Politická a sociální krize římské republiky 1. století př.n.l.

Systém dvou politických stran Obě strany usilovaly o moc nevybíravými prostředky Populárové strana lidu Lídr: vojevůdce Gaius Marius 7x konzulem provedl voj.reformu (vojákem i bezzemek, veteráni po 16 letech dostali půdu)+ další reformy armády Program:- sociální reformy a politický vliv lid.shromáždění Optimáti =strana nobility (bohatí) Lídr: vojevůdce Sulla Program: udržet moc i majetek

Sullova diktatura 82 – 79 př.n.l. Sulla po vítězném vojenském tažení na východ zavedl v Římě diktaturu a mír Zavedl proskripce – seznamy Sullových odpůrců, veřejně vyvěšené, kdokoli mohl udat a zabít (Mezi nimi i mladý Caesar, Sulla v pamětech litoval, že vyhověl prosbám Caesarových příbuzných a ušetřil ho.)

Za Sullovy diktatury zabito okolo 520 - 3,5 tis.lidí ??? Sulla se vzdal diktatury a záhy zemřel v důchodu

Ke krizi přispěla povstání otroků Nárůst otroků po válkách + obchod + přirozený přírůstek Těžké životní podmínky

Vzpoury a povstání 1) 136 – 132 př.n.l. Na Sicílii, 20 000 ukřižováno Spartakovo povstání

Spartakovo povstání

Spartakus Thrácký gladiátor-otrok Původně voják- odsouzen za dezerci Gladiátorská škola v Capui- povstání Postupně se přidávali další otroci Snad až 100 000 mužů

Úkryt na Vesuvu Prošli Itálií až na jih Ohrožovali Řím Zrazeni piráty, kteří jim slíbili převoz na Sicílii Doplatili na nejednotnost Odříznuti napříč vybudovaným valem V poslední bitvě Spartakus padl 6 000 zajatců ukřižováno na Via Appia

První triumvirát tri= tři vir = muž

Vojenská diktatura tří nejmocnějších mužů

1. triumvirát Rozdělili si sféry vlivu Caesar- Galie (+invaze do Británie) Crassus- bojuje na východě, vítěz nad Spartakem Pompeius – Hispánie

53 př.n.l. padl Crassus – triumvirát se rozpadl Caesar a Pompeius – boj o absolutní moc

Pompeius s nelibostí sledoval vojenské úspěchy Caesara v Galii – vyzval Senát, aby přikázal Caesarovi rozpustit vojsko a vrátit se do Říma Caesar neuposlechl – r.49 př.n.l. překročil s vojskem pohraniční řeku Rubicon (Tím automaticky prohlášen nepřítelem státu)

„Alea iacta est“ =Kostky jsou vrženy! Začala občanská válka -5 let, zahynulo 1/2milionu obyvatel

Gaius Julius Caesar 100 – 44 př.n.l. Řečník, spisovatel, diplomat a voják Z urozeného rodu, příznivec populárů, za Sully pronásledován „Zápisky z války galské“ (píše ve 3. osobě, aby se vyhnul podezření ze samochvály) V občanské válce porazil Pompeia (zavražděn v Egyptě) Aféra s Kleopatrou Ovládl Egypt

Vyhrál v občanské válce – prohlášen doživotním diktátorem Zastával i další úřady Ponechal formálně republiku, ale jednal jako samovládce - vlastní mince, titul imperátor, celo purpurová tóga Nejkratší vojenské hlášení: „Veni, vidi, vici!“ (po porážce pontského krále)

Zavedl pořádek ve správě provincií Reforma kalendáře (juliánský – do r. 1582) 60 republikánů – spiknutí k odstranění „tyrana“ Přestože varován odešel 15.3.44 př.n.l. do Senátu- zavražděn – ubodán „Et tu, Brute?“

Republikáni (vrazi Caesara) jsou pronásledováni Markem Antoniem Porážka v bitvě u Filipp Brutus- sebevražda

druhý triumvirát

Lepidus vytlačen Marcus Antonius a Octavianus –boj o ovládnutí Říma Marcus Antonius- žije v Egyptě Kleopatrou

Octavianus- prasynovec a adoptivní syn Caesara, sídlí v Římě, vliv na veřejné mínění a Senát, Přesvědčí Senát, že Marcus Antonius je nepřítel státu- válka

Bitva u Aktia Námořní bitva Egypt X Řím M.Antonius X Octavianus Antonius i Kleopatra z bitvy uprchnou, poraženi, oba sebevražda

Bitva u Aktia 31 př.n.l.

Octavianus ovládne celou římskou říši Egypt (poslední helénistická říše) se stává římskou provincií Konec římské republiky