ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Čas POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 6 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_6 DATUM TVORBY: 30.11.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DŮM podává informace o světovém času, časových pásmech a datové hranici METODICKÝ POKYN:

Čas jedna ze základních fyzikálních veličin, jíž se měří vzdálenost mezi událostmi Měřením času se také zabývají hlavně vědci a technici a v minulosti to byl jeden z hlavních úkolů astronomie Čas má ovšem zásadní význam i pro běžný lidský život, který je z povahy věci časově omezen („nemám čas“), pro organizaci lidské společnosti (kalendář)

Čas Pravidelně se opakující události a objekty se zjevně pravidelným pohybem dlouho sloužily jako standardy pro jednotky času – mezi takové očividně pravidelné jevy patří pohyb Slunce po obloze, fáze Měsíce a kmit kyvadla Základní myšlenku vyjádřil Aristotelés definicí, že „čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po“ Čas se tedy měří počítáním (pravidelných) pohybů, a to tradičně na dvou úrovních: pro delší intervaly počítáním roků, měsíců a dnů v kalendáři, pro kratší intervaly počítáním rychlejších pravidelných jevů na hodinách

Zdánlivý denní pohyb Slunce po obloze na 50 Zdánlivý denní pohyb Slunce po obloze na 50. stupni severní zeměpisné šířky

Čas Pro kalendářní měření času se nejprve používaly dobře viditelné fáze Měsíce, později i (zdánlivý) roční pohyb Slunce Už z mladší doby kamenné (neolitu) jsou známy stavby, které sloužily ke stanovení slunovratu a rovnodennosti (např. Stonehenge), o pokročilejších způsobech kalendářního měření patrně svědčí nedávno nalezený disk z Nebry Také zdánlivý roční pohyb některých hvězd (např. Siria) se užíval ke stanovení správné doby pro polní práce

Schéma vzniku fáze Měsíce Jednotlivé fáze Měsíce

Stonehenge (1900 př. n. l.) Gerald Hawking (1928 – 2003), britský astronom zaznamenal celkem 165 jevů, jejichž průběh se dá díky Stonehenge pozorovat Většina z nich nějakým způsobem souvisela s východy a západy Slunce a Měsíce Možné vybudování Stonehenge jako prehistorického kalendáře O tom, k čemu toto Stonehenge vlastně sloužilo, se vedou neustálé spory

Triliton - soustava tří kamenů, kde jsou dva kolmé a jeden vodorovný, přičemž ten vodorovný na nich leží

Disk z Nebry je velmi dobře zachovaný bronzový kotouč o průměru asi 32 cm se zlatými inkrustacemi Slunce, Měsíce a hvězd, který pochází ze starší doby bronzové, patrně ze 16. století př. n. l. Byl součástí pokladu, nalezeného roku 1999 poblíž městečka Nebra (Sasko-Anhaltsko) Je to nejstarší známé zobrazení oblohy a jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů poslední doby Byl vyroben někde ve Střední Evropě a že patrně sloužil rituálním a reprezentačním účelům

Disk z Nebry

Čas Pro určování denní doby a pro měření kratších (infradiánních) intervalů se využíval (zdánlivý) denní pohyb Slunce, měřený délkou stínu, později gnómonem a slunečními hodinami Vyspělejší kultury užívaly i vodní hodiny (klepsydra) a od středověku přesýpací hodiny s pískem Ty byly nejpřesnějším prostředkem na odměřování kratších intervalů až do 17. století

Sluneční hodiny jsou zařízení pro určování času, v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce Sluncem ozařovaný předmět vrhá stín a podle aktuální pozice stínu lze určit čas Určování času je matematicky odvozeno z kombinace dvou základních pohybů Země a Slunce Z pravidelné rotace Země kolem své osy (čas v rozmezí dne) a z rotace země kolem slunce (rozmezí roku)

"dvojité" sluneční hodiny v Novém Městě nad Metují

Vodní hodiny čili klepsydra (řec. „zloděj vody“) byla původně nádoba s malým otvorem ve dně, kudy voda pomalu vytéká Klepsydra – podobně jako přesýpací hodiny – neměří tedy denní čas, nýbrž odměřuje časový interval Přesýpací hodiny pro měření času využívají pohyb písku způsobený gravitací Používaly se již v 11. století Skládají se ze dvou skleněných baněk umístěných nad sebou a spojených úzkým hrdlem Písek z horní baňky se postupně přesýpá do spodní baňky

Přesýpací hodiny Vodní hodiny

Sluneční čas Lidé se v občanském životě řídí SČ…. …je čas určovaný otáčením Země vzhledem ke Slunci Pravý sluneční den je doba mezi dvěma po sobě následujícími vrcholeními Slunce na místním poledníku Jelikož se mění rychlost oběhu Země (v přísluní trvá den déle, než v odsluní) zavádí se tzv. střední sluneční čas (nepravidelný pohyb S byl nahrazen pravidelným pohybem)

Střední sluneční čas je čas měřený podle druhého středního slunce (myšleného bodu na nebeské sféře, který se pohybuje rovnoměrně po světovém rovníku východním směrem) Jednotkou středního času je střední sluneční den – doba mezi dvěma průchody druhého středního slunce jedním poledníkem Jeden střední sluneční den na Zemi má přesně 24 hodin

Čas Každý poledník má svůj místní střední sluneční čas – je určen jako úhlová vzdálenost od druhého středního slunce Tento úhel je převeden na čas (15° = 1 hodina, 15' = 1 minuta, 15" = 1 sekunda) Protože bylo nutné stanovit čas platný pro celá území, bylo třeba určit, který poledník bude pro které dané území rozhodující Světový čas (UTC) byl určen jako místní čas nultého poledníku (prochází observatoří v Greenwichi)

UTC UTC je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC UTC založen na atomových hodinách, tzn. je na rotaci Země nezávislý V Česku je používán středoevropský čas (SEČ), který je místním slunečním časem patnáctého poledníku (15° východní délky), který prochází například Jindřichovým Hradcem

Časové pásmo je ta část Země, která používá stejný standardní čas Původně používali lidé sluneční čas, který má ovšem tu nevýhodu, že se liší od místa k místu S rozvojem dopravy a komunikace byla tato nevýhoda stále výraznější, takže se postupem času přešlo na pásmový čas, kdy celá oblast Země, zhruba 15 ° kolem daného poledníku, používá stejný čas, který je určen svým posunem od UTC

Časové pásmo Na západní polokouli je čas oproti UTC posunut zpět (např. USA platí časové pásmo UTC-5), na východní polokouli platí čas, který je před UTC (např. v Japonskou je časové pásmo UTC+9) Ideální časová pásma by se navzájem lišila o celý počet hodin, takže by Zemi rozdělila na přesné pruhy široké 15° to by však znamenalo, že státy, které procházejí hranicí takových teoretických pásem, by musely používat dvě časová pásma, jakkoli by byla jejich rozloha malá Z praktických důvodů se proto stanovily takové tvary časových pásem, které se přizpůsobují hranicím států či jiných územních celků

Některá časová pásma pak používají čas, který se od UTC neliší o celý počet hodin, ale o půlhodiny, či dokonce čtvrthodiny

Datová hranice Prochází přibližně poledníkem 180 stup. zeměpisné délky Je navržena tak, aby procházela co nejdále od lidské civilizace Vyhýbá se kontinentům a ostrovům, nejblíže pevné zemi (mimo Antarktidu) prochází mezi Diomédovými ostrovy v Beringově průlivu Při překročení datové hranice je potřeba upravit datum tak, aby na východ od datové hranice bylo o den méně než na západ od ní

Datová hranice – příklad Např. Pokud jste na východ od datové hranice a víte, že je úterý 16.00 hod., po překročení datové hranice bude rázem středa, ale čas 16.00 hod. zůstává Datová hranice přináší různé paradoxy Např. pasažér na dlouhé cestě z Asie do USA přistává na cílovém letišti ve Spojených státech o několik hodin dříve, než odstartoval ze svého domovského letiště

Středoevropský čas (SEČ), anglicky Central European Time (CET), je střední sluneční čas středoevropského poledníku (15 stupňů východně od Greenwiche) !!!!SEČ = UTC + 1 hod.!!!! Platí ve většině evropských států V jarním a letním období je ve většině států Evropy zaváděn středoevropský letní čas (SELČ) Středoevropský čas je někdy mylně označován výrazem zimní čas jako opak tzv. letního času

Časové zóny v Evropě modrá – GMT (UTC) červená – CET (UTC+1) žlutá – EET (UTC+2) zelená – MSK (UTC+3)

Letní čas je označení systémové úpravy měření času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o 1 hodinu) posunut dopředu Cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení Na přelomu roku 1946 byl v ČSR (1. prosince 1946 – 23. února 1947) zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu – tento opačný posun je zřejmě světovým unikátem

Letní čas - ČR Na letní čas se v ČR každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času) Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ Letní čas je pochopitelně záležitostí zemí mírného pásma Ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu se letní čas používá Podle pravidel EU přechod nastává ve všech časových pásmech současně, v 1:00 UTC

Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stonehenge http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_hodiny http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_hodiny http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cas http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casov%C3%A9_p%C3%A1smo http://cs.wikipedia.org/wiki/SEL%C4%8C http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edoevropsk%C3%BD_%C4%8Das

Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: RURYK. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Oscillating_pendulum.gif TAUʻOLUNGA. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Equinox-50.jpg MOONILLU1. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mond_Phasen.jpg MOONILLU1. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mond_Grafik1.jpg MACTOGRAPHER. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stonehenge-Green.jpg DBACHMANN. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nebra_Scheibe.jpg KARELJ. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto_nad_Metuj%C3%AD_su ndials_2011_3.jpg FAREY, JR., John. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Clepsydra-Diagram-Fancy.jpeg S SEPP. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wooden_hourglass_2.jpg

Použité zdroje a literatura DAVE. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Timezones2008.png BILD. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:International_Date_Line.png MAIX¿?. wikipedia [online]. [cit. 30.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Time_zones_of_Europe.svg