dědičný (často vybrán úmyslně slabý uchazeč) korunovace v Cáchách, pak tzv. římská jízda = korunovace v Římě (v chrámu sv. Petra)

Velké schizma – spory uvnitř církve 1054 – náboženský rozkol rozdělení na západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církev Od 12. stol. – „císař svaté říše římské národa německého“ Zápas o investituru – 11. stol. – boj o moc mezi světskou mocí (císař)- a církevní (papež) Formálně spor o právo dosazovat církevní hodnostáře Boj skončil r. 1122 konkordátem (tj. smlouva mezi světskou a církevní mocí) wormským - církev prosadila svoje právo dosazovat biskupy a opaty

Byzantská říše Justinián I. (527 – 565) Zachování tradic a kultury antiky Křesťanství Řečtina Centralizovaný stát (Konstantinopol), profesionální armáda Dálkový obchod s Orientem Justinián I. (527 – 565) snaha o obnovu římské říše v původním rozsahu nákladné války, boje s Germány, Slovany, Araby, Avary, Peršany

zánik říše Po počátečních úspěších povstání (vysoké daně) ztráta územních zisků Občanský zákoník – návaznost na římské právo caesaropapismus - císař hlavou světskou i náboženskou Kultura důraz na vzdělání (tradice antiky) výtvarné umění – kupolovitá architektura - mozaiky, ikony šíření křesťanství do východní Evropy 1453 – Konstantinopol dobyta Turky zánik říše