Proces konstituování korporace Korporace není, probíhají úvahy o účelu a příprava podnikatelského záměru Příprava zřizovacích procesů Založení korporace Korporace je založena, probíhají postupy nutné pro její zápis do obchodního rejstříku. Korporace ještě nevznikla. Splnění vkladové povinnosti Získání podnikatelského oprávnění Návrh na zápis do obchodního rejstříku Korporace vznikla, nabyla právní osobnosti. Zápis do obchodního rejstříku

29 Cdo 3919/2014 1) K výkladu § 441 odst. 2 in fine OZ. Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že § 441 odst. 2 in fine OZ klade na plnou moc požadavek zachování téže formy, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Je-li tudíž plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu. To však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci, či dokonce k neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele. Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona (§ 580 odst. 1 OZ). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem (§ 582 odst. 1 OZ). Jinými slovy, není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Je-li pro právní jednání vyžadována forma notářského zápisu, je smyslem a účelem požadavku § 441 odst. 2 in fine OZ na formu plné moci zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele [§ 63 odst. 1 písm. e) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)] a současně zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání (tj. aby z ní plynulo oprávnění zmocněnce učinit jménem zmocnitele požadované právní jednání) [§ 63 odst. 1 písm. f) notářského řádu]. Obecně tudíž platí, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu (důsledky případné neurčitosti či nesrozumitelnosti obsahu plné moci řeší ustanovení § 553 OZ).

2) K formě plné moci k založení společnosti s ručením omezeným jediným zakladatelem (ke vztahu § 441 odst. 2 in fine OZ a § 6 odst. 1 ZOK). Jelikož zákon (§ 8 odst. 2 ZOK) vyžaduje pro zakladatelskou listinu o založení společnosti s ručením omezeným formu notářského zápisu, je třeba posoudit, zda by i plná moc k přijetí zakladatelské listiny měla být udělena ve formě notářského zápisu, či zda postačí, bude-li udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Jinými slovy, je nutné posoudit vztah § 441 odst. 2 in fine OZ a § 6 odst. 1 ZOK. Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení (neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ. Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání. To samozřejmě zmocniteli nebrání, aby plnou moc udělil ve formě notářského zápisu o právním jednání [jež zachová požadavek jak na písemnou formu, tak i na úřední ověření podpisu – srov. § 63 odst. 1 písm. e) a h) notářského řádu]. Z výše uvedeného současně plyne, že není-li plná moc k založení společnosti s ručením omezeným udělena v písemné formě nebo není-li podpis zmocnitele úředně ověřen, je neplatným právním jednáním; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 6 odst. 1 část věty za středníkem ZOK). Jelikož v projednávané věci, jak plyne z obsahu spisu, byla plná moc (jakož i substituční plná moc) udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, není třeba se blíže zabývat správností obecného závěru odvolacího soudu, podle něhož nedodržení zákonem stanovené formy plné moci vede k absolutní neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele.

Podíl, společník, korporace Počet podílů: u osobních společností jeden podíl, u komanditistů a společníků kapitálových společností je možný větší počet podílů ve vlastnictví jednoho společníka (§ 32 odst. 1 ZOK) Podíl může být ve spoluvlastnictví (§ 32 odst. 4 ZOK) Druhy podílů: u komanditistů a společníků kapitálových společností jsou možné různé druhy podílů Možnost vyjádření cenným papírem: sro, as (§ 32 odst. 2 ZOK) Přechod na dědice (§ 42 odst. 1 ZOK) Převod: u společníků vos a komplementářů jsou podíly nepřevoditelné x akcie jsou vždy převoditelné Rozdělení (§ 43 ZOK) - Vlastní podíl v majetku korporace (§ 33 ZOK)

Vznik a zánik účasti společníka na společnosti s ručením omezeným Vznik účasti Zánik účasti Převod podílu § 207 - 210 Přechod podílu § 42, 211 Zánik společnosti Vznik společnosti Vystoupení (§ 164, 202, 207)) Převzetí vkladové povinnosti při zvýšení základního kapitálu § 219 - 226 Dohoda společníků (§ 203) Vyloučení § 204, § 151(§ 239 NOZ) Zrušení účasti společníka soudem (§ 205) Speciální důvody zániku účasti (§ 206)

Uvolněný podíl (§ 212 ZOK) Co společnost udělá s podílem podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu společnost nakládá s podílem jako zmocněnec práva a povinnosti spojená s uvolněným podílem nelze vykonávat Co společnost udělá s podílem - Prodá za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu. společníci mají předkupní právo (§ 2140 n. NOZ) výtěžek tvoří vypořádací podíl, odečtou se náklady a započtou se pohledávky a společnost jej vyplatí oprávněnému - Nezdaří se prodat do 3 měsíců nebo je převod podílu omezený nebo vyloučený Výše vypořádacího podílu se určí z účetní závěrky ke dni zániku účasti (vlastní kapitál) a do 1 měsíce vyplatí oprávněnému Nejpozději do 1 měsíce po vyplacení rozhodne společnost (VH) o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast zanikla

Imobilizované cenné papíry Imobilizované cenné papíry: cenné papíry uschované do hromadné úschovy (§ 2410 NOZ) emitentem (§ 2413 NOZ). Akcionáři nejsou oprávněni požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy - § 274 ZOK, § 93a zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Akcie jako cenný papír Forma akcie (§ 263 ZOK) Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a likvidačním zůstatku. Forma akcie (§ 263 ZOK) Forma cenného papíru (§ 518 NOZ) akcie na majitele na doručitele Mohou být vydány jen jako zaknihovaný nebo imobilizovaný (§ 2413 NOZ) cenný papír. akcie na jméno na řad druh kmenové akcie (§ 276 odst. 1 ZOK) prioritní akcie (§ 278 – 280 ZOK) akcie se zvláštními právy (§ 276 odst. 3 a § 277 ZOK)

Kupony (§ 523 NOZ) – samostatně převoditelné právo Další cenné papíry vydávané akciovou společností Zatímní listy (§ 285 ZOK) Opční listy (§ 295 – 297 ZOK) Dluhopisy (§ 286 – 294 ZOK) prioritní vyměnitelné Kupony (§ 523 NOZ) – samostatně převoditelné právo na podíl na zisku Jsou cenné papíry vydané společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech ve společnosti, a cenné papíry, s nimiž je spojeno právo takové cenné papíry získat. Účastnické cenné papíry (§ 245 ZOK)

Vnitřní organizace společností z pohledu jejich forem Druh orgánu Forma společnosti Družstvo Osobní společnosti Kapitálové společnosti Všichni společníci Valná hromada Členská schůze Nejvyšší Jednatel – jednatelé Představenstvo, statutární ředitel Výkonný (statutární) Všichni společníci Představenstvo Všichni společníci Dozorčí rada, správní rada Kontrolní komise Dozorčí Výhradně členové družstva (samospráva) Výhradně společníci (samospráva)

povolání do funkce se nestalo Požadavky na člena orgánu Důsledky nedodržení Nezpůsobilost k výkonu funkce (§ 155 NOZ) povolání do funkce se nestalo pokud nastane v průběhu výkonu funkce, funkce zaniká svéprávnost (§ 152/2 NOZ) bezúhonnost není překážka provozování živnosti

Diskvalifikace - § 63 ZOK Korporace je úpadcem a je vedeno insolvenční řízení Rozhoduje insolvenční soud i bez návrhu Zákaz výkonu funkce po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení Člen statutárního orgánu byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku a výkon funkce vedl k úpadku obchodní korporace (§ 64/1) Člen statutárního orgánu byl ve funkci v době po vydání rozhodnutí o úpadku a svým jednáním zřejmě přispěl ke snížení majetkové podstaty a k poškození věřitelů (§ 64/2) Člen statutárního orgánu již ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebyl, ale jeho dosavadní jednání k úpadku obch. korporace zřejmě přispělo (§ 63 odst. 2 ZOK)

Diskvalifikace mimo insolvenční řízení (§ 65) soud nerozhodne o vyloučení (§ 64 odst. 3) rizikoví manažeři: členy orgánu se stali v době hrozícího úpadku (výjimka – jednali podle § 64 odst. 1) kdo prokáže, že vynaložil takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení Diskvalifikace mimo insolvenční řízení (§ 65) soud může rozhodnout, že vylučuje (§ 65) člen orgánu v posl. 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře toho, kdo je povinen k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře Řízení se vede před krajským soudem, v jehož obvodu má společnost sídlo, řízení může být zahájeno na návrh osoby, která má na rozhodnutí o diskvalifikaci důležitý zájem, řízení může být zahájeno i bez návrhu, pokud se soud doví o skutečnostech důvodných pro vyloučení.

Důsledky diskvalifikace - § 66 ZOK Právní mocí rozhodnutí o vyloučení osoba přestává být členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích Zánik funkce oznámí insolvenční soud rejstříkovému soudu

Pravidla jednání člena orgánu Loajalita, znalosti, péče - § 159 NOZ Péče, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v postavení člena orgánu (§ 52 ZOK) Určitá úroveň péče o záležitosti společnosti péče řádného hospodáře BJR Povinnost jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi při podnikatelském rozhodování. Kriteria: - informovanost - obhajitelný zájem obchodní korporace - jednání s nezbytnou loajalitou

Důsledky porušení péče řádného hospodáře (§ 53 ZOK) vydání prospěchu, který v souvislosti s porušením získala nahrazení prospěchu v penězích, není-li vydání možné možnost vypořádání újmy (§ 2894 NOZ) podle smlouvy uzavřené mezi obchodní korporací a povinnou osobou, účinnosti smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu korporace přijatý alespoň 2/3 většinou hlasů ručení za splnění povinností obchodní korporace, pokud - bylo rozhodnuto, že korporace je v úpadku a - člen orgánu věděl nebo mohl vědět o hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem odvrácení úpadku vše potřebné a rozumně předpokladatelné (§ 68 ZOK)

Smlouva o výkonu funkce (§ 59) upravuje práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu podpůrně se pro ni použijí pravidla NOZ o příkazu - § 2430 – 2444 písemná forma, nutnost schválení nejvyšším orgánem obchodní korporace odměňování musí být sjednáno v souladu se ZOK, jinak je výkon funkce bezplatný neplatná ujednání o odměně z důvodu na straně korporace nebo neschválení smlouvy nebo neuzavření smlouvy z důvodů na straně korporace – odměna obvyklá obsah: zákonem upraveno odměňování (§ 60)

Odměňování členů orgánů Úprava ve smlouvě o výkonu funkce (§ 60) Vymezení všech složek odměn, Určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu Určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku Údaje o výhodách nebo odměnách spočívajících v převodu účastnických cenných papírů Jiná plnění Jen se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu společnosti - § 61 odst. 1 Plnění podle smlouvy se neposkytne Pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku - § 61 odst. 2 Členové orgánů vydají prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce i jiný prospěch za poslední 2 roky před právní mocí rozhodnutí o úpadku - § 62 insolvence

Postup po zrušení zrušení zrušení § 169 NOZ Likvidace se nevyžaduje, pokud celé jmění právnické osoby nabývá její právní nástupce (přeměny: zrušuje se bez likvidace dnem účinnosti přeměny) nebo stanoví-li zákon jinak (insolvence). likvidace zánik zánik § 173 NOZ Pokud byl osvědčen úpadek právnické osoby, ruší se zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, zrušením konkursu, protože její majetek je zcela nepostačující. Pravidlo - § 169 odst. 2 NOZ Výjimky

Důvody zrušení PO a obchodní korporace (přehled) Důvody zrušení právnické osoby (§ 168 NOZ): - právní jednání - uplynutí doby, - rozhodnutí orgánu veřejné moci - dosažení účelu, pro který byla ustavena, - další důvody stanovené zákonem zrušení právnické osoby rozhodnutím soudu (§ 172 NOZ) PO vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, PO již nesplňuje předpoklady vyžadované zákonem pro její vznik, - PO nemá déle než dva roky statutární orgán schopný se usnášet, stanoví tak zákon - § 93 ZOK § 113 ZOK pro veřejnou obchodní společnost korporace není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, korporace nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, obchodní korporace pozbyla všechna podnikatelská oprávnění, korporace provozuje činnost, kterou mohou podle jiných předpisů vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.

Likvidátor navrhuje zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Okamžik vstupu do likvidace, účel likvidace Okamžik zrušení (§ 171 NOZ): - uplynutí doby, - dosažení účelu, dnem určeným zákonem dnem určeným právním jednáním o zrušení PO, jinak dnem jeho účinnosti dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, není-li v rozhodnutí uveden den pozdější § 187 odst. 2: právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena. Likvidátor navrhuje zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svého názvu s dodatkem „ v likvidaci“. Vypořádání majetku zrušené PO (likvidační podstata), vyrovnání dluhů a použití čistého majetkového zůstatku (likvidační zůstatek) podle zákona. Účel likvidace ( § 187 NOZ)

Právní postavení likvidátora Likvidátorem může být pouze osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Ustanovení likvidátora (§ 189 NOZ) Příslušný orgán právnické osoby povolá likvidátora, pokud není likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu. Likvidátora jmenuje soud pokud tak neučinil příslušný orgán PO (§ 191 NOZ) soud sám rozhodl o zrušení PO při odvolání likvidátora na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, pokud likvidátor řádně neplní své pov. Vztah k orgánům právnické osoby (§ 193 NOZ) Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání, za výkon funkce odpovídá jako členové statutárního orgánu. Činnost likvidátora může sledovat jen účel, který odpovídá povaze a cíli likvidace (§ 196 odst. 1 NOZ).

Konec likvidace a zánik společnosti (přehled) Skončení likvidace použitím likvidačního zůstatku ve vazbě na insolvenci použitím prostředků z výtěžku prodeje majetku k uspokojení věřitelů celou likvidační podstatu se nezdaří zpeněžit, potom se z výtěžku vyrovnají pohledávky 1., potom 2. skupiny, zbytek nabídne likvidátor věřitelům převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů Do 30 dnů podává likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. 23

Ochrana věřitelů (§ 206) Dokud nejsou uspokojena práva všech věřitelů, kteří svoje pohledávky včas přihlásili, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy. Likvidační zůstatek nelze ani jinak použít. Pohledávky sporné nebo nesplatné: likvidační zůstatek lze použít, jen pokud byla věřiteli poskytnuta dostatečná jistota.

Pokračování a obnovení likvidace Před výmazem PO je zjištěn dosud neznámý majetek PO Likvidace neskončí a likvidátor tento majetek vypořádá (§ 208 NOZ). Dosud neznámý majetek PO je zjištěn po jejím výmazu nebo se objeví zde zájem hodný právní ochrany (§ 209 NOZ). Soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz PO, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Do veřejného rejstříku se zapíše obnovení právnické osoby, její likvidace a údaje o likvidátorovi. Od obnovení PO se na ni hledí, jako by nikdy nezanikla. Byla-li PO obnovena vzhledem ke zjištění neznámého majetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitelů (promlčení upravuje § 643 odst. 2 NOZ).