Punské války Vypracoval: Tomáš Tachecí (I. B) Čerpáno z: Wikipedia.cz; Dějiny psané Římem (Vojtěch Zamarovský); Google.com

Strany KARTÁGO ŘÍMSKÁ REPUBLIKA SYRAKUSY SAGUNTUM NUMIBIE NUMIBIE

Obecné informace Trvání: 264 př.n.l. – 146 př.n.l. Místo: Středomoří, Hispánie, Apeninský poloostrov, Afrika Vítězství Římanů Výsledek: Ovládnutí západního Středomoří, Hegemonie Říma Úplné zničení Kartága

Punské války Označení konfliktů mezi Římskou republikou a Kartágem. Název odvozen od římského pojmenování Kartáginců (Puni). Řím = republika; Kartágo = oligarchie Střet mezi odlišnými státními i vojenskými koncepcemi. Římské vojsko – občané placení žoldem Kartaginské vojsko – najatí cizí žoldnéři

Příčiny Vzájemná konkurence mezi Římskou říší a Kartágem. Snaha obou stát se hlavní mocností ve Středomoří. Nakonec se záminkou k první ze tří válek stala Sicílie, na kterou si obě mocnosti činili nárok.

První punská válka 264 př.n.l. – 241 př.n.l. Příčina: obsazení italského města Messina syrakuským vládcem Agathoklem Město požádalo o pomoc Římany i Kartagince Kartaginci dorazili dříve, ale Římané chtěli Messině za každou cenu pomoci. Římský konzul se s kartáginským velitelem domluvil, že se Kartaginci vrátí zpět. To se nelíbilo vládě v Kartágu a tak vyhlásili Římu válku.

Vypuknutí války bylo ovlivněno vzájemným napětím mezi Římem a Kartágem, které trvalo od roku 272 př.n.l. Hlavní důvod: mocenské soupeření, politická rivalita a nenávist

Bitvy Kartágo (Hannón) obléhalo Messinu. Římané je odehnali a po půlročním obléhání (262 př.n.l.) se zmocnili Akragontu, nejvýznamnějšího města Kartaginců na Sicílii. => na souši vítězí Řím, na moři ale Kartágo Kartágo plenilo římská pobřeží, a tak se Římané rozhodli utkat se s nimi na moři. Bitva u Liparských ostrovů – (260 př.n.l.) Řím utrpěl rychlou porážku Bitva u Mylae – římské loďstvo zvítězilo

Bitva u Eknomu (256 př.n.l.) – největší námořní bitva v dějinách lidstva Z 350 kartaginských lodí jich Římané 30 potopili a 64 zajali. Dohromady se zde utkalo přes 300 000 mužů. Těsně před obléháním Kartága na římské jednotky zaútočil spartský vojevůdce (Xanthippos) najatý Kartágem a roku 255 př.n.l. římské vojáky drtivě porazil. Bitva u Aegatských ostrovů (241 př.n.l.) – Římané porazili Kartagince a Kartágo se definitivně vzdalo. Muselo opustit všechna svá území na Sicílii a zaplatit přes 83 tun stříbra

Druhá punská válka (218 – 201 př.n.l.) Kartágo finančně zruinované => nemělo na zaplacení a udržení vlastní armády => povstání vojáků a otroků (241 př.n.l.) – potlačil jej Hamilkar. Ten se shodnul s Hannónem, že je třeba vyhlásit Římu válku Sestavili novou armádu a vydali se na severozápadní cíp Afriky - odtud do dnešního Španělska Po osmi letech Hamilkar zemřel a nastoupil za něj jeho zeť Hasdrubal. Dobyl jihovýchodní pobřeží a založil Nové Kartágo. => daně z těchto území brzy vrátily Kartágu jeho dřívější moc Roku 221 př.n.l. padl i Hasdrubal, čímž se velení ujal Hamilkarův syn Hannibal.

Začátek Hannibal roku 220 př.n.l. dobyl Saguntum (spojenec Říma) Řím vyslal posly, ale Kartaginci odpověděli vyhlášením války. Na jaře roku 218 př.n.l. vyrazil z Nového Kartága na sever. Jeho armáda čítala 50 000 mužů pěchoty, 9000 jezdců a 37 válečných slonů. V Itálii jim pomohli Galové nespokojeni s nadvládou Říma. Při přechodu přes Alpy a Pyreneje ztratil přes 33 000 mužů.

Drtivé porážky Říma Řeky Tricin a Trebia – marná snaha Říma o zastavení jejich postupu. Bitva u Cann (216 př.n.l.) – Římané – přes 80 000 vojáků; Kartaginci okolo 40 000 vojáků Drtivá porážka Říma => zabito přes 60 000 římských vojáků a pouze okolo 6000 kartaginských vojáků. Římem se začalo rozléhat známé heslo: „Hannibal před branami!“

Obrat ve válce Hannibalův postup k Římu vyvolal paniku => do zbraně povoláni všichni muži starší 17 let (i otroci) 210 př.n.l. – dobyli poslední kartaginské město na Sicílii. Zmocnili se Tarentu (hlavní opěrné místo Punů v Itálii) 209 př.n.l. – dobytí Nového Kartága 204 př.n.l. – vylodění Římanů v Africe => Hannibalův návrat do Kartága (na pomoc) 202 př.n.l. – bitva u Zamy – definitivní porážka Kartága (Publius Cornelius Scipio) => mír a tvrdé daně (do 50 let muselo Kartágo splatit 262 tun stříbra) Zlomena moc Kartága

Třetí punská válka Numibie si začala po bitvě u Zamy zabírat kartaginská území -> Kartágo odpovědělo útokem -> Řím to bral jako porušení mírové smlouvy. Kartágo se omluvilo, ale římský konzul přikázal, aby vyklidili město a přestěhovali se jinam (10 mil od moře) =>Kartágo začalo vyrábět zbraně a připravovat válku. 147 př.n.l. – Římané zablokovali kartaginský přístav -> Kartágo bylo na rok odříznuto od okolního světa 146 př.n.l. Kartágo nabídlo mír, Římané ale zaútočili a město dobyli => město bylo zbořeno, posoleno a prokleto.

Výsledek punských válek Zničení Kartága a hegemonie Říma. Řím ovládl většinu Středomoří Zanikla kartaginská kultura => kultura Féničanů (i féničtina) Kartágo bylo opět obnoveno G. J. Ceasarem Dnes je to jedno z nejnavštěvovanějších oblastí Tuniska. DĚKUJI ZA POZORNOST