DŮL, LOM Rostislav NÉTEK 18.10.2006

(tudíž se u těchto útvarů nedá mluvit o genezi v pravém slova smyslu) DŮL = soustava podzemních děl provedených k zpřístupnění a vydobytí užitkového nerostu z kůry zemské hlubinným způsobem LOM = povrchový důl, místo a provozovna k těžbě užitkových nerostů (ložisek) uložených v malé hloubce pod povrchem Šachta dolu Chrustenice, ČR Z geomorfologického hlediska se vždy jedná o antropogenní tvary reliéfu (tudíž se u těchto útvarů nedá mluvit o genezi v pravém slova smyslu) Lom Twilight, USA

HISTORIE 8. stol. – počátky dobývání „drahých kovů“ (cín, zlato, stříbro,…) 13. stol. - vyčerpání povrchových ložisek střídá hlubinná těžba 16. stol - primitivní způsoby hornictví ve středověku vystřídalo využití střelného prachu  18 - 19. stol. - použití dynamitu, parních těžebních a čerpacích strojů vede k obrovskému rozmachu a dosažení velkých hloubek Náčrtek části Rudolfovy šachty z 15. stol.

V současnosti se v lomech a dolech těží prakticky všechny známé nerostné suroviny počínaje drahými kovy, přes stavební materiály (jako např. vápenec a pískovec) či železnou rudu a „moderními“ surovinami typu uran konče Lomy a doly se nachází na celém světě, bez ohledu na zeměpisnou polohu, klimatické poměry či vyspělost státu, jediným rozlišovacím kritériem je těžená surovina

DEFINICE DOLU V ŠIRŠÍM SLOVA SMYSLU v současné době se pod pojmem důl rozumí také povrchová zařízení, takže se tak označuje celý závod hlubinného, popř. povrchového dolu, spolu s úpravnami, techn. zázemím a dalšími budovami

DOLY JAKO ČINITEL UTVÁŘENÍ RELIÉFU Rozsah těžby ve velkém měřítku má v současnosti převážně negativní dopad Ožehavá otázka – geomorfologie i ekologie Hlubinné doly - mohou způsobovat propadání - vytvářejí typickou industriální krajinu Typická industriální krajina - Huť Poldi Kladno

- převážně negativní vliv těžby na široké okolí Povrchové doly - převážně negativní vliv těžby na široké okolí - znečištění vod, ovzduší, hluk … - tradiční povrchová těžba odstraňování hornin po vrstvách - moderní metoda zarovnávání pohoří = vykácení lesů  odtěžení vrcholků hor (nebo celé hory)  vysypání odtěžené horniny do údolí Obě metody zcela nenávratně změní ráz krajiny na krajinu zpustošenou těžbou Zpustošená krajina těžbou – mostecká uhelná pánev Zpustošená krajina těžbou - Lom Bílina (severočeská uhelná pánev)

Těžební společnosti by měly po vytěžení zpustošenou krajinu navrátit do „rovné nebo mírně zvlněné podoby“. Tento proces se nazývá rekultivace. Rekultivovaná krajina je sice odlišná od původní, ale na první pohled na ní těžba nezanechala žádné výrazné stopy. Je posledním krokem procesu zarovnávání pohoří (v tomto případě pozitivním význam) Autodrom most 1979 a 1999 Rekultivovaný lom Maxim Gorkij I., Rusko (po 40 letech od ukončení težby)

INFO: důl Hornické práce se dělí na otvírkové, přípravné (ražení sledných a dopravních chodeb), dobývací (uvolňování užitkového nerostu) a dopravní Štola – vodorovná podzemní chodba s plochou příčného profilu menší než cca 16 m2. Slouží k vyhledávání ložisek, k vyvážení těžených nerostů a k větrání. Podle účelu rozeznáváme štolu kutací, vztažnou, výdušnou (větrací) a dědičnou (vodní). Šachta – prostor čtyřúhelníkového nebo kruhového průřezu, svislého (občas šikmého) směru. Rozeznáváme šachtu výtahovou a důlní. Štola sv. Jana Evangelisty Vchod do štoly Loreta

Překop - dlouhé vodorovné důlní dílo (chodba) Porub - vlastní pracovní prostor v dole, který je obnažen a dobývá se bok ložiska a také hornické práce zahrnující výlom horniny v souvislosti s jejím nakládáním na dopravní prostředek Dorážka - značí užší chodbu, spojující např. dvě chodby pro zlepšení větrání Uhelný revír – organizační sloučení dolů spojených přirozeným uspořádáním založených buď na jejich poloze nebo provozních poměrech Při dobývání, kdy je ložisko ve velkých hloubkách se využívá pilířů a vyztuží pro zajištění stability. Tyto výztuže se při vyrubání ložiska většinou ztrhnou a vyrubaný prostor se nechá zavalit, nebo se vyplní hlušinou, aby se omezil pokles nadloží, tzv. zakládání.

Rudolfova štola, Praha

Bývalý uranový důl Jáchymov

Chrustenická šachta – dnes muzeum hornictví

INFO: lom Podle druhu dobývaného materiálu se lomy dělí na uhelné, rudné a kamenolomy Po provedení skrývky se užitkové nerosty těží rozpojováním a nakládáním, což se provádí automatizovanými lopatkovými nebo kolesovými rypadly, popř. se rozpojují mechanicky nebo trhavinami. V lomu se vytěžený materiál obvykle také hned zpracovává (upravuje), např. pomocí třídičů a drtičů a dále se transportuje Skrývka - povrchové důlní dílo, kterým se odstraňují nadložní vrstvy, aby se tak uvolnil přístup k dobývané hornině, těžené následně povrchově

Vápencový lom Vitošov

Vápencové lomy Malá a Velká Amerika

Mostecká uhelná pánev

Lom Brushy Fork, USA

Největší diamantový lom světa, Mirna - Sibiř

Největší (měděný) lom v USA, Kennecott - Utah

POUŽITÁ LITERATURA Kolektiv autorů. Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: Academia,1980. John G. Mitchel. Když se zarovnávají hory. National Geographic, 2006, březen, str. 108 – 127. Coal River Mountain Watch URL: <http://webpages.charter.net/crmw/gallery.htm> [cit 2006-10-15] Rudolfova štola [cit 2006-10-15] URL: <http://www.boskowan.com/www/jirka/stola/stola/stola.htm> Hornictvi.info URL: <http://www.hornictvi.info/start.htm> [cit 2006-10-15] Wikipedia URL: <http://cs.wikipedia.org> [cit 2006-10-15] Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce [cit 2006-10-15] URL: <http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Vitosov/Vitosov_text.htm> Největší díry na světě [cit 2006-10-15] URL: <http://1-02.speleo.cz/view.php?cisloclanku=2005060301> Rekultivace [cit 2006-10-15] URL: <http://www.ecmost.cz/cd/rekultivace/rekultivace.htm>

Děkuji za pozornost