HODNOCENÍ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU STÁTU Ing. Jan Tichý, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT v Praze konference IDS, Žďár nad Sázavou 14.5.2018

HODNOCENÍ EKONOMIKY PODNIKU Stejně jako jsou pro ekonomické hodnocení (resp. finanční analýzu) podniku nezbytné účetní výkazy: rozvaha (bilance) výkaz zisků a ztrát (výsledovka) a výkaz cash flow (tok peněz) bylo by vhodné posuzovat vývoj dopravy také komplexně a ne jenom vybírat určité ukazatele, které se pro dané hodnocení hodí nejlépe konkrétnímu hodnotiteli. Stejně jako je možné, že podnik: vykazuje kladný hospodářský výsledek (zisk), ale nemá na účtu peníze nebo je vysoce rentabilní (rentabilní= zisk / náklady), ale zároveň je vysoce zadlužený nebo dosahuje vysokého zisku, ale dochází k jeho vnitřnímu zadlužení (je vybírána podstata podniku a zvyšuje se vnitřní zadlužení podniku; snižují se aktiva podniku),   i doprava může vykazovat řadu podobných protichůdných jevů, místy až paradoxů.

HODNOCENÍ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU Namátkou si uveďme třeba tyto situace:   rostou výdaje na dopravní infrastrukturu, ale její kvalita klesá, což má dopad např. na kvalitu dopravního parku (př. zkracuje se životnost) a kvalitu přepravy (př. spolehlivost) rostou dopravní výkony, ale klesá kvalita dopravního parku (např. neroste nabízená kapacita, roste stáří dopravního parku), roste objem přepravného zboží (příp. přepravní výkony,a tudíž zřejmě i HDP státu), ale současně klesá kvalita dopravní infrastruktury (a tím de facto roste vnitřní zadlužení státu v oblasti dopravní infrastruktury) klesá počet řidičů, ale roste jejich průměrný věk (odcházejí ti mladší, až nakonec skokově odejdou všichni zbývající do důchodu) atd.

HODNOCENÍ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU STÁTU Opět je možné si vzít inspiraci v podnikové ekonomice, konkrétně v poměrových ukazatelích běžně aplikovaných při zpracovávání finanční analýzy situace podniku. Tyto ukazatele umožňují hodnotiteli získat představu jak o dílčích částech podniku, tak o podniku jako celku (př. rentabilita, likvidita, zadluženost atd.). Zatímco v rámci finanční analýzy podniku jde vždy výhradně o poměr veličin zachycených v účetnictví podniku, které jsou pochopitelně vždy vyjádřené v peněžních jednotkách (v ČR v Kč), v rámci hodnocení dopravního systému státu je potřeba porovnávat výdaje s naturálními ukazateli, tj. kvantitu a kvalitu.

PROBLÉMY SPOJENÉ S HODNOCENÍM DOPRAVNÍHO SYSTÉMU Nehodnotí se vývoj systému jako celku (což částečně vyplývá i z organizace systému) Mnohé údaje o systému nejsou sledovány, příp. zveřejňovány (a to ani v oblastech, které jsou dotovány z veřejných zdrojů)   Neexistuje jednotná (národní) datová základna (data jsou roztříštěná do mnoha dokumentů od mnoha zdrojů, resp. organizací, apod.) Data nejsou vždy vzájemně kompatibilní (nelze srovnávat to, co by se srovnávat mohlo a místy mělo) Příklad širšího pohledu na problematiku pohonných hmot a jeho roztříštěnost: cena pohonných hmot (CCS) – výtoč (ČSÚ) – sazby spotřební daně a DPH z minerálních olejů (MFin) – výnosy ze spotřební daně a DPH z minerálních olejů (Celní správa) – podíl spotřební daně alokovaný do SFDI (SFDI)

SEGMENTY A HODNOTÍCÍ VELIČINY SYSTÉMU Dopravní infrastruktura Dopravní park Dopravní provoz (doprava a přeprava) Hodnotící veličiny: Rozsah (infrastruktura) / počet (dopravní park) / výkon (doprava a přeprava) Kvalita Výdaje (finanční prostředky plynoucí do segmentu)

Infrastruktura: Žel. tratě dle kategorie? Financování dle kategorie tratí? Kvalita nesledována? Park: Financování nezjistitelné? (FO/PO) Provoz: Výkony dle kategorie tratí? Financování jen u části VD. Kvalita nesledována.

INDEX ZDRAVÍ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU STÁTU kde: IZD … index zdraví dopravy[m.j./Kč] Mi… množství i-té součásti dopravního systému[km, ks, oskm apod.] Qi… kvalita i-té součásti dopravního systému[-, vyjádřeno relativně] Vi… výdaje na i-tou součást dopravního systému[Kč] n … počet součástí dopravního systému [-] Dále IZD variantě zpracován podle segmentů systému, tj.: Dopravní infrastruktura (dále možno dle módů a kategorií tratí) Dopravní park (dále možno dle jednotlivých dopravních prostředků) Dopravní provoz (dále možno dle módů a dle zvolených veličin)

PROČ JE POTŘEBA KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ?

DOPRAVNÍ VÝKONY vs PROVOZNÍ DOTACE ve VLD Mezi roky 2009 a 2016 došlo k: navýšení dopravních výkonů o 3,6 % navýšení dotací o 23,6 % Zdroj: Dotace: výkaz Dop MD 10-01 Výkony: výkaz Dop MD 3-04 IODA id 469 vs 597

PŘEPRAVNÍ VÝKONY vs PROVOZNÍ DOTACE ve VLD Mezi roky 2009 a 2016 došlo k: navýšení dotací o 23,6 % poklesu přepravních výkonů o 23,8 % Zdroj: Dotace: výkaz Dop MD 10-01 Výkony: Souhrnný čtvrtletní přehled o autobusové dopravě IODA id 469 a 290

POČET PŘEPRAVENÝCH OSOB vs PROVOZNÍ DOTACE Mezi roky 2009 a 2016 došlo k: navýšení dotací o 23,6 % poklesu přepravených osob o 7,9 % Zdroj: Dotace: výkaz Dop MD 10-01 Výkony: Souhrnný čtvrtletní přehled o autobusové dopravě IODA id 469 a 287

PRŮMĚRNÁ OBSAZENOST a PRŮMĚRNÁ PŘEPRAVNÍ VZDÁLENOST Mezi roky 2009 a 2016 došlo k: navýšení dopr. výkonů o 3,6 % poklesu přepr. výkonů o 19,7 % průměrná obsazenost klesla z 19,84 osob na 15,4 osob (IODA id 290 / 597) d) průměrná přepravní vzdálenost klesla z 20,7 km na 18,4 km (IODA id 290 / 287) Zdroj: Přepravní výkony: Souhrnný přehled o autobusové dopravě Dopravní výkony: výkaz Dop MD 3-04 IODA id 597 a 290

DOPRAVNÍ VÝKONY vs NÁKLADY NA 1 km JŘ Zdroj: Dopravní výkony: výkaz Dop MD 3-04 Náklady na 1km JŘ: výkaz Dop MD 2-04 Zvýšení a) nákladů o 1,2 mld. Kč b) dotací o 1,1 mld. Kč IODA id 597 a 595 N = 8,1 mld. Kč N = 9,3 mld. Kč

VÝVOJ NÁKLADŮ IODA id 595 Náklady – největší položky: 35 % tvoří osobní náklady na řidiče (přímá mzda + odvody SZP + cestovné) 20 % tvoří náklady na pohonné hmoty 15 % tvoří náklady na pořízení vozidla (odpisy + leasing) Zdroj: výkaz Dop MD 2-04 (přepočtený na 1 km JŘ)

VÝVOJ NÁKLADŮ – jednotlivé položky - přímé mzdy - pohonné hmoty - odpisy IODA id 595 Zdroj: výkaz Dop MD 2-04 (přepočtený na 1 km JŘ)

VÝVOJ NÁKLADŮ – ceny PHM a mzdy řidičů Nafta: IODA id 50 Zdroj: CCS Medián hrubé měsíční mzdy: IODA id 606 a 608

VÝVOJ NÁKLADŮ – ceny autobusů IODA id 570 a 571 autobusy VLD (vlevo) autobusy MHD (dole)

BRUTTO A NETTO SMLOUVY mezi dopravcem a objednatelem Podle toho, kdo nese výnosové riziko, se smlouvy nazývají: brutto - riziko dosažení výnosů z jízdného nese objednatel dopravní obslužnosti - klíčovým parametrem výběrového řízení jsou náklady dopravce (Nejde však jen o jejich maximální výši, ale i minimální, která zaručí požadovanou kvalitu dopravy.) netto - riziko dosažení výnosů z jízdného nese dopravce - klíčovým parametrem výběrového řízení je výše finanční kompenzace (dotace) objednatele dopravci Zdroj: IODA.cz/Publikace: Veřejná doprava v ČR, kap. 2

ÚSTECKÝ KRAJ – dopad veřejné soutěže IODA id 585 vs 583 (celkové dotace vs smluvní cena)

DATABÁZE DAT a DATABÁZE ZDROJOVÝCH DOKUMENTŮ: www.IODA.cz www.VYROCENKY.cz

DĚKUJI ZA POZORNOST