Cesta k Mnichovu 1933 - 1938

1933 – nástup Hitlera k moci 1933-Německo vystoupilo ze Společnosti národů (dále SN) 1935 -Německo připojilo Sársko a vyhlásilo všeobecnou brannou povinnost 1936- Německo remilitarizovalo Porýní = porušení versaillské mírové smlouvy= Hitler „hodil Evropě rukavici“ 1936- vnik fašistického spojenectví Osa Berlín- Řím Ani SN ani Británie či Francie nezasáhly

Československo se stane obětí 1) Hitlerova požadavku na „životní prostor“ 2) usmiřovací politiky (appeasement) Británie a Francie (zjm. Francie nechce konfrontaci s N. po traumatu 1. svět.války) Útočný plán proti Československu- Fall Grün- předpokládal, že ČS bude mezinárodně osamoceno a jako záminka poslouží německá menšina (3 miliony, převážně v pohraničních oblastech), která bude klást vládě nesplnitelné požadavky Cíl: včlenit české země do Německé říše a poněmčit je (vypuzením nebo likvidací obyvatelstva)

Selhaly zahraničně politické záruky bezpečnosti ČS: Spojenecká smlouva se Sovětským svazem o vzájemné pomoci 1935, podmíněná pomocí poskytnutou Francií

Sudetoněmecké hnutí se aktivizovalo po nástupu Hitlera k moci 1933 a v důsledku sociálního dopadu hospodářské krize na průmysl v pohraničí 1935- SdP (Sudetendeutsche Partei)- nacionalistický program V čele Konrad Henlein (vůdce německé tělovýchovné organizace) Květen 1935 – volby do Národního shromáždění- SdP získala nejvíce hlasů (15,2%), 2/3 němec.voličů Konrad Henlein

SdP oficiálně vyžadovala autonomii pro německy hovořící pohraničí. Ve skutečnosti vedla tajná jednání s Německem s cílem rozbít ČS a začlenit jeho území do říše.

Hnutí na obranu republiky 1938 Petiční akce „Věrni zůstaneme“ 21. května- částečná mobilizace Neklid v pohraničních oblastech Jednání s Henleinem Sudetoněmecká otázka se z původně vnitrostátního problému stala mezinárodní krizí, otázkou války a míru

Appeasement (politika usmiřování) Západní mocnosti chtěly zabránit válce za každou cenu= vyvolávaly tlak na čs. vládu, aby vyhověla požadavkům sudetských Němců Srpen 1938 britská vláda vyslala do ČS „nezávislou“ misi (vedenou lordem Runcimanem), která měla jednat s Němci(ve skutečnosti vyvíjet tlak na vládu)

Lord Runciman potvrdil, že Hitlerovy požadavky jsou v zásadě oprávněné Prezident Beneš nabídl SdP splnění autonomistických požadavků SdP na pokyn Hitlera nabídku nepřijala a přerušila jednání Září – nepokoje v pohraničí (útoky na státní instituce) Vyhlášení výjimečného stavu v pohraničí Vedení SdP uprchlo do Německa 14.září- Henlein:požadavek odstoupení pohraničních oblastí Německu (sám uprchl)- stanné právo v 9 okresech, teror

„Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně!“ Na Slovensku zesiluje separatistické hnutí- ľudová strana- 21. září- demonstrace v Praze na Hradě 22. září- demonstrace před parlamentem a generální stávka „Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně!“

Tlak UK a Francie na čs.vládu zesílil: 19.září- ultimativní nóta žádající odstoupit oblasti s více než 50% německého obyvatelstva. K Hitlerovým požadavkům se připojilo i Polsko a Maďarsko (územní nároky) Mohutné všelidové hnutí žádající neustoupit Demise vlády Nová vláda- gen.J.Syrový

23.září- všeobecná mobilizace- probíhala v duchu celonárodního nadšení

Jak byla republika připravena k obraně? 1,5 milionu vojáků moderní, ale nedokončená opevnění (dokončeno 9 982 malých a 267 velkých pevností, ale chyběly palebné kopule, radiotelegrafická a protiletecká výzbroj ), nechráněná hranice s Rakouskem 1 600 letadel, zastaralé typy Stavba opevnění, modernizace výzbroje, vytvoření rezerv střeliva a pohonných hmot by byly zakončeny v polovině 40. let Spojenec Francie- příliš vzdálená, strategicky nefunkční spojenectví Poměr německé a čs. armády 4:1

Mnichovská dohoda–29.září Představitelé čtyř mocností: Hitler, Musssolini, Daladier (Francie), Chamberlain (UK)- podepsali, bez účasti Československa) dohodu o odstoupení pohraničí českých zemí Německu Čs. diplomatům to bylo v noci ohlášeno v hotelovém pokoji

30. září čs. vláda ultimatum přijala E. Beneš „Mnichov“- dosud nesjednocená interpretace: Kapitulantství a následné zlomení morálky národa nebo rozumný přístup? Selhala mezinárodní smlouva s Francií Československo by vedlo izolovaný boj proti Německu, Polsku a Maďarsku „Vynucené přijetí diktátu pro okamžik znamená zachránit co možná nejvíce…připravit se na boj příští za lepších podmínek, než kdybychom padli nyní hned a sami.“

Druhá republika 30.9.1938- 15.3.1939 Přijetí mnichovské dohody bylo z hlediska čs.ústavního práva neplatné (parlament neschválil) 1. října překročila německá Wehrmacht hranice a do 10 dnů obsadila odstoupená území Poláci obsadili Těšínsko, Maďaři jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus

Čeští uprchlíci ze Sudet

nové hranice Česko-Slovenska Prakticky vyloučily samostatnou politiku a účinnou obranu, zpřetrhaly hlavní dopravní tepny Rozloha se zmenšila o 30%, počet obyvatel o 1/3 450 000 českých uprchlíků do vnitrozemí Pocity zklamání, beznaděje, hledání viníků, kritika demokratického systému Růst českého nacionalismu, antisemitismu, antidemokratismu 5.10. rezignoval E. Beneš, emigroval do UK Nový prezident- dr. Emil Hácha (30.11.) Slovensko a Podkarpatská Rus vyhlásily autonomii

Rozbití Česko-Slovenska 14. března- vyhlášení samostatného Slovenského státu (jednání Hitlera s bývalým slovenským premiérem J. Tisem) Obsazení Podkarpatské Rusi Maďarskem 15. března okupace Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava