Luna

Za dávných časů vládnul zemi rod Roseins Za dávných časů vládnul zemi rod Roseins. Tento rod byl velice bohatý, vznešený a rozumný, ale však nebyl šťastný, nemíval děti a když ,tak matka zemřela a otec odjel a mnohdy se nevrátil. Než děti dospěly, museli zemi vládnout strýcové a ostatní příbuzní. Jediné štěstí bylo, že vždy se rodili synové.

Jednoho dne, když princ Melan dospěl, rozhodl se, žese ožení s princeznou Lusi. Když Melan požádal krásnou Lusi o ruku, její vznešení rodiče neměli námitky. Princ a princezna žili šťastně, ale bez dětí.

Lusi toužila mít aspoň jedno dítě, však marně Lusi toužila mít aspoň jedno dítě, však marně. Ze zármutku si nechala povolat věštkyni, aby jí vyložila budoucnost. Stará věštkyně jí toto vyložila: „Ty toužíš po dětech, ale netušíš, že budeš mít dceru, která bude prokletá: stačí jen aby se dozvěděla své pravé jméno a celá země se promění v křišťálovou horu. Tvá dcera procitne za úplňku a bude do půlnoci volná a když znovu zaslechne svoje jméno, pak procitne celá země“.

Dopověděla věštkyně a dodala: „Jméno jí dej takové,které připomíná noc Dopověděla věštkyně a dodala: „Jméno jí dej takové,které připomíná noc. „ „Luna „ prohodila Lusi a ohlídla se, ale věštkyně zmizela.

Netrvalo dlouho a královně se narodiladcerka Netrvalo dlouho a královně se narodiladcerka .Teprve tehdy prozradila královi to, co jí věštkyně vyložila a dcerku tajně pojmenovali Luna. Nikdo, kromě jejich veličenstva, nevěděl, jak se princezna doopravdy jmenuje. Rodiče jí říkali Růže.

Netrvalo dlouho, z princezny byla krásná dívka na vdávání Netrvalo dlouho, z princezny byla krásná dívka na vdávání. Na zámek bylo pozváno sedm princů, pět králů, devět urozených šlechticů. Král Melan jí vybíral ty nejbohatší nápadníky, však Lusi si přála, aby si Růže, tedy pro nás Luna Vybrala, koho chce.

Luně se žádný nápadník co ji otec vybral nelíbil , protože jí vybral démantového krále, který byl starý a briliantového prince, který byl ošklivý a hrozně pyšný. Ale je tu jeden háček: na námluvy bylo pozváno pět Králů, však přijeli jenom dva.

Královně se zas zalíbil větrný král :měl větrné oblečení větrně modré vlasy, ale stříbro v hrdle , ten se zas zamlouval královně, ale nic neříkala.

Z bratrů králů se Luně však nejvíc zalíbil král měsíce: měl stříbrné oblečení, stříbrné vlasy ,ale zlaté srdce. Když Luna oznámila rodičům,že chce Mesíčníka, Lusi jim přála štěstí a Melan jen namítl , že zlato je drahocenější a také přál jim štěstí .

Měsíčník a Luna usedli do kočáru a letěli do země Měsíčníka Měsíčník a Luna usedli do kočáru a letěli do země Měsíčníka . Když přistáli , Měsíčník provedl Lunu palácem i městem. Dal Luně ten nejkrásnější pokoj a řekl jí „Víš Růže u nás na měsíci má každý jméno takové, co připomíná měsíc: já jsem Měsíčník tohle je Rohlíček, tamto je Moon a tobě dáme jméno královské Růže. Od této chvíle se jmenuješ Luna!

To neměl říkat Luna zmizela a království Melana a Lusi se proměnilo i s nimi i slidem i s Lunou v křišťálovou horu . Na měsíci všichni jen zaslechli podivný smích a královi na stole se objevilo lejstro, na kterém byla napsaná celá kletba ,ale jak království a Lunu vysvobodit tam nebylo.

Král byl nešťastný, tak nevycházel ze zámku ven, s nikým nemluvil, nic nejedl, jen ležel. Jednou, když byl na měsíci svátek , protože byl úplněk, král vyšel z paláce a podíval se na křišťálovou horu, viděl jak z ní vychází Luna a dívá se upřeně na měsíc nevydržel to a vykřikl Luno!!!!!

Luna to zaslechla, křišťálová hora se rozpadla, království procitlo a Luna a Měsíčník měli svatbu.

Netrvalo dlouho,Melan už chtěl ohlásit, že princezna Růže si veme démantového krále, ale tu do sálu vstoupili tři králové : Sluneční, Větrný a Měsíční. Sluneční král měl zlaté oblečení , zlaté vlasy ,ale větrně modré oči .Ten se zamlouval králi, prý že má slunečního zlata víc,než démantový král démantů a že je mocnější, než on a hned slunečního krále začal vnucovat Luně.

A tak skončila pohádka!