Mikro-organismy v lidských sídlech
PŘÍŠTÍ HODINU referát: TASEMNICE
viry, prvoci a houby v lidských sídlech
viry Virus (= latinsky zlá síla) je tzv. nebuněčný organismus nacházející se na hranici mezi živým a neživým. Viry nejsou schopny samostatné existence bez hostitelské buňky, přesněji nejsou schopny se bez hostitelské buňky rozmnožovat. Buňka slouží viru jako továrna pro vznik nových virů. Po splnění této role dochází ke zničení buňky a nové viry se šíří dál. Viry způsobují velké množství infekčních chorob. Mezi nejvýznamnější virová onemocnění člověka patří chřipka, nachlazení, rýma, opary, zarděnky, spalničky, příušnice, virový zánět jater – lidově „žloutenka“, vzteklina, AIDS, neštovice – pravé i plané a klíšťová encefalitida. Proti některým z těchto onemocnění existuje účinná vakcína. Objevem světového významu je i lék Viread, který je velmi účinný proti viru HIV, a který byl objeven dr. Antonínem Holým v ústavu Akademie věd ČR. Žádné virové onemocnění nelze léčit antibiotiky.
Vir HIV Virus oparu
houby
Plísně Termín plíseň představuje označení pro skupinu hub, které pokrývají podklad jemným podhoubím. Plísně jsou většinou rozkladači, mohou být užitečné i škodlivé. Škodí tím, že způsobují mykózy- plísňová onemocnění lidí i zvířat, tvoří jedovaté látky, rozkládají potraviny, kazí dřevo, kůži, papír, textilie aj.. Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu (tzv. sýrové plísně). Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který vytváří známá antibiotika penicilin. Za objev penicilinu dostal Alexander Fleming a jeho spolupracovníci roku 1945 Nobelovu cenu. Mykózy - kožní plísně mohou být na různých místech těla, včetně vlasů, ale nejčastěji se objevují mezi prsty na noze. Kůže se loupe a občas i popraská. Zasažené místo nepříjemně svědí, ale také bolí. Plísním se daří tam, kde je vlhko a teplo. Proto často trápí sportovce nebo lidi, kteří nosí uzavřenou sportovní obuv. Místa, kde hrozí infekce plísněmi, jsou společné umývárny, okolí bazénů, šatny, sauny nebo hotelové koberce.
Plíseň na zdi Nehtová plíseň
Plíseň na potravinách
Ušlechtilé plísně na potravinách
Plíseň hlavičková (pod mikroskopem)
Kvasinky Kvasinky jsou mikroskopické jednobuněčné houby. Kvasinky jsou hojně využívány v potravinářství, například při výrobě vína, piva nebo chleba. Jsou ale mezi nimi i původci nemocí. Mezi patogenní druhy kvasinek patří zejména zástupci rodů Candida, které vyvolávají různá onemocnění kůže a sliznic, např. v močové trubici, v pochvě či svým přemnožením způsobují výskyt lupů ve vlasech.
Kvasinky
prvoci
Spavá nemoc Spavá nemoc je onemocnění vyvolané prvokem trypanozomou a přenášené mouchou tse-tse. Nemoc je rozšířená v rozsáhlé oblasti subsaharské Afriky, každý rok jí onemocnění zhruba 500 000 lidí a 40 000 z nich zemře. První příznaky připomínají chřipku, následují potíže s krevním oběhem a vylučovací soustavou. V závěrečném stádiu dochází k halucinacím, výbuchům zuřivosti a totálnímu rozhození spánkového cyklu. V závislosti na formě nemoci ústí tento stav buďto do relativně rychlé smrti, nebo v postupnou prohlubující chorobnou spavost.
Původce spavé nemoci Přenašeč spavé nemoci trypanozóma spavičná Přenašeč spavé nemoci
Malárie Malárií ročně onemocní asi 500 milionů lidí a více než milion jich nemoci podlehne, z toho 90% v tropické a subsaharské Africe. Malárie je způsobena prvokem zimničkou, jejich přenašečem na člověka je komár (moskyt). Za objev původce malárie získal francouzský lékař Charles Laveran v roce 1907 Nobelovu cenu. Příznaky malárie jsou: horečka, tiky, bolest kloubů, zvracení a křeče. Důležitá je prevence – některé země Afriky dodnes likvidují komáry přípravkem k hubení hmyzu - DDT, což má ale katastrofální dopady na životní prostředí. Za nejúčinnější způsob boje proti malárii je považováno rozšíření moskytiér – sítí nad lůžkem, které chrání spící lidi před komáry. Zásadní je také včasné rozpoznání nemoci a okamžitá léčba.
Původce malárie Přenašeč malárie prvok zimnička Přenašeč malárie
VIRY, PRVOCI A HOUBY Viry – nebuněčné, množí se jen v buňkách napadených organismů původci nemocí např. rýmy, chřipky, žloutenky, AIDS Prvoci – jednobuněční, ale složití původci např. malárie (přenos – komár), spavé nemoci – (přenos- moucha tse-tse) zejména v tropické Africe Houby – plísně a kvasinky parazitují např. na kůži, způsobují nemoci některé plísně – na potravinách: ušlechtilé plísně – přidáváme je záměrně (hermelín, uherák) nechtěné – často rakovinotvorné potraviny s touto plísní nejíme!
Závěr: Čím se liší viry od všech ostatních organismů? Které nemoci mohou viry způsobit (aspoň 3 příklady)? Uveď dvě důležité vlastnosti prvoků. Které nemoci mohou prvoci způsobit? Jak nejčastěji dochází k nákaze těmito nemocemi a kde se nejčastěji vyskytují? Které houby mohou způsobovat nemoci? Které orgány nejčastěji napadají? V jakých jiných případech se mnohobuněčné houby v blízkosti lidí vyskytují?