STĚŽEJNÍ TÉMATA POKOS Obrana státu Bezpečnostní prostředí, bezpečnost jako záruka prosperity Zapojení ČR do mezinárodních organizací a jeho význam Bezpečnostní systém ČR Krizové stavy Poslání a úkoly Armády ČR Humanitární mise a vojenské operace v zahraničí Mezinárodní humanitární právo Vojenská činná služba Branná povinnost Záloha ozbrojených sil

Role občana při obraně státu Tři pilíře obrany státu (Obranná strategie ČR, 2017): POKOS nedílná součást plánování obrany státu Přístup státu k obraně Členství v NATO Spoluúčast občanů Akceschopné ozbrojené síly

Role občana při obraně státu Obrana státu je občanskou povinností. Tato povinnost nezanikla se vstupem ČR do NATO, ani s profesionalizací Armády ČR Za stavu ohrožení státu - výběrové doplnění vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v záloze Za válečného stavu - mobilizace (hromadné doplnění vojenských útvarů osobami)

Role občana při obraně státu Občan má právo se v době míru na zajišťování obrany státu podílet Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti Žádost o povolání do služebního poměru vojáka z povolání Žádost o zařazení do aktivní zálohy Žádost o účast na dobrovolném vojenském cvičení Další dobrovolné aktivity (individuální nebo organizované) Zacházení se zbraněmi První pomoc a zdravověda Branně-sportovní a technické aktivity (radioamatéři, potápěči, kynologové, parašutisté,…)

Bezpečnostní prostředí Podrobně popsáno v Bezpečnostní strategii ČR (2015) Vojenský konflikt nehrozí Vývoj ve světě (IS a terorismus, masová mezinárodní migrace, Ukrajina) Hybridní a kybernetické hrozby Velká dynamika změn Potřeba být připraven

ZAPOJENÍ ČR DO MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ NATO EU OSN OBSE

NATO North Atlantic Treaty Organization - Organizace Severoatlantické smlouvy Založena 4. dubna 1949 Vojensko-politické uskupení Hlavní cíle: zachování demokracie a míru, kolektivní obrana Nástroje: politické a vojenské prostředky Dnes 29 členských zemí

NATO Severoatlantická (Washingtonská) smlouva Článek 3: „Aby bylo účinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany, jednotlivě i společně, stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“

NATO Severoatlantická (Washingtonská) smlouva Článek 5 o kolektivní obraně „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti“.

NATO Vstup ČR 12. března 1999 Členství v Alianci je zárukou bezpečnosti ČR Závazek podílet se na kolektivní obraně a připravovat se na ni

EU Politická a ekonomická unie Vznik v roce 1993, ČR členem od 1. května 2004 Dnes 28 členských zemí, 22 z nich zároveň členem NATO Cíle: podpora míru, demokratických hodnot a blahobytu obyvatel Klauzule o kolektivní sebeobraně v čl. 42, odst. 7 Lisabonské smlouvy: „Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty OSN. Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.“

OSN Založena 24. října 1945 Československo jednou ze zakládajících zemí Dnes 193 členů Členství je založeno na principu suverénní rovnosti Cíle: udržování míru ve světě a rozvoj přátelských vztahů mezi národy Nástroje: mírové mise k nastolení nebo udržení míru Charta OSN

OBSE Vznik roku 1995 Dnes 57 členských zemí Cíle: Pozorovatelské mise: zajištění míru a prohloubení spolupráce mezi evropskými státy prevence konfliktů krizový management postkonfliktní rekonstrukce Pozorovatelské mise: volby dodržování příměří účast příslušníků Armády ČR a civilních expertů MO

Bezpečnostní systém ČR

KRIZOVÉ STAVY NEVOJENSKÉ je-li ohrožen vnitřní pořádek a bezpečnost a jsou-li ve značném rozsahu ohroženy životy a zdraví, majetek nebo životní prostředí VOJENSKÉ je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost a je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně Stav ohrožení státu je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo jeho územní celistvost nebo jeho demokratické základy Válečný stav je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky

KRIZOVÉ STAVY Krizový stav Vyhlášen podle Vyhlašující orgán Důvod Platí pro území Doba trvání Stav nebezpečí Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon) Hejtman, primátor hl. města Prahy Živelní pohromy Ekologické havárie Průmyslové havárie Nehody a jiné nebezpečí Nedosahuje značného rozsahu Celý kraj nebo jeho část Nejdéle 30 dnů, lze prodloužit Nouzový stav Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 5 a 6 Vláda Značný rozsah Celý stát nebo jeho část Nejdéle 30 dnů, lze prodloužit Stav ohrožení státu čl. 7 Parlament České republiky Bezprostřední ohrožení: - svrchovanosti státu nebo - územní celistvosti státu nebo - demokratických základů. Celý stát nebo jeho část Neomezeně Válečný stav č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, čl. 43 Napadení České republiky Plnění smluvních závazků o společné obraně Celý stát

OZBROJENÉ SÍLY ČR Úkoly OS ČR vychází ze zákonů a mezinárodních závazků: připravovat se k obraně ČR a bránit ji proti vnějšímu napadení Ozbrojené síly ČR Armáda České republiky Vojenská kancelář prezidenta republiky Hradní stráž

OZBROJENÉ SÍLY ČR Hlavní představitelé Vrchní velitel ozbrojených sil ČR Prezident republiky Miloš Zeman Ministrě obrany Lubomír Metnar Náčelník generálního štábu Armády ČR Armádní generál Aleš Opata

POSLÁNÍ ARMÁDY ČR Obrana státu proti vnějšímu napadení Nepřetržitá ochrana vzdušného prostoru Kolektivní obrana v rámci Severoatlantické aliance (NATO) Plnění úkolů v rámci vojenských jednotek vytvořených NATO a EU Plnění humanitárních úkolů v rámci OSN – zahraniční operace k udržení či nastolení míru Vyčleňování sil a prostředků pro nasazení v rámci IZS (krizové situace nevojenského charakteru)

Zahraniční operace a humanitární mise Významný nástroj zahraniční a bezpečnostní politiky ČR Posilují politický vliv ČR v zahraničí Vyjadřují spoluodpovědnost ČR za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti Naplňují závazky, které na sebe ČR vstupem do NATO, EU,OSN vzala  Zvyšují prestiž naší republiky na mezinárodní scéně Podílí se na naplňování hospodářských zájmů ČR (účast na rekonstrukci) Představují způsob zajištění bezpečnosti samotné ČR Ochrana občanů a zajištění bezpečnosti území ČR nekončí na jeho hranicích.

AČR V ZAHRANIČNÍCH OPERACÍCH A HUMANITÁRNÍCH MISÍCH Příklady činností – jde zejména o nebojové aktivity: Monitorování hranic, zajištění bezpečnosti, ochrana menšin (KOS) Podpora rekonstrukčních aktivit, ochrana civilních expertů (AFG) Výcvik vojáků, pilotů a pozemního personálu (AFG, IRQ) Ochrana vzdušného prostoru (BALT, ISL) Ochrana velitelství, doprovod konvojů a výcvik místních ozbrojených sil (MALI) Střežení stanoveného prostoru s cílem eliminovat nepřátelské aktivity (AFG) Poskytování lékařské péče koaličním jednotkám, místním ozbrojeným silám a obyvatelstvu

POUŽITÍ AČR PŘI NEVOJENSKÝCH KRIZOVÝCH SITUACÍCH Podpora civilních orgánů v rámci IZS Záchranné práce při závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí či k likvidaci jejich následků Povodně (např. 1997, 2002, 2013), požáry, sněhové kalamity, zemětřesení Průmyslové nebo ekologické havárie s chemickým, biologickým a radiačním ohrožením Posílení Policie ČR K zajištění vnitřního pořádku, bezpečnosti (terorismus) a ochrany státních hranic (migrační vlny) Posílení pořádkové služby (např. Summit NATO 2002, Vrbětice 2015) Výpomoc s regulací dopravy (např. průjezd konvojů NATO) Jiné Např. Olympijské hry Atény 2004 (protichemická jednotka)

Koho je více - vojáků nebo policistů? ??? Koho je více - vojáků nebo policistů? 22 432 40 414 Policie ČR plní každodenní úkoly v míru Poslání Armády ČR je naplňováno až za stavu ohrožení státu či válečného stavu (mobilizace)

(Generální štáb Armády ČR) STRUKTURA ARMÁDY ČR a (Generální štáb Armády ČR)

POZEMNÍ SÍLY Určeny k použití na území ČR i mimo něj Vedení obranné a útočné bojové činnosti Střežení důležitých objektů a prostorů Plnění úkolů ve prospěch IZS a Policie ČR (na vyžádání) Posílení ochrany státní hranice Hlavní údernou sílou jsou bojové síly (brigády) Do struktury patří i síly bojové podpory a bojového zabezpečení

POZEMNÍ SÍLY – BOJOVÉ SÍLY brigáda rychlého nasazení ŽATEC mechanizovaná brigáda HRANICE

POZEMNÍ SÍLY – SÍLY BOJOVÉ PODPORY dělostřelecký pluk JINCE ženijní pluk BECHYNĚ

POZEMNÍ SÍLY – SÍLY BOJOVÉ PODPORY pluk radiační, chemické a biologické ochrany LIBEREC pluk průzkumu a elektronického boje OPAVA

POZEMNÍ SÍLY – SÍLY BOJOVÉ PODPORY centrum civilně vojenské spolupráce a psychologických operací (CIMIC/PSYOPS) OLOMOUC

POZEMNÍ SÍLY - SÍLY BOJOVÉHO ZABEZPEČENÍ pluk logistické podpory PARDUBICE 30

VZDUŠNÉ SÍLY Hlavním úkolem je obrana vzdušného prostoru státu V případě ozbrojeného konfliktu: Vybojování vzdušné nadvlády Průzkum a bojová podpora pozemních sil Vzdušná přeprava a zásobování vojsk V míru navíc: Služba pátrání a záchrany SAR (pomoc posádkám letounů v nouzi) Letecká záchranná služba + lety pro IKEM (Plzeň-Líně) Přeprava ústavních a vládních činitelů Činnost ve prospěch IZS Ochrana vzdušného prostoru spojenců

VZDUŠNÉ SÍLY BOJOVÉ JEDNOTKY základna taktického letectva ČÁSLAV základna vrtulníkového letectva NÁMĚŠŤ nad OSLAVOU 32

VZDUŠNÉ SÍLY JEDNOTKY BOJOVÉ PODPORY základna dopravního letectva PRAHA – KBELY 33

LETECKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY CENTRUM LETECKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Vojenské úkoly (transport raněných vojáků) Letecké záchranná služba – vrtulník včetně kompletní posádky režimu 24/7 Činnost ve prospěch IZS Plzeňského a Karlovarského kraje Od ledna 2017 Jihočeský kraj Transport raněných, transport orgánů pro IKEM

VZDUŠNÉ SÍLY JEDNOTKY BOJOVÉ PODPORY pluk velení, řízení a průzkumu BRANDÝS n/L – STARÁ BOLESLAV protiletadlový raketový pluk STRAKONICE

AGENTURY PODPORA VOJSK Vojenského zdravotnictví Hradec Králové Logistiky Brandýs n/Labem - Stará Boleslav Komunikačních a informačních systémů Praha Vojenského zdravotnictví Hradec Králové

VOJÁK Z POVOLÁNÍ Občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání Je ve služebním poměru k ČR Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti Podmínky: Občan ČR Starší 18 let Složil vojenskou přísahu Není členem politické strany či hnutí ani odborové organizace Nepodporuje a nepropaguje národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť Trestně bezúhonný Zdravotně způsobilý, splňuje kvalifikační předpoklady

VOJENSKÁ PŘÍSAHA „Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice. Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení. Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!“ § 3a zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky

VOJENSKÉ HODNOSTI Hodnostní sbory: Mužstvo Poddůstojníci Praporčíci Nižší důstojníci Vyšší důstojníci Generálové

VOJENSKÉ HODNOSTI MUŽSTVO PODDŮSTOJNÍCI vojín svobodník desátník četař rotný

VOJENSKÉ HODNOSTI PRAPORČÍCI rotmistr nadrotmistr praporčík nadpraporčík štábní praporčík

VOJENSKÉ HODNOSTI NIŽŠÍ DŮSTOJNÍCI VYŠŠÍ DŮSTOJNÍCI poručík nadporučík kapitán VYŠŠÍ DŮSTOJNÍCI major podplukovník plukovník

VOJENSKÉ HODNOSTI GENERÁLOVÉ brigádní generál generálmajor generálporučík armádní generál

ŽENY V OZBROJENÝCH SILÁCH V ozbrojených silách ČR slouží 13,8 % žen (leden 2018) Neexistuje vojenská odbornost, nedostupná ženám Účast v humanitárních misích a zahraničních operacích Rovné příležitosti, práva i povinnosti, ohodnocení Od roku 2017 žena v generálské hodnosti

VOJENSKÝ STEJNOKROJ Charakterizuje příslušnost k ozbrojeným silám Povinnost nosit jej při výkonu služby Vojenská hodnost Označení druhů vojska (spojař, tankista, ženista,…) Podle povahy činnosti – služební, vycházkový, polní, reprezentační Podle klimatu – letní, zimní Podle prostředí (maskování) – les, poušť, sníh Neoprávněné používání vojenského stejnokroje (nebo jeho součástí, které jsou s úplným vojenským stejnokrojem zaměnitelné) na veřejnosti je považováno za přestupek.

VOJENSKÝ STEJNOKROJ

VOJENSKÝ STEJNOKROJ Rozlišení druhů vojsk dle baretů:

VÝVOJ POČTU VOJÁKŮ ČESKÉ ARMÁDY 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 Počet vojáků 1989 1993 1997 2001 2004 2005 2014 Rok 2015 2016 Profesionální armáda 58 000 48 000 27 000 22 000 20 013 19 582 21 008 115 000 Vznik ČR Cíl vedení rezortu 2017 22 017 2018 22 432 30 000 2025 51

VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA V MÍRU Služba vojáka z povolání Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil: Pravidelné vojenské cvičení (voják v aktivní záloze) Dobrovolné vojenské cvičení (voják v záloze) Služba vojáka v operačním nasazení Aktivní záloha podle potřeb ozbrojených sil do 7 měsíců v kalendářním roce na území ČR mimo území ČR se souhlasem vojáka Záloha pouze na území ČR celkem max. 30 dnů v roce vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo jiných závažných situacích 52

VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A VÁLEČNÉHO STAVU SOS a VS Služba vojáka z povolání Příprava vojáka v záloze Služba vojáka v operačním nasazení MIMOŘÁDNÁ SLUŽBA Povolávací rozkaz, mobilizační vyhláška Dobrovolný nástup nepovolaných 53

ZÁLOHA OZBROJENÝCH SIL ČR Občané ČR, kteří absolvovali odvodní řízení a byli odvedeni Zálohu ozbrojených sil ČR tvoří vojáci, kteří nevykonávají vojenskou činnou službu a mají brannou povinnost Občané ČR, muži i ženy, ve věku 18 až 60 let

ZÁLOHA OZBROJENÝCH SIL Ozbrojené síly ČR Vojenská činná služba Záloha ozbrojených sil Vojáci z povolání Aktivní záloha Vojáci v záloze na cvičení Vojáci v záloze v operačním nasazení 55

Aktivní záloha Příslušníci aktivní zálohy kombinují vojenskou a civilní kariéru Několik týdnů v roce se věnují vojenskému výcviku, jinak se věnují svému civilnímu povolání V případě potřeby mohou být vojáci v aktivní záloze povolávacím rozkazem povoláni do služby v operačním nasazení na území ČR. Pokud jde o nasazení při živelních pohromách, může být lhůta pro nástup kratší 30 dnů.

ODMĚNY VOJÁKŮM V ZÁLOZE Odměna 18 000 Kč ročně (1 cvičení nebo operační nasazení) Studenti VŠ do 26 let motivační odměna 6 000 Kč v roce zařazení do aktivní zálohy Vojákovi, který absolvoval vojenské cvičení odměna 1 000 Kč za kalendářní měsíc, ve kterém bylo cvičení vykonáno (mimo aktivních záloh) Služné dle platového tarifu vojáků z povolání Zaměstnavateli 2/3 průměrné mzdy (plánovaný výcvik) nebo 100 % průměrné mzdy (neplánovaný výcvik)

(POVINNÁ) ZÁLOHA - VÝVOJ POČTŮ

DOPLŇOVÁNÍ OZBROJENÝCH SIL ČR STAV OHROŽENÍ STÁTU VÁLEČNÝ STAV Výběrové doplnění ozbrojených sil Nařizuje Ministerstvo obrany Doplnění vojenských útvarů Povolání předurčených vojáků v záloze Výkon mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil Mobilizace ozbrojených sil Hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby Může být částečná nebo všeobecná Nařizuje prezident republiky na návrh vlády Vyhlášení v  hromadných sdělovacích prostředcích 60

BRANNÁ POVINNOST Povinnost všech občanů ČR (mužů i žen) plnit úkoly ozbrojených sil ČR Zahrnuje povinnost podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené zákonem Vzniká občanovi ve věku od 18 do 60 let Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu V míru je branná povinnost vykonávána na principu dobrovolnosti, za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se ze zákona mění v povinnost

ODVODNÍ ŘÍZENÍ Rozhoduje o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu Probíhá pouze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu Vláda stanoví termín a počty občanů (ročníky narození nebo odborná kvalifikace) Krajské vojenské velitelství povolá občana k odvodu Členové odvodní komise jsou zástupce KVV, zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností a 2 civilní lékaři

ODVODNÍ ŘÍZENÍ Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení (i pokud neobdržel povolávací rozkaz) a absolvovat lékařskou prohlídku K odvodnímu řízení nemusí např. prezident, poslanci, senátoři, členové vlády, diplomaté, hejtmani, primátoři, těhotné ženy, příslušníci ozbrojených sborů,… Zvláštní podmínky pro ženy a muže pečující o děti Odvodní komise vydá rozhodnutí o (ne)schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu Proti rozhodnutí se lze odvolat

ODVODNÍ ŘÍZENÍ Lze odmítnout výkon mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženských důvodů: do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí do 15 dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu