KMT/DIZ1 Prověřování, hodnocení a klasifikace co to je k čemu to je co dělat, aby to fungovalo jak to funguje (pojmy) (proč?, funkce) (jak?, zásady) (jak?, metody) Hodnocení a klasifikace v matematice, zásady a funkce efektivního hodnocení, testy a metodika jejich vytváření a využívání. – SZZK č. 10 http://www.timssvideo.com/videos/Mathematics – cz1, ústní zkoušení P – prostředky ke zjištění, zda bylo dosaženo cílů vyučování M (písemná práce, ústní zkoušení, samostatná práce, …) H – vyjádření se o Ž, VDN K – výsledek hodnocení dle klasifikačního řádu Osnova: funkce P,H,K zásady P,H,K metody P,H,K fav formy hodnocení ve vztahu k efektivitě výchovného a vzdělávacího procesu metodika těchto forem odměny, tresty, ocenění, povzbuzení,

 prověřování (diagnostika)  hodnocení  klasifikace = prostředek ke zjištění toho, zda bylo dosaženo cílů vyučování M = mínění U o VDN, vlastnostech, chování a postojích Ž = výsledek hodnocení podle kritérií daných klasifikačním řádem cíle (čeho dosáhnout) - rozvoj matematického myšlení osvojení si mat. vědomostí a myšlenek (poznatky) ovládnutí mat. dovedností a návyků (činnosti) hodnocení – obsahuje dosažený výsledek, klady, zápory, jak prohloubit V Nelze dát 5 za zapomenutý DÚ. přezkoušení klasifikace

FUNKCE prověřování, hodnocení, klasifikace  kontrolní/informativní  vzdělávací  diagnostická  prognostická/regulativní - zjištění hloubky a objemu osvojení VDN - porovnání plánovaných výsledků se skutečnými - opakování a upevnění, užití VDN v nových situacích, systematizace znalostí, výběr nejdůležitějšího učiva - informace o chybách, o příčinách nedostatků, jejich vliv na kvalitu VDN - dle stavu VDN se naplánuje další vyučování posouzení výsledku učení žáků posouzení procesu vyučování vzhledem ke stanovenému cíli ad vzdělávací – Ž vyčlení nepodstatné, vede ke zobecnění, systematizaci znalostí ad diagnostická – info o příčinách chyb, ad prognostická – model další učební činnosti, s čím je/bude obtíž, je-li daný vstup ad rozvíjející – řeč, paměť, pozornost, vůle, myšlení ad orientační – orientace Ž v jejich potížích, sebepoznání, info o nedostatcích při vedení výuky ad výchovná – učí kázni, posiluje vůli

Funkce prověřování, hodnocení, klasifikace  rozvíjející - řeč, paměť, pozornost, vůle Ž  motivační - povzbuzení pochvalou, zdůraznění pokroků  výchovná -hrozba prověřování vede k přípravě na výuku (sebekontrola) - přijímání kritiky, odstraňování nedostatků

ZÁSADY prověřování, hodnocení, klasifikace - rychlá zpětná vazba pro Ž i U - dobré výchovné účinky - hodnotíme VDN, stupeň rozvoje myšlení a pohotovost v aplikacích - přihlíží se k zázemí Ž a jeho schopnostem - různé Ž v různém období hodnotit podle týchž měřítek - přijetí ohodnocení Ž  průběžnost  komplexnost  objektivnost  přesvědčivost klasifikace – nejtěžší a nejodpovědnější činnost vlivy narušující objektivnost ad průběžnost – zpětná vazby pro učitele, jak postupovat dál ad komplexnost – hodnocení VDN, stupeň rozvoje myšlení, pohotovost v aplikacích ad objektivnost – odpovídá skutečným VD, různé žáky hodnotí v různém období podle týchž měřítek

METODY prověřování 1. pozorování při výuce 2. samostatná práce 3. ústní zkoušení 4. písemné zkoušení ad1. - Ž řeší dílčí problémy zadávané při výuce - účastní se rozhovorů - formuluje závěry - ověření logického myšlení - správné pochopení poznatků, jevů, vysvětlení pojmů - hodnotíme pochvalou, napomenutím, známkou

- hodnocení horších výsledků dobrých Ž - domácí úkoly Metody prověřování 2. samostatná práce - hodnocení slabších Ž - hodnocení horších výsledků dobrých Ž - domácí úkoly

- ověření logického myšlení Metody prověřování 3. ústní zkoušení - ověření logického myšlení - správné pochopení poznatků, jevů a vztahů mezi nimi - schopnost vysvětlit pojmy - hlubší poznání příčin nedostatků - ověření dříve probraného učiva (to, co žák dříve neuměl) časově náročné, nutno zaměstnat zbytek třídy - možná pomoc U, možná úprava obtížnosti zadaných úloh

- v matematice nejzávažnější Metody prověřování 4. písemné zkoušení - v matematice nejzávažnější - 5minutovky, kontrolky, čtvrtletky, testy standardizovaný x nestandardizovaný test - výhody (nezávislost na U, srovnatelné podmínky, Ž mají svobodu – čas, pořadí úloh, U má čas na analýzu chyb, porovnání) didaktický test – písemná forma zkoušení standardizovaný reliabilita - při stejných podmínkách se dosáhne stejných výsledků validita – test testuje to, co chtělo testovat citlivost – ani moc lehký, ani moc těžký objektivita praktičnost

- předepsána klasifikačním řádem KLASIFIKACE - předepsána klasifikačním řádem  Jak ovládá žák požadované kompetence, poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti. (1 uceleně|2 v podstatě uceleně|3 nepodstatné mezery v ucelenosti|4 závažné mezery v ucelenosti|5 závažné a značné mezery v ucelenosti)  Vykonávání intelektuálních a motorických činností. (1,2 pohotově|3 nepřesně, nepřesnosti s pomocí U koriguje|4 nepohotově a nepřesně s nedostatky|5 velmi podstatné nedostatky)  Uplatňování osvojených poznatků. (1 samostatně a tvořivě|2 samostatně a produktivně nebo s menšími podněty|3 s chybami, uplatnění poznatků s podněty U|4 chyby v aplikacích je schopen odstranit s U|5 poznatky nedovede uplatnit ani s podněty U)

Klasifikace – klasifikační řád  Jak myslí. (1 logicky správně, přesně, tvořivě, samostatně|2 správně s prvky logiky, tvořivě|3 správně, ale málo tvořivě|4 s logickými chybami, netvořivé|5 nesamostatně se závažnými logickými chybami)  Ústní a písemný projev. (1 správný, přesný, výstižný|2 menší nedostatky ve správnosti|3 větší nedostatky ve správnosti, přesnosti, výstižnosti|4 podstatné nedostatky ve správnosti|5 zásadní nedostatky ve správnosti)  Kvalita výsledků Ž činnosti. (1 kvalitní nebo s malými nedostatky| 2 bez podstatných nedostatků| 3 s nedostatky|4 |5 nízká úroveň) 4 – s pomocí U dovede Ž nedostatky opravit

Závěrečná klasifikace - není aritmetickým průměrem - větší váhu mají známky získané na konci období - 4 x 5, má Ž postačující vědomosti pro studium v dalším ročníku, resp. pro praxi? - 1 x 2, rozhodne stupeň samostatnosti v odvozování poznatků a aplikacích

Klasifikace dle počtu závažných chyb - pokyny v klasifikačním řádu jsou obecné - klasifikace dle počtu závažných (hrubých) a nepodstatných (malých) chyb  závažná chyba - Ž neovládá základní dovednosti - Ž neovládá základní poznatky - Ž nedovede použít základní poznatky a dovednosti

Klasifikace – závažná chyba 1. neznalost algoritmů pro počítání z desetinnými, rac., reálnými a komplexními čísly 2. neznalost úprav algebraických a goniometrických výrazů, postupů řešení rovnic a nerovnic 3. neznalost postupů řešení SÚ, neschopnost sestavit rovnici z podmínek SÚ, nepochopení závislostí 4. malá či žádná představa o geometrických útvarech 5. neznalost základních pouček a vzorců, neschopnost použít je, neschopnost vyřešit analogickou úlohu k již vyřešené. 6. neznalost postupu řešení důkazových a konstruktivních úloh 7. nedokončená nebo neprovedená řešení.

Klasifikace – nepodstatná chyba - chyby vzniklé z přehlédnutí, z nepozornosti - formálně chybné zápisy - někdy též hrubá chyba provedená jen jednou - závažnost chyby se mění s věkem žáka - opakovaná chyba se za chybu počítá jen 1x

Klasifikace dle počtu závažných chyb  klasifikace 1 úlohy nebo skupiny podobných úloh 1 – úplné řešení bez chyb nebo s 1-2 nepodstatnými chybami 2 – se 2-3 nepodstatnými chybami 3 – s hrubou chybou nebo s více než 3 nepodstatnými chybami 4 – dvě hrubé chyby, 1 hrubá více nepodstatných 5 – více než dvě hrubé chyby  klasifikace skupiny úloh různé obtížnosti úlohy analogické ke vzorově řešeným úlohám úlohy obtížnější 1 – řešení analogických i obtížnějších úloh bez chyb 2 – analogické úlohy bez chyb, obtížnější jen s malými chybami 3 – analogické úlohy s malými chybami 4 – analogické úlohy s hrubou chybou 5 – analogické úlohy s více hrubými chybami