KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI Michael Martinek ETF UK 2014

2. STÁT A CÍRKVE V ČESKÉ REPUBLICE

Konfesní a kanonické právo Konfesní právo je součástí právního řádu každého moderního státu. Vymezuje vztahy mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Zákonodárcem je tedy v tomto případě stát, návrhy zákonů jsou však konzultovány s představiteli institucí, kterých se přímo dotýkají – církví a náboženských společností. Kanonické právo: vnitřní právní normy některých církví (v našem prostředí nejčastěji církve katolické). Konfesně právní modely: popisují různé možnosti právního nastavení vztahu mezi státem a církvemi. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Historické modely vztahu mezi státem a církví: starověk Antický svět: kult byl úzce spjat s veřejnou funkcí polis, byl jednou ze složek její činnosti. Náboženství bylo občanskou záležitostí, s občanskou společností se ztotožňovalo, a proto nebylo zapotřebí žádných samostatných náboženských společností. Neexistoval komplex společensko–právních vztahů na způsob vztahů mezi státem a církvemi. Izrael: lid stál pod přímou vládou jediného Boha – společenské zřízení teokratické (bohovládné). Občanská pospolitost byla „pohlcena“ náboženskou pospolitostí. Římská říše: svobodní občané měli povinnost účasti na státním kultu, jedinou tolerovanou skupinou jiného vyznání byli Židé. Na základě tohoto principu docházelo v prvních staletích k opakovaným pronásledováním křesťanů. Konstantin: ediktem milánským (313) vyhlášena rovnoprávnost křesťanství s pohanským náboženstvím. Theodosius: zákaz pohanských kultů (391) – křesťanství se stává státním náboženstvím. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Středověk Augustin (354 – 430) – O obci Boží (De civitate Dei): církev a politické národy tvoří jednotu, jednotné společenství křesťanů (Corpus Christianorum), zároveň však vytvářeli dvě obce – světskou a Boží, lišící se navzájem cílem svého působení. Náboženská jednota společnosti a polarizace moci mezi obcí světskou a náboženskou jsou typické znaky pro dějiny evropských politických národů přibližně v mezidobí let 500 až 1500. Cézaropapismus – nadvláda světského vládce nad církví: Byzantský cézaropapismus: Justinán I. (527 – 565); církev včleněna do mocenských struktur státu, vládce zasahuje do církevní legislativy, svolává koncily a synody, uplatňuje v církvi administrativní moc. Franský cézaropapismus: Karel Veliký (800, chápal se jako „Bohem korunovaný vládce Římské říše“) a jeho nástupci (karlovci). Na rozdíl od byzantského cézaropapismu byl respektován primát papeže a duchovenstvo mělo rozhodující vliv nejen v náboženské, ale i v kulturní a politické oblasti. Germánský cézaropapismus: saský král Otto I. Veliký (936 – 973) svěřil některým biskupům území jako léna, a tak z nich vytvořil říšská knížata. Papocézarismus – nadvláda papeže nad světskými vládci: papež Inocenc III. (1198 – 1216) získal většinu evropských panovníků mimo Římskou říši k tomu, aby uznali svůj lenní vztah k Apoštolskému stolci. Tento model se však nikdy v plnosti neprosadil. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Reformace Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě. Hlavní myšlenky: Svobodné kázání Božího slova Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těžkého hříchu Příjímání pod obojí Německá (luterská) reformace = knížecí reformace: vytváření zemských církví (Landeskirchen), ve kterých zeměpáni zaváděli reformaci shora (cuius regio, eius religio). Anglická reformace: prosazena shora přímo panovníkem (Jindřich VIII. 1491–1547). Papež, který králi váhal prohlásit jeho manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, byl prohlášen za pouhého biskupa římské církve, zatímco za ochránce a nejvyšší hlavou církve v Anglii se prohlásil král. O rok později prosadil v parlamentu významné změny církevní ústavy, jimiž bylo dosaženo naprosté nezávislosti na papeži. Nejvyšším duchovním představitelem Church of England se stal anglický primas – arcibiskup canterburský. S reformací vyvstala otázka, jaký poměr bude mít státní moc ke dvěma či více vyznáním, která na jeho území působí. Může buď jednu konfesi ve svůj prospěch privilegovat a ostatní tolerovat (Josef II.) nebo vytvořit konfesněprávní rámec pro faktickou rovnost všech konfesí ve státě. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Švýcarská reformace Významné vůdčí osobnosti získaly rozhodující vliv v radách švýcarských měst: Ulrich Zwingli (1484–1531) v Curychu a Jean Cauvain-Calvinus (1509–1564) v Ženevě. Vytvořili tam teokratický systém správy. Nejvyšší církevní orgán, konzistoř, složená z kazatelů a laických starších, měla silný vliv ve veřejných záležitostech – jejímu přísnému dozoru a soudu podléhal nejen rodinný, ale také občanský život ženevských věřících. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Rekatolizace 1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) Od r. 1761: zpovědní seznamy Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bible 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Rakousko - Uhersko 1620 – 1781: násilná rekatolizace Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). 1781: toleranční patent 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Odluka církve od státu Spojené státy americké – první dodatek Ústavy (1787): Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství, Kongres nesmí vydávat zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství. Francie: důsledkem „Prohlášení práv člověka a občana“, přijatého Ústavodárným shromážděním 1789, bylo také zrovnoprávnění všech vyznání„ Nikomu se nesmí dít újma pro jeho názory, i náboženské.“ Náboženství se stává předmětem svobodné volby jednotlivce, stát tuto volbu nesmí ovlivňovat – zárodek budoucích vztahů mezi náboženstvím a společností v Evropě. Následovalo vyvlastnění veškerého církevního majetku, rušení řádů a klášterů a řada proticírkevních opatření. Německo: pod vlivem Francie sekularizace katolického církevního majetku (1803) Po Vídeňském kongresu (1814–1815) usiloval Apoštolský stolec o zlepšení vztahů s jednotlivými německými státy, a to formou konkordátu (1817 s Bavorskem) nebo alespoň formou tzv. cirkumskripční buly (1821 s Pruskem). K definitivnímu prosazení principu náboženské svobody a odluky církve od státu došlo v Evropě po 1.světové válce. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Komunismus 1948 - 1989 Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky Zákon 46/1948 o pozemkové reformě Zákonem 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Zákon 231/1948 Sb § 1 Velezrada: Kdo se pokusí c) zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od deseti do pětadvaceti let, nebo na doživotí. § 3 Pobuřování proti republice: (1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí pobuřuje proti republice, proti její samostatnosti, ústavní jednotnosti, její územní celistvosti nebo proti jejímu lidově demokratickému zřízení, její společenské nebo hospodářské soustavě nebo její národní povaze, zaručeným ústavou, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let. § 28 Zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce: Kdo zneužije výkonu svého úřadu duchovního nebo podobné své náboženské funkce k vykonávání vlivu na věci politického života ve směru nepříznivém lidově demokratickému řádu republiky, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Konfesně-právní modely Netoleranční – výlučný: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r. 2000 Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby (= individuální náboženská svoboda). Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti (= kolektivní náboženská svoboda). Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučný toleranční odlukový kooperační s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Listina základních práv a svobod Článek 15 (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Článek 16 (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Církve a stát po roce 1989 Obnova sekulárního státu – postupné vytváření nového konfesního práva Zákon 16/1990: zrušen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti Od 1. 1. 1991 jsou dotace na platy duchovních poskytovány přímo ústředím církví, ne duchovním jako doposud, v rámci zákona 219/1949. 298/1990 Sb. a 338/1991 – restituční zákony 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení náboženských společností, platil až do roku 2002. Zákon 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších novel. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

ZÁKLADNÍ NORMY ČESKÉHO KONFESNÍHO PRÁVA 1848 - 1918 1918 - 1949 1949 - 2001 2002 - ... Mezikonfesní zákony 49/1868 ř.z.; 96/1925 Sb. z. a n. nadále neupraveno Uznání církví (registrace) 68/1874 ř.z. (1949 – 1991 neupraveno); 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb. 3/2002 Sb. (úč. 7.1.2002) Postavení katol. církve 195/1855 ř.z. 50/1874 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 219/1949 Sb. Postavení evangelických církví 41/1861 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 221/1949 Sb Postavení židovských obcí 57/1890 ř.z. 218/1949 Sb. vl.n. 223/1949 Sb. Financování církví zemské nábo- ženské fondy kongrua a dotace 218/1949 Sb. vl.n. 578/1990 Sb. vl. n. 86/1993 Sb. 51/1874 ř.z. katolická církev 47/1885 ř.z. 176/1898 ř.z. pravosl. církev 142/1887 ř.z. 177/1898 ř.z. 122/1926 Sb. z.a n. vl. n. 124/1928 Sb. z a n. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Současný model vztahu státu a církví v ČR Konfesní právo: Zákon 3/2002 Sb. Stát: Registruje církve a jimi zřízené právnické osoby, Ponechává jim plnou svobodu k vlastní činnosti, pokud neodporuje zákonu Některým církvím přiznává zvláštní práva (§7), která nemají jiné právnické osoby (=kooperace církví a státu): vyučovat náboženství na státních školách; pověřit duchovní ke službě v armádě a věznicích; být financována státem; konat církevní svatby platné před státem; zřizovat církevní školy; zachovávat zpovědní tajemství, pokud je tato povinnost tradiční součástí učení církve nejméně 50 let 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Důvody pro uznání zvláštních práv Potřeba vytvoření právního rámce pro realizaci individuální náboženské svobody, kterou zaručuje ústava.: Má-li být naplněno právo občana na společné projevování víry např. formou účasti na náboženských obřadech nebo osobní komunikací s duchovním, musí být duchovnímu umožněn přístup i do zařízení, do nichž je přístup veřejnosti omezen – do věznic, zařízení pro ochranné léčení a ochr. výchovu. Má-li být naplněno právo rodičů na náboženskou výchovu svých dětí, musí mít možnost přihlásit je do vzdělávacího zařízení zřizovaného vlastní církví, nebo alespoň do výuky náboženství Potřebuje-li významná část populace ke svobodnému projevu své víry chrámy a profesionální duchovní, a nebyl-li církvi vrácen majetek, který komunistický režim protiprávně zestátnil, musí na sebe stát vzít závazek, že bude tyto služby finančně podporovat. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Důvody pro uznání zvláštních práv 2. Historická role i současný přínos církví naší kultuře, vzdělání, zdravotnictví a sociální práci: boj se zločinností a narkomanií a prevence proti nim; specifický způsob poskytování sociálních služeb; péče o seniory, osoby s handicapem, nemocné a umírající, která je poskytována v náboženském duchu, tedy s důrazem na existenciální otázky člověka a na jeho spirituální dimenzi; posilování stability manželství a rodiny; výchova a vzdělávání dětí a mládeže směřující k podpoře kvality jejich života ve všech dimenzích; prosazování etických hodnot významných pro celou společnost (ochrana života, obhajoba lidských práv); posilování psychické odolnosti občanů v krizových situacích (vězení, armáda, hromadná neštěstí); spoluvytváření národní kultury; prevence proti škodlivému vlivu některých extrémistických náboženských skupin; účinná podpora cestovního ruchu (návštěvnost církevních historických památek, poutě). 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Registrace CNS Návrh na registraci CNS podává přípravný výbor tří fyzických osob, musí předložit zápis o založení, podpisy alespoň 300 zletilých členů a základní dokument. Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv může podat CNS, která je registrována nepřetržitě alespoň 10 let a plní všechny závazky vůči státu a třetím osobám. Návrh musí obsahovat podpisy tolika zletilých členů CNS, kolik činí alespoň 1 promile obyvatel ČR (tj. asi 10.000) Postup: 1. založení CNS; 2. registrace na MK ČR (přípravný výbor + 300 podpisů); 3. přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (10 let od registrace, 10.000 podpisů). Registraci i oprávnění k výkonu zvláštních práv může stát zrušit, pokud daná CNS neplní zákonné podmínky. MK vede tři rejstříky: 1. rejstřík registrovaných CNS (nyní 29),2. rejstřík církevních právnických osob (podle církví), 3. rejstřík svazů církví a náboženských společností. Všechny veřejně přístupné na www.mkcr.cz. Nejsou v nich školy – ty se registrují ve školském rejstříku na MŠMT. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Právo konat církevní svatby platné před státem Právo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, bylo respektováno i v době komunismu, tyto obřady však byly platné pouze před církví, nikoli před státem. Současná právní úprava dává možnost, aby byl svatební obřad vykonaný před duchovním příslušné církve zapsán i do státní matriky, a novomanželé už tedy nemusí svůj sňatek opakovat před státním úředníkem. Podmínky pro tuto spolupráci jsou zákonem stanoveny takto: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinnost od 1.1.2014: § 657: (1) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem veřejné moci provádějícím sňatečný obřad v přítomnosti matrikáře, jedná se o občanský sňatek. (2) Projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněné k tomu podle jiného právního předpisu (dále jen „oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek. § 658: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, je orgánem oprávněné církve osoba pověřená oprávněnou církví. § 663: (2) Jedná-li se o církevní sňatek, uskutečňuje se sňatečný obřad na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve. § 666: (1) Má-li být uzavřen církevní sňatek, musí snoubenci nejprve předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželství. Od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než šest měsíců. (2) Byl-li uzavřen církevní sňatek, je oddávající povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle jiného právního předpisu. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Školství Náš právní řád poskytuje církvím s druhou registrací dvě zvláštní práva týkající se působení ve školství: právo zřizovat vlastní školy (zák. 3/2002 Sb., §7 odst. 1e) a právo vyučovat náboženství na školách zřizovaných státem, kraji či obcemi (zák. 3/2002 Sb., §7 odst. 1a). Školy zřizované církvemi a splňující zákonné požadavky přitom mají nárok na státní dotaci podle stejného normativu jako ostatní školy, nedostávají však (na rozdíl od státních škol) dotaci na „pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku“ (zák. 561/2005 Sb. §160 odst. 1a,b). Každá církevní škola má právní subjektivitu, většina z nich využila nabídky nového školského zákona (561/2005 Sb.) a nechala se zaregistrovat jako školská právnická osoba. Zákon 561/2004, §15: Vyučování náboženství (1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách, a to i společně na základě jejich písemné dohody. (2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek (3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu. Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství. Zákon 563/2004, § 14: Učitel náboženství Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a)  v oblasti teologických věd, b)  v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Legislativní rámec pastorační činnosti církví ve věznicích ČR Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb., § 7 odst. 1 písm. b): zvláštní právo církví a náboženských společností s patřičným stupněm registrace pověřovat osoby k výkonu duchovenské činnosti v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb., § 20 – možnosti působení církví a náboženských společností: „Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu  trestu poskytováním  duchovní služby zejména a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad  odsouzených, b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců, f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění, g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení  účelu výkonu.“ Podobně Zákon č. 293/1993 o výkonu vazby, § 15 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Dohoda o duchovní službě Na základě Dohody o duchovní službě ze dne 18. 8. 2008 mezi Vězeňskou službou České republiky, Ekumenickou radou církví České republiky a Českou biskupskou konferencí vykonávají pastorační službu ve věznicích pověření duchovní všech zúčastěných církví. Podmínky: Bezúhonnost Pověření ze strany odpovědného orgánu církve Doporučení výkonným výborem o.s. Vězeňská duchovenská péče Formy: Pracovní poměr v dané věznici Dobrovolné poskytování duchovenské služby – alespoň 2x měsíčně Organizace: Hlavní kaplan Rada pro duchovní službu ve věznicích a ústavech: řešení základních mezicírkevních a koncepčních otázek Členové: zástupce České biskupské konference, zástupce  Ekumenické rady církví,  vrchní ředitel kabinetu generálního ředitele Vězeňské služby, předseda Vězeňské duchovenské péče a hlavní kaplan. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Práva pověřených osob (čl. 6, odst. 2) a) vstupovat do věznice, v níž konají duchovní a pastorační činnost, a pohybovat se v ní v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy, b) podílet se vhodnými formami na duchovně výchovné činnosti,  c) upozorňovat příslušné služební funkcionáře na zjištěné nedostatky, které brání řádnému výkonu duchovní a pastorační činnosti, d) požadovat informace o stavu a chování obviněných, odsouzených a chovanců, jimž  poskytují duchovní a pastorační činnost , e) nahlížet do osobních spisů odsouzených, jimž poskytují duchovní a pastorační činnost, pokud s tím tyto osoby souhlasí, f) přinášet do věznice nebo ústavu, v nichž konají duchovní a pastorační činnost, náležitosti nezbytné pro provádění náboženských  úkonů, a to v rozsahu a množství schváleném ředitelem příslušné organizační jednotky. Víno pro potřeby eucharistie propustí orgány kontroly v množství maximálně do 2 dcl. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Zpovědní tajemství v trestně-právních záležitostech Zákon č. 3/2002 Sb. (Zákon o církvích) § 7: Zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností f) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let; tím není dotčena povinnost překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem (§ 167 trestního zákona). Právní řád ČR výslovně zbavuje kněze zákonné povinnosti oznámit závažný trestní čin, o němž se dověděl v rámci zpovědi (§ 368 trestního zákoníku), a zároveň ho zbavuje povinnosti svědčit o takovém trestném činu (§ 99 trestního řádu), nezbavuje ho však povinnosti překazit trestný čin, pokud o jeho přípravě ví předem. Zákon č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) § 368: Neoznámení trestného činu (3) … Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Zákon č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) § 99: Zákaz výslechu (2) … Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Dohoda o spolupráci mezi MO, ERC a ČBK o duchovní službě v rezortu MO Duchovní služba má za úkol zejména podporovat velitele všech stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance (dále jen pracovníků rezortu Ministerstva obrany); nabízet pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků rezortu Ministerstva obrany; přispívat k rozvíjení a prohlubování demokratických tradic evropské kultury v rezortu Ministerstva obrany; vytvářet podmínky pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky rezortu Ministerstva obrany ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností. Partnerem ministra obrany ČR pro koncepční otázky a zásadní jednání, která se týkají problematiky spojené s duchovní službou v rezortu Ministerstva obrany, je Rada pro duchovní službu, ve které jsou zastoupeni: hlavní kaplan Armády České republiky (AČR); jeden duchovní z církví, které se účastní této dohody, který působí jako poradce ministra obrany pro duchovní službu a kterého jmenuje ministr obrany ČR na základě doporučení těchto církví; zástupce Ekumenické rady církví; zástupce České biskupské konference; zástupce AČR, kterého určí náčelník Generálního štábu AČR; zástupce Civilní ochrany, kterého určí velitel Civilní ochrany České republiky. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Funkční náplň vojenského kaplana Je přímo podřízen veliteli útvaru, u kterého vykonává svou službu. Zodpovídá za naplňování a dodržování pokynů hlavního kaplana ve své podřízenosti. Je poradcem velitele v oblasti duchovní služby, etických a morálních hodnot, náboženských otázek. Podporuje velitele velitelství a velitele všech podřízených stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru života každého vojáka v činné službě a občanského zaměstnance. Zodpovídá za vytváření podmínek pro naplňování ústavně zaručených lidských práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky dané součásti ve všech situacích spojených s plněním jejich služebních a pracovních povinností. Poskytuje pomoc při řešení osobních krizí i těžkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném životě pracovníků velitelství a přímo podřízených součástí. Zajišťuje odborné vzdělávání v oblasti etiky a religionistiky formou přednášek, seminářů či besed. Vykonává nebo zabezpečuje duchovní službu pro příslušníky velitelství i přímo podřízených stupňů a jejich rodiny včetně bohoslužeb pro všechny církevní denominace sdružené v rámci České biskupské konference a v Ekumenické radě církví. Spolupracuje s duchovními církví a náboženských společností civilního sektoru, není-li činnost těchto duchovních v rozporu s posláním a působností rezortu Ministerstva obrany. Spolupracuje s duchovními jiných armád v rámci mezinárodních vojenských aktivit. Spolupracuje s vojenskými lékaři, psychology a dalšími pracovníky, kteří zabezpečují sociální politiku na úrovni velitelství. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Církve a náboženské společnosti nábož. na státních školách služba duchovních v armádě služba duchovních ve věznicích financování státem platnost církevních sňatků zřizování církevních škol zpovědní tajemství Apoštolská církev A Bratrská jednota baptistů ne Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev J.K.Svatých posledních dnů Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev AV v ČR Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v ČR Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evang. církev AV v ČR Náb. společnost českých unitářů Náb.společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická AV Starokatolická církev v ČR 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Financování církví Modely financování církví v Evropě: Státní dotace: Belgie, Řecko Církevní daň: Německo, Dánsko, Finsko, Švédsko Církevní příspěvky: Rakousko Daňové asignace: Itálie, Španělsko, v posledních letech také Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litva Výnosy z majetku: Velká Británie Portugalsku Dobrovolné příspěvky: Francie, Nizozemí 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ a NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ z výnosů aktuálního vlastního majetku z výnosů původně církevního majetku z náhrady za sekularizovaný církevní majetek ze soukromých prostředků z veřejných prostředků fabriční a kostelní jmění (záduší /fara/, kostel) náboženské fondy (matice) kongrua / částečně dotace (do r. 1949) příspěvky benefiční jmění (obročí), též prebenda (Pfründe) služné, náklady církevních ústředí 1.11.1949 -31.12.1990 dary 2 5 jiné fundace (nadace ve smyslu církevního práva) dotace (od 1.1.1991) sbírky nájemné z nemovitostí účelové sbírky (např. sbírka na Jeronýmovu jednotu) 3 jiný majetek CNS poplatky dědictví (odkazy) 1 4 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Dosavadní model financování církví v ČR Katolické církvi bylo v letech 1990–91 vráceno zákonem č. 298/90 Sb. 35 mužských a 21 ženských klášterů a zákonem č. 338/91 Sb. 51 mužských a 62 ženských klášterů (celkem 169) a také budova bohosloveckého semináře v Olomouci. Většina majetku katolické církve nebyla restituována a zůstává v rukou státu (restituce se týkala především budov, o které projevily zájem církevní subjekty – ne všech a ne jiných objektů, zejména lesů a půdy). Stát nadále podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem podle vlastních pravidel dává církvím peníze na platy kněží a dalších zaměstnanců (rozpočet MK). Vše ostatní je financováno ze sbírek a darů věřících (povinnost přispívat na potřeby církve podle CIC, salár v evangelických církvích), příp. z pronájmů, výnosů, vlastní podnikatelské činnosti církevních subjektů a grantů (EU). Specifikum katolické církve: intence. Samostatně je financováno církevní školství (MŠMT – 1 mld.), zdravotnictví (zdrav. pojištění) a sociální práce (granty – nejisté, např. Charita: celkem 2 mld., z toho 800 mil. stát, 300 mil. zdrav. pojišťovny). 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Financování církví v ČR Financování podle uvedeného zákona nevyužívají tyto CNS: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Křesťanské sbory Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou pro financování církví a náboženských společností schvalovány ve státním rozpočtu finanční prostředky v těchto závazných ukazatelích : 1. platy duchovních 2. pojistné k platům duchovních 3. platy církevní administrativy 4. pojistné církevní administrativy 5. ostatní věcné náklady (prostředky na provoz ústředí církví) 6. údržba církevního majetku Podle zákona č. 218/1949 Sb. jsou financovány tyto CNS: Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Luterská evangelická církev a.v. v České republice Náboženská společnost českých unitářů Pravoslavná církev v českých zemích Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Počet duchovních v letech 2000 - 2007 Název 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Církev římskokatolická celkem 2 462,10 2 428,00 2 542,36 2 591,55 2 619,24 2 753,68 2 829,95 2 899,49 Českobratrská církev evangelická 253,00 243,00 231,00 262,00 245,74 228,62 244,39 231,79 Církev československá husitská 252,20 280,16 321,68 374,53 388,84 407,19 410,84 Slezská církev evangelická AV 77,50 69,00 75,50 74,50 85,00 87,00 84,75 89,75 Pravoslavná církev v českých zemích 109,53 124,00 129,08 143,01 148,33 155,24 167,15 171,59 Apoštolská církev 90,00 98,00 105,00 119,00 142,00 156,17 162,30 171,12 Církev bratrská 65,50 67,00 81,00 80,20 86,69 90,62 97,11 102,40 Církev řeckokatolická 30,00 32,00 31,00 41,00 37,15 36,91 36,61 39,55 Evangelická církev AV v ČR 8,00 8,73 10,54 11,09 12,28 14,49 Evangelická církev metodistická 33,45 39,00 33,77 36,66 39,81 45,38 47,37 48,04 Jednota bratrská 50,00 45,00 55,00 62,00 64,40 73,25 80,38 87,56 Luterská evangelická církev a.v. v ČR 11,00 13,20 12,82 12,50 13,50 11,90 Starokatolická církev v ČR 28,00 33,00 34,00 35,00 38,00 41,26 Federace židovských obcí v České republice 26,90 27,00 36,51 36,59 33,69 35,37 Náboženská společnost českých unitářů 3,10 4,00 3,21 3,00 3,58 3,65 Bratrská jednota baptistů - 21,70 26,40 30,50 CELKEM 3 500,28 3 480,00 3 651,28 3 822,15 3 939,44 4 136,59 4 284,65 4 389,30 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Souhrnný přehled financování církví a náboženských společností (CNS) ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb. v letech 2008 - 2012 v tis. Kč U k a z a t e l 2008 2009 2010 2011 2012 Počet duchovních 4 600 4 755 4 869 4 892 Platy duchovních včetně pojistného 1 245 000 1 276 000 1 331 505 1 348 000 Provozní náklady CNS 83 000 85 000 83 050 74 745 73 008 Opravy církevního majetku 23 740 25 740 24 453 22 008 19 807 Výdaje na činnost registrovaných CNS CELKEM 1 351 740 1 386 740 1 439 008 1 444 753 1 440 815 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Základní platy duchovních Platový stupeň Počet let praxe Platové třídy 1 2 3 4 5 6 do 1 roku 9 340 10 270 11 290 12 410 13 640 14 990 do 2 let 9 710 10 670 11 730 12 890 14 170 15 570 do 4 let 10 100 11 100 12 200 13 410 14 740 16 200 do 6 let 10 490 11 530 12 670 13 920 15 300 16 810 do 9 let 10 910 11 990 13 180 14 480 15 910 17 480 do 12 let 11 340 12 460 13 690 15 040 16 530 18 560 7 do 15 let 11 780 12 950 14 230 15 640 17 190 18 890 8 do 19 let 12 250 13 460 14 790 16 250 17 860 19 630 9 do 23 let 12 730 13 990 15 370 16 890 20 390 10 do 27 let 13 230 14 540 15 980 17 560 19 300 21 210 11 do 32 let 13 750 15 110 16 600 18 240 20 040 22 020 12 nad 32 let 14 300 15 710 17 260 18 970 20 840 22 900 . 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v ČR (2012) B C D E F G H I J K 1 Církev římskokatolická 1 083 899 Př 3180 254 3 191,05 951 466 47 200 000 2 Českobratrská církev evangelická 51 936 263   256,71 82 957 2 266 593 3 Církev československá husitská 39 276 299 382,59 114 472 3 085 312 4 Pravoslavná církev v českých zemích 20 628 97 9 169,22 44 996 1 146 511 5 Církev bratrská 10 872 77 110,91 32 335 761 051 6 Církev řeckokatolická 9 927 27 44,60 12 641 298 933 7 Církev Křesťanská společenství 9 387 29 25 8 Slezská církev evangelická a. v. 8 162 22 102,00 29 676 654 093 Církev adventistů sedmého dne 7 394 Po 142 93,33 31 000 520 828 10 Evangelická církev a. v. v ČR 6 645 18,32 5 574 118 506 11 Ruská pravoslavná církev v ČR 5 844 12 Apoštolská církev 4 934 45 183,57 48 529 1 056 336 13 Křesťanské sbory 3 458 14 Bratrská jednota baptistů 3 208 42 48,66 14 081 227 862 15 Luterská evangelická církev a. v. v ČR 2 591 10,90 3 725 113 828 16 Jednota bratrská 2 156 112,26 31 316 601 707 17 Evangelická církev metodistická 1 952 51,53 15 760 367 634 18 Starokatolická církev v ČR 1 736 21 46,99 12 738 272 740 19 Církev J. Krista Svatých posl. dnů v ČR 926 20 Obec křesťanů v ČR 884 Církev Slovo života 857 Církev Nová naděje 430 23 Církev živého Boha 371 24 Novoapoštolská církev v ČR 98 Církev víry (registrace 22.5.2012) Anglikánská církev (neregistrována) 115 Celkem 1 277 686 4317 295 4 822,64 1 431 266 58 691 934 katolická víra 71 138 protestantská/evangelická víra 8 211 křesťanství 13 034 CELKEM 1 370 069 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek Majetkové vyrovnání ˆ Církve obdrží za svůj majetek zabavený komunistickým režimem po 25. únoru 1948 naturální restituce v hodnotě 75 miliard korun; za další nevrácený majetek jim bude vyplacena celková částka 59 miliard korun, a to ve 30 ročních splátkách, přičemž dosud nesplacená částka bude valorizována dle inflace. ˆ Přechodné období bude 17 let (3 roky budou církve dostávat konstantní příspěvek na úrovni roku 2011, tj. cca 1,4 mld. Kč ročně, dalších 14 let se bude částka vždy o pět procent snižovat). ˆ Dosavadní finanční podpora těch činností církví, které jsou ve veřejném zájmu (církevní školství, zdravotnictví, sociální služby, správa historických a kulturních památek) zůstane ze strany státu zachována. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek

Vracení majetku odňatého v revizi první pozemkové reformy Návrh zákona předpokládá navracení majetku, který byl církvím odebrán v rámci revize první pozemkové reformy podle zákona č. 142/1947 Sb. Není pravda, že zařazení majetku, který podléhal revizi 1. pozemkové reformy, prolamuje hranice 25. února 1948. Pro vrácení takového majetku platí dvě věci: a) stát se musel stát vlastníkem až po 25. února 1948, a b) církvím za vyvlastněný majetek nebyla vyplacena žádná náhrada. Zákon o revizi první pozemkové reformy byl přijat 11. července 1947, byl však realizován až po 25. únoru 1948. Za vyvlastněný majetek dále podle zákona měla být vyplacena náhrada. Komunisté však zákon už nerespektovali a protiprávně konfiskovali majetek bez náhrady. Při šetření v Národním archivu nebyly dohledány žádné doklady o tom, že by stát vyplatil náhrady za pozemky vyvlastněné při revizi první pozemkové reformy. Naopak u první pozemkové reformy prováděné za 1. republiky takové doklady v Národních archivu nalezeny byly. 3 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek