BEZPEČNÁ SANITKA „ZZS 21. století = bezpečná práce pro záchranáře = bezpečí pro pacienty“

Právní pomoc ze strany OSZSP ČR zaměstnanci OS – právníci spolupracující advokáti smlouva s pojišťovnou DAS pomoc členům pomoc odborovým organizacím žádosti o vyjádření příslušná ministerstva - expertní stanoviska ministerstev

Individuální právní ochrana prostřednictvím DAS pro členy OSZSP ČR = zaměstnance, či osoby v obdobném postavení z pracovněprávních vztahů nebo služebního poměru a to 24 hodin denně, 356 dnů v roce vztahuje se také na zdravotnické výkony typu první pomoci poskytnuté pojištěnou osobou v mimopracovní době

Pomoc v oblasti pracovního práva Pracovněprávní nároky zaměstnance na náhradu újmy proti zaměstnavateli (například pracovní úrazy, nemoci z povolání a s tím spojené škody na věcech a ušlém výdělku) Obrana zaměstnance proti nárokům zaměstnavatele (například škody na služebním vozidle, škody na majetku zaměstnavatele, spory ve vztahu k nadspotřebě pohonných hmot) Jiné pracovněprávní spory zaměstnance se zaměstnavatelem (například spory ohledně ukončení pracovněprávního vztahu, spory o dlužnou mzdu či plat, spory o cestovní náhrady) Trestné činy, přestupky, disciplinární, kárné a jiné správní delikty (například újmy na zdraví způsobené nesprávným pracovním postupem) Nároky a spory ze soukromého pojištění (například spory s pojišťovnami týkající se plnění z pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, spory z úrazového pojištění)

Pomoc v oblasti soukromého práva pracovní úraz, poškození vozidla, vykradení bytu, apod., trestní, přestupkové, disciplinární, kárné nebo jiné správní řízení vedené proti pojištěnému, odebrání řidičského průkazu, spor o výši pojistného plnění od jiného pojistitele, reklamování zboží, exekuce, insolvence, dopravní nehoda, nevyplacení mzdy, porušení pracovní kázně, porušení povinností ze strany zaměstnavatele, předvolání k podání vysvětlení, řízení o odejmutí invalidního důchodu, jednání o koupi osobního vozidla či rodinného domu, jednání o vzniku či ukončení pracovního poměru, rozvodové řízení apod, Posouzení nebo sepsání konkrétních smluv .

Pomoc odborovým organizacím Pomoc při zakládaní odborových organizací a jejich fungování Pomoc při kolektivním jednání se zaměstnavatelem Vzorové kolektivní smlouvy Pomoc při připomínkování vnitřních předpisů zaměstnavatele Pomoc v komunikaci při sporech se zaměstnavatelem Pomoc při vyjednávání se zřizovatelem Platforma pro výměnu názorů a zkušeností – sekce

Dotazy na Ministerstvo zdravotnictví Jsou zdravotničtí pracovníci nelékařského zdravotnického povolání jako členové výjezdové skupiny RZP oprávněni rozhodnout o ponechání pacienta na místě; pokud ano, za jakých podmínek?

Odpověď Ministerstvo zdravotnictví Za výkon povolání zdravotnického záchranáře se považuje činnost v rámci specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu. Dále se zdravotnický záchranář podílí na neodkladné, léčebné a diagnostické péči. Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra podle § 5 a specializovanou způsobilost v oboru sestra pro intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech.

Podle § 17 odst. 1 vyhlášky č. 55/2011 Sb Podle § 17 odst. 1 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, zdravotnický záchranář vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace vykonává činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu. Podle § 55 odst. 2 vyhlášky č. 55/2011 Sb. sestra pro intenzivní péči při poskytování neodkladné péče, poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči a neodkladnou diagnosticko-léčebnou péči podle § 17.

Z výše uvedených citací právních předpisů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnického povolání zdravotnického záchranáře vyplývá, že odborná způsobilost tohoto nelékařského zdravotnického pracovníka jej opravňuje, a to i bez indikace (lékaře), s ohledem na stupně naléhavosti tísňového volání k poskytování specifické ošetřovatelské péče. Jestliže zákon a vyhláška opravňují zdravotnického záchranáře k poskytování tohoto typu péče i bez lékařské indikace, rozumí se, že je současně oprávněn rozhodnout o nepotřebnosti další (specializované lůžkové) péče. Zákon současně stanoví, že se zdravotnický záchranář podílí na diagnostické péči, stejně jako je oprávněn podle vyhlášky o činnostech přijímat, evidovat a vyhodnocovat tísňové výzvy z hlediska závažnosti zdravotního stavu pacienta a podle stupně naléhavosti, zabezpečovat odpovídající způsob jejich řešení za použití telekomunikační a sdělovací techniky.

Co se týká práv a povinností poskytovatele zdravotnické záchranné služby, tyto jsou upraveny speciálně v zákoně č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě, resp. v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. K požadavku upřesnění za jakých podmínek může být pacient ponechán na místě, aniž by došlo k negativnímu reverzu, je taxativní stanovení takovýchto podmínek neúčelné a velice obtížné, neboť vždy záleží na posouzení konkrétního zdravotního stavu individuálního pacienta a okolností v místě zásahu. I v případě, že by takovéto podmínky byly stanoveny příslušnými odborníky, je možné je zapracovat do tzv. „Doporučených postupů", které jsou v gesci příslušných odborných společností a jsou stejně právně (ne)závazné, jako metodiky uveřejněné ministerstvem ve Věstníku. Nadto jsou „Doporučené postupy" při změně jejich obsahu rychleji aktualizovány, než je tomu ve Věstníku.

Dotaz na ministerstvo zdravotnictví Jsou zdravotničtí pracovníci nelékařského zdravotnického povolání jako členové výjezdové skupiny RZP oprávněni v podmínkách ZZS od pacienta převzít tzv. negativní revers po odpovídajícím předchozím poučení pacienta?

Odpověď Ministerstvo zdravotnictví Informace o zdravotním stavu podává pacientovi dle § 31 odst. 3 zákona o zdravotních službách zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká (pokud se pacient poskytnutí informací z vlastní vůle nevzdá), z čehož plyne, že tatáž osoba, tj. i nelékařský zdravotnický pracovník je oprávněn převzít od pacienta negativní revers. Uplatní se tak § 34 odst. 3 zákona o zdravotních službách, podle něhož pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu, nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers). Ačkoliv ustanovení § 34 odst. 3 zákona o zdravotních službách nestanoví, vůči komu pacient prohlášení o odmítnutí vyslovení souhlasu činí, je třeba vyložit toto ustanovení v kontextu s § 31 odst. 3 zákona o zdravotních službách, který hovoří pouze o zdravotnickém pracovníkovi obecně (a je to tak nepochybně správně).

Děkuji za pozornost